Radiátory v Českých Budějovicích se začínají rozehřívat

Radiátory v českobudějovických domácnostech napojené na rozsáhlý distribuční systém městské teplárny se začínají postupně rozehřívat. Topná sezóna začala.

„Aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot urychlil zahájení topné sezony, která začala přibližně o měsíc dříve než loni. Postupujeme ale s rozmyslem, aby to bylo výhodné pro zákazníky při splnění našich legislativních povinností, protože některé domy a objekty mohou být po tropickém létě stále ještě vyhřáté,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Městská teplárna dodává tepelnou energii pro 30 250 domácností i 420 firem a institucí prostřednictvím rozvodné sítě parovodů a horkovodů. Ta měří celkem 167 km a její součástí je 203 předávacích stanic. Podle vyhlášky začíná topná sezona 1. září a vytápění se zahájí, pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila.

Bezemisní tepelnou energii teplárna získává z horkovodního napáječe z temelínské elektrárny. Dalším stále ještě nezbytným zdrojem je uhelný zdroj K11. V testovacím režimu zahájí příležitostně dodávky do soustavy i ekologický kotel K12 na dřevní štěpku, který v průběhu podzimu projde sérií zkoušek a provozních testů. Počátkem příštího roku se předpokládá jeho nasazení do běžného provozu. Bude tak možné uzavřít zastaralou uhelnou výrobu s technologií na konci životnosti ve Výtopně Vráto.

Českobudějovická teplárna bude od příštího roku vyrábět zhruba dvě třetiny tepla z bezemisních a trvale udržitelných zdrojů. Závislosti na uhlí se pak chce zbavit v roce 2029, kdy se předpokládá spuštění zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Současně tak bude možné ukončit provoz posledního uhelného kotle K11 v areálu Novohradská.

„Dekarbonizace českobudějovické teplárny běží podle statutárním městem jednomyslně schválené Strategie pro zelené město z roku 2020. Soustředíme se na synchronizaci jednotlivých investic a úkolů, abychom udrželi vysokou kredibilitu a finanční stabilitu v každé fázi rozvoje firmy. Jinak to ani nejde s ohledem na spolupracující bankovní instituce nebo evropské fondy,“ říká Tomáš Kollarczyk.

Není to jednoduché, protože průběžně se realizují i další investice do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje i modernizace rozvodné distribuční soustavy.

„Transformace této městské komunitní energetiky bude velmi výhodná, protože naši zákazníci budou připravení na bezemisní budoucnost bez dalších dodatečných nákladů, kterým budou čelit malé kotelny,“ dodal Kollarczyk.

České Budějovice tak přepisují historii, protože uhlí se zde spalovalo nepřetržitě od roku 1909, kdy zahájila provoz městská uhelná parní elektrárna. Následně pak byla přestavěna v 60. letech na teplárnu spalující hnědé uhlí pro výrobu tepelné a elektrické energie.