Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se rozrostla o čtyři mláďata. Včera to při jejich kroužkování potvrdil ornitolog Václav Beran, zoolog a výzkumný pracovník sdružení Alka Wildlife.

„Jde o dva samečky a dvě samičky  a jedny z prvních mláďat vylíhlých v hnízdech, která v Česku monitorujeme. A vůbec první okroužkovaná. Jsou zdravá a ve výborné kondici, “ uvedl Beran, poté co sestoupil z výšky 120 metrů, v níž je na ochozu komínu teplárenské výtopny ZEVO Vráto od roku 2017 umístěna hnízdní budka.

Život v hnízdě, kde se sokoli vylíhli v týdnu po Velikonocích, lze sledovat on-line prostřednictvím kamery na: https://www.zevovrato.cz/hnizdo/.

V průmyslové lokalitě na předměstí jihočeské metropole sokolí pár poprvé zahnízdil v roce 2019. Od té doby se sem každoročně vrací. Letos jde tedy už o páté hnízdění a celkem 18 narozených mláďat. Jedno z předchozích ornitologové nyní monitorovali v Brně, kde samec vytvořil hnízdící pár se samicí pocházející z Německa.

„Sokoly z Vráta sleduji od samotného začátku. Jedná se o velmi kompaktní pár. Samice je viditelně větší než samec, což je běžné. Každoročně je samec schopen partnerku při hnízdění uživit, což se projevuje vylíhnutím celé snůšky a její dobrou kondicí v následujícím období. Většinou jde o první mláďata v republikovém srovnání. Takových párů je málo,“ dodal ornitolog.

Místo k hnízdění si pár hledá vždy zkraje roku, případná mláďata se kroužkují ve stáří kolem 20 dnů a za dalších 25 dnů jsou schopná bezpečně létat a budku pomalu opouštět. Po zbytek roku žijí ve volné přírodě. Dospělosti se ale dožije jen zhruba třetina nejsilnějších jedinců a postupně se od svého rodiště posouvají desítky kilometrů.

Vrátecký komín je vysoký 160 metrů a představuje jednu z nejvyšších betonových staveb v jižních Čechách. Slouží dosluhující uhelné výtopně a s jeho využitím se počítá i pro provoz zamýšleného nového energetického areálu ZEVO Vráto.

Dálkové vytápění v Českých Budějovicích je stále atraktivnější. V roce 2022 se k distribuční síti městské teplárny připojilo 15 nových odběratelů s roční spotřebou více než 15 tisíc GJ tepla. Šlo o další dva pavilony Nemocnice České Budějovice, halu v areálu technologického VGP parku a řadu bytových domů. Mezi nimi jsou například další objekty Na Zlaté stoce, Františka Škroupa, K. Šafáře, Rezidence Oskarka, Rezidence Knapp nebo Vila Kondik 2 a Nová Vltava III. Tímto způsobem se ušetřilo přes 400 tisíc m3 zemního plynu, který by se jinak musel v těchto objektech spálit.

„Stávající i noví zákazníci oceňují především dlouhodobě předvídatelnou a stabilní cenu, bezpečné dodávky a komplexní služby včetně non-stop dispečinku. Ani v době energetické krize nejsou tak vystaveni cenovým šokům, jaké zejména v minulém roce panovaly na komoditních trzích,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva českobudějovické teplárny. Ta své ceny upravuje pouze jednou na přelomu roku a to maximálně do výše aktuální inflace.

A zájem o připojení trvá i letos. Pracovníci teplárny průběžně vyřizují desítky žádostí, z nichž nejdál je dalších 14 bytových domů. Finalizuje se rovněž řešení pro tři výrobní firmy, kde chtějí dosavadní vlastní plynové zdroje nahradit sdíleným systémem komunitního vytápění.

Pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné, teplárna připojuje i místa, do nichž dosud její rozvody nevedly. S vyšší hustotou odběrů totiž roste i celková efektivita provozu, pozitivně ovlivňující také ceny pro všechny zákazníky.

Mnozí zákazníci přitom spolu s ekonomickými parametry odebírané energie stále více zohledňují i její dopady na životní prostředí včetně uhlíkové stopy. Budějovická Strategie pro zelené město, určující milníky dekarbonizace teplárenského provozu v souladu se závaznými evropskými termíny, z ní dělá atraktivní produkt.

„Například u výrobců a exportérů se stává parametr uhlíkové neutrality jedním z klíčových ukazatelů v konkurenčním prostředí. Roste proto poptávka po čisté energii z bezemisních a lokálních obnovitelných zdrojů. Přestože jsme zatím stále závislí na hnědém uhlí, díky vysoce účinné kogenerační výrobě tepla a elektřiny už nyní při měření uhlíkové stopy vykazujeme poměrně solidní výsledky. Zásadní posun nastane během následujících dvou let,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk.

V průběhu let 2023 a 2024 teplárna skokově sníží množství spalovaného uhlí o téměř dvě třetiny a tím klesne množství vypouštěných emisí včetně skleníkových plynů. Postará se o to napojení na horkovod z Jaderné elektrárny Temelín a dokončení retrofitu kotle K12, v němž se bude spalovat dřevní štěpka. V horizontu dalších pěti let pak českobudějovické teplárenské zdroje doplní zařízení na energetické využití odpadů a tím zcela skončí éra spalování uhlí.

Teplárna, která je stoprocentně vlastněna Statutárním městem České Budějovice, zásobuje teplem na 30 tisíc bytů a 418 firem, institucí, škol, zdravotnických zařízení či obchodů.

Českobudějovická teplárna od ledna 2023 zvýší cenu tepla za gigajoule o 14,17 procenta na 788,59 Kč včetně DPH.

Typická domácnost s průměrnou plochou bydlení napojeného na soustavu CZT a roční spotřebou asi 20 GJ tepla, tak měsíčně zaplatí o zhruba 163 Kč více. Jde o komplexní službu dodávek tepelné energie na vytápění a ohřev TUV. Mezi krajskými sídly jde o třetí nejnižší a České Budějovice se tak v tomto srovnání řadí do cenového podprůměru.

Meziroční zdražení tedy nedosahuje ani předpokládané výše průměrné roční inflace. Oproti jiným dodavatelům energií Teplárna České Budějovice v průběhu roku 2022 udržela původní ceník. Tak by tomu mělo být i v roce 2023. Je-li to nezbytné, městská firma upravuje své ceny právě maximálně do úrovně průměrné inflace a to pouze na přelomu roku. Splňuje tak kritéria stability a předvídatelnosti.

Teplárna tak pokračuje v dlouhodobém trendu držet stabilní cenu, i ona je však pod tlakem vysoké inflace, zdražování cen nakupovaných surovin, služeb a emisních povolenek, stejně jako legislativních požadavků na provoz energetických zdrojů. Za této situace se úpravám vlastních obchodních cen nelze vyhnout.

V krajském městě přitom funguje největší sdílená soustava zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je k ní připojeno 30 tisíc domácností, více než 215 firem a 173 institucí a jejich okruh se stále rozšiřuje.

Teplárnu vlastní Statutární město České Budějovice, které je od roku 2018 jediným akcionářem. Podle předloni schválené Strategie pro zelené město se postupně mění palivový mix. Dosud dominantní uhlí bude nahrazeno obnovitelnými nízkoemisními lokálními zdroji. Už v příští topné sezoně 2023/24 se na soustavu zásobování teplem napojí horkovod z jaderné elektrárny Temelín, posléze přibude kotel na spalování dřevní štěpky a od roku 2028 by se měl přidat nový zdroj ZEVO Vráto. Ten bude k výrobě tepla a elektřiny využívat komunální odpad.  Posílí se tak bezpečné a stabilní dodávky energií za dostupné ceny.

„V době, kdy domácnosti a podnikatelé čelí skokovému zdražování cen energií, garantujeme našim zákazníkům dlouhodobě stabilní cenu za vytápění a ohřev teplé vody. Stejné platí o dodávkách technologické páry pro výrobní procesy. Dodrželi jsme tedy náš záměr udržet růst cen pod úrovní inflace při zachování komfortu dálkového vytápění, realizaci ambiciózních investic a při splnění všech legislativních požadavků,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny.

Rozhodnutím rady Statutárního města České Budějovice, jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, byla dnes zvolena nová devítičlenná dozorčí rada českobudějovické teplárny. Tvoří ji (v abecedním pořadí) Ing. Jiří Boček, Mgr. Šimon Heller, MUDr. Martin Kuba, Ing. Roman Kubíček, Ph.D., Bc. Tomáš Kubín,  Ing. Petr Maroš, Ing. Martin Maršík, PhD., JUDr. Svatomír Mlčoch a Ing. Jiří Svoboda. Její členové na prvním jednání plánovaném na 22. listopadu ze svého středu zvolí předsedu a místopředsedy.

„Rada města zvolila osobnosti, které mají praktickou zkušenost a vzdělání napříč různými obory, zejména v oblastech energetiky, ochrany životního prostředí, manažerskou zkušenost s vedením firem nebo také se vzděláváním“, sdělila primátorka Dagmar Škodová Parmová. „Jsem pevně přesvědčena, že noví radní budou pokračovat v úspěšně započatém procesu přeměny městské teplárny na moderní energetický podnik využívající lokální bezemisní a obnovitelné zdroje, jak popisuje Strategie pro zelené město jednomyslně schválená v roce 2020. Projeví se to především v zachování tradičního komfortu naší sdílené komunitní energetiky, bezpečnosti výroby a dodávek energií v dostatečném množství za stabilní ceny i ve zlepšování životního prostředí. Jedná se o podstatná témata pro život a podnikání v Českých Budějovicích.“

Členové dozorčí rady mohou nahlížet do všech dokladů a záznamů o činnosti společnosti, kontrolují vedení účetních zápisů i to, jak se naplňuje podnikatelská činnost teplárny v souladu s právními předpisy a stanovami.

V klíčovém orgánu společnosti, který dohlíží v tzv. německém modelu řízení na působnost představenstva, pokračují jak dosluhující předseda Roman Kubíček a místopředseda Jiří Boček, tak členové Martin Kuba, Svatomír Mlčoch a Jiří Svoboda. Zbylí jsou noví. Tím je zachována kontinuita práce důležitá pro klíčové období transformace  uhelných provozů na lokální zdroje energie.

Na podzim 2023 se novým zdrojem tepelné energie stane horkovod z Jaderné elektrárny Temelín a následně teplárna uvede do provozu nový kotel na spalování biomasy v podobě dřevní štěpky. Tím významně sníží spotřebu uhlí a tedy i produkci emisí oxidu uhličitého a dalších látek. Cílem této diverzifikace je udržení bezpečných dodávek energií a dlouhodobě stabilní a udržitelné ceny tepla i teplé vody odebíraného domácnostmi i firmami ze společné distribuční soustavy zásobování teplem. Zároveň teplárna pokračuje v přípravách na vybudování nového zdroje ZEVO Vráto, v němž bude teplo a elektřinu vyrábět z komunálních odpadů, které po dlouhé desítky let končily bez užitku na skládkách. Po zprovoznění i této nové kapacity pak skončí více než stoletá éra spalování uhlí.

Fotovoltaická elektrárna se špičkovým výkonem 233 kilowatt už dodává čistou energii do výrobních provozů Teplárny České Budějovice. Předpokládaný roční objem vyrobené elektřiny se vzhledem k umístnění odhaduje na zhruba 220 MWh. Na investici za 6,4 milionů korun bez daně se zhruba 2,6 miliony korun podílel formou dotace Evropský fond pro regionální rozvoj.

„Celé zařízení jsme postupně zprovoznili od 4. října a tak nám při testování přišlo vhod i tereziánské babí léto s dostatkem slunečního svitu,“ říká Martin Žahourek z představenstva městské firmy.

Celkem 593 solárních panelů je umístěno na střechách provozních budov městské teplárny v jejím sídle v Novohradské ulici, kde vyrobenou elektřinu firma dále využívá k pokrytí části vlastní spotřeby elektrické energie. Konkrétně například při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě.

„Jde o náš první solární projekt, který potvrzuje trend k využívání obnovitelných zdrojů. Bereme ho jako ověřovací, který zároveň tvoří vhodný doplněk naší stabilní výroby energií. Další solární zdroje zamýšlíme vybudovat například na střechách připravovaného ZEVO Vráto a na zrekultivovaném odkališti Hodějovice. Vždy klademe důraz na to, aby se nemusela zabírat zemědělská či jinak využitelná půda,“ dodal Martin Žahourek.

Čistá energie ze slunce je další možností, jak v budoucí unikátní kombinaci různých místně dostupných zdrojů energií může českobudějovická teplárna posílit právě zastoupení těch bezemisních.

Základní pilíře této koncepce však tvoří zejména dokončovaný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín, započatý retrofit kotle K12 na spalování biomasy a vybudování ZEVO Vráto, kde se teplo a elektřina bude vyrábět kogeneračním způsobem z komunálního odpadu. Tím se využije energetický potenciál odpadů, které již nebude možné po roce 2030 skládkovat. Definitivně se i v České republice zastaví dlouhodobé plýtvání surovinami a principy cirkulární ekonomiky se už konečně začnou uvádět do každodenní praxe.

Obnovitelné a bezemisní zdroje energií jsou součástí dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje českobudějovické teplárny, zahrnuté do předloni přijaté Strategie pro zelené město.

Výjimečnou možnost nahlédnout do energetické současnosti i budoucnosti nabídne Den pro zelené město, který českobudějovická teplárna pořádá v úterý 27. září od 9 do 18 hodin v areálu výtopny Vráto v Okružní ulici. Přístupný bude poprvé v historii a spolu s prohlídkou uhelné technologie představí projekt ZEVO Vráto.

Ten má dosluhující výtopnu z konce 80. let na tomto místě nahradit do roku 2028 a uvést tak nejnovější trendy v energetice i oběhovém hospodářství do praxe. K výrobě tepla a elektřiny bude namísto uhlí využívat komunální odpad, což se už osvědčilo ve stovkách evropských měst.

„Bude to setkání dvou světů – minulosti s budoucností. Proto jsme při organizaci letos zvolili všední den a mimo širokou veřejnost zveme i žáky základních a středních škol. Návštěvníci budou mít možnost dozvědět se odborné informace o moderních technologiích, prakticky se zapojit do různých tematických aktivit a doufám, že si při tom všem užijí také hodně zábavy,“ říká Václav Král, předseda představenstva a. s. Teplárna České Budějovice a předseda správní rady ZEVO Vráto, a.s.

„Společně s dalšími partnery této akce chceme inspirovat v tom, že dopady na životní prostředí může ovlivnit každý. A to zejména lokálně, při svých běžných každodenních aktivitách. A pokud se zvolí chytré řešení, nemusí se člověk ve svém životě ani příliš omezovat jak ve kvalitě, tak i kvantitě,“ dodal Václav Král.

Program například zahrnuje zábavně-naučné prezentace firem, které se zabývají odpadovým hospodářstvím, umí odpad třídit, recyklovat a vracet do oběhu.

Připraveny jsou dvě na sobě nezávislé, komentované vnitřní exkurze do výrobního bloku výtopny a hlubinného zásobníku uhlí. Doplní je venkovní komentovaná prohlídka areálu. Celková kapacita exkurzí je omezena, a proto je dobré si je včas zarezervovat na webu ZEVO Vráto.

Doprovodný program nabídne také možnost vylézt pod dohledem zkušených profesionálů na první ochoz vráteckého komínu, vyhlídku na okolí z koše balónu, ukázky elektromobility nebo jízdu historickou drezínou po místní železniční vlečce. Soutěžit se bude o 24 zájezdů pro dvě osoby do předvánoční Vídně, zahrnující i návštěvu tamního ikonického ZEVO, které bylo podle návrhu architekta Hundertwassera postaveno v centru rakouské metropole.

„Ve spojení s ekologickými tématy jde o unikátní akci a srdečně na ni všechny zveme. Je nejvyšší čas zastavit plýtvání surovinami. Odpady jsou krásným příkladem toho, co všechno z nich lze ještě vyrobit. Včetně elektřiny a tepla, což zároveň zvýší energetickou bezpečnost Českých Budějovic, “ uzavřel Václav Král.

Na akci se lze dopravit pravidelnými linkami MHD číslo 1, 14 a 18 nebo speciální kyvadlovou dopravou ze zastávky MHD Nádraží (u vlakového nádraží). Tyto autobusy budou jezdit v dopoledních hodinách v desetiminutových intervalech, odpoledne po půl hodinách.
Režim celé obrazovky

Detailní informace VČETNĚ REGISTRACE NA EXKURZE naleznete na webu ZEVO Vráto: https://www.zevovrato.cz/den-pro-zelene-mesto-otevre-verejnosti-dvere-vytopny-vrato-poprve-v-jeji-historii/

Teplárna České Budějovice dnes zahájila novou topnou sezonu a začala vytápět na 30 tisíc bytů napojených na centrální zásobování teplem.

„Na novou sezonu jsme dobře připraveni. Úspěšně proběhla pravidelná údržba technologií, dostupnost všech paliv máme zajištěnou dlouhodobými kontrakty uzavřenými se stabilními partnery. Pro jistotu jsme navýšili množství uhlí na našich skládkách,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy. Ceny tepla pro příští rok oznámí budějovická teplárna v zákonných termínech počátkem prosince. I přes složitou situaci v evropské i české energetice se ale v tuto chvíli skokové zdražování nepředpokládá a očekávaná korekce bude jistě pod úrovní inflace.

„Dramatické zvyšování cen energetických surovin se nám z velké části daří průběžně absorbovat a chráníme tak naše zákazníky. Stále platí i náš dosavadní přístup, kdy ceny upravujeme pouze na přelomu roku a dále se už v daném roce nemění. Na tuto predikovatelnou a stabilní spolupráci jsou naši odběratelé zvyklí. Síla městské teplárny se všemi výhodami pro zákazníky se ukazuje právě v okamžiku, kdy ceny na burzách bezprecedentně kolísají a ohrožují firmy i maloodběratele,“ dodal Kollarczyk.

Vedle domácností je na systém CZT v Českých Budějovicích napojeno také 215 firem a 173 institucí včetně škol, obchodů a zdravotnických zařízení. Za 1 gigajoule tepla letos platí maximálně 691 Kč včetně DPH. U mnoha zákazníků je to však ještě méně a to s ohledem na velikost odběru, resp. tarifu odpovídajícího pravidlům Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Topná sezona začíná podle vyhlášky po 1. září, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila.

Ta loňská trvala 259 dní a s průměrnou roční teplotou 9,21 °C byla nejchladnější za posledních 11 let.

Co paměť sahá, léto bylo v českobudějovické teplárně spojeno vždy s plánovanou celkovou letní odstávkou výrobních zařízení. Pauza se využívala k pravidelným revizím, kontrolám, údržbě a opravám zařízení, která jsou jinak v nepřetržitém celoročním provozu. Původně trvala čtrnáct dnů, časem se zkracovala až na tři dny v posledních letech. Tento krátkodobý výpadek dodávek tepla z areálu na Novohradské ulici byl kryt výrobou v areálu Vráto. Domácnosti tak o teplou vodu nepřišly. Omezení se však týkala některých dodávek tepelné energie výrobním podnikům, které mají specifické nároky například na parametry technologické páry. Letos poprvé se však teplárna bez odstávky zcela obešla. A v budoucnu tomu nebude jinak.

Teplárna díky plánovanému rozvoji, inovacím a modernizaci výrobních zdrojů, postupně provoz v Novohradské ulici vnitřně technologicky rozdělila. Oddělení části provozovaného zařízení umožňuje na tom zbylém provádět údržbu a další potřebné práce.

„Neznamená to, že bychom rozsah údržby a dalších s výrobou spojených činností omezovali. To spíše naopak. Pomocí dílčích investic se nám ovšem podařilo zlepšit možnosti našich zařízení v tom smyslu, že jejich odstávky můžeme dělat po částech. To nám pak umožňuje lepší plánování dílčích odstávek zdrojů k údržbě v potřebném čase.  Proto už není třeba v jeden moment odstavovat výrobu v celém areálu,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny, přechod na „bezodstávkový“ režim.

Je to jedna z méně viditelných změn, jimiž teplárna, v rámci své modernizační strategie, prochází a která významně posiluje bezpečnost a dostupnost dodávek tepelné energie.

„Pro zákazníky z oblasti průmyslu je právě dostupnost dodávek velmi důležitá. Vyšli jsme vstříc jejich individuálním potřebám a na přípravě technických řešení jsme úzce spolupracovali,“ dodal Martin Žahourek.

Upozorňuje přitom, že při tak složité technologické výrobě, jakou kogenerační produkce tepla a elektřiny je, vždy jde o komplikovanou a koordinačně náročnou operaci i pro zkušené zaměstnance. Výsledkem jsou ale nemalé výhody plynoucí z nepřerušované dodávky energií z teplárny.

Na druhou stranu, kdyby v minulosti o pravidelné letní odstávce neinformovala média, zákazníci by si jí mnohdy ani nevšimli. České Budějovice měly a mají výhodu, že místní teplárna provozuje také záložní zdroj Výtopnu Vráto. Na rozdíl od jiných měst, kde diverzifikované výrobní zdroje nemají. Tuhle výhodu si městská firma udrží i do budoucna poté, co místo dosluhující uhelné výtopny postaví moderní zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Bezpečnost, stabilita a dostupnost dodávek je pro systém centrálního zásobování teplem prostě zásadní.

Českobudějovická teplárna tak jako moderní, inovativní a prozákaznická firma letos zažívá historický milník – léto bez celkových provozních odstávek.

Vytížená Rudolfovská třída v Českých Budějovicích je od dnešního rána zcela průjezdná. Původně měla uzavírka úseku vymezeného ulicemi Štítného a Nádražní, započatá 5. června, trvat až do konce prázdnin. Podařilo se jí však zkrátit o více než měsíc. Pro řidiče, a vůbec dopravu ve městě, to je velmi dobrá zpráva.

„Za výrazným urychlením termínů je hlavně práce o víkendech a výborná spolupráce všech tří investorů synchronizovaných, ale nezávislých stavebních úprav, které si vyžádaly překop celé silnice. Těmi byly spolu s teplárnou ještě EGD a statutární město,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda českobudějovické teplárny. Rychlému průběhu napomohlo i to, že výkopové a zemní práce nepřinesly žádná nečekaná překvapení.

Uzavřen však zůstane ještě chodník a parkovací pruh po pravé straně Rudolfovské směrem k Nádražní. Současně bude zcela neprůjezdná část sousední Chelčického ulice až po bytový dům 77/23. V úseku Chelčického – Lannova, z níž je výjezd přes Dvořákovu ulici na Žižkovu třídu, bude obousměrný provoz.

Návrat stromů na českobudějovické historické náměstí Přemysla Otakara II. odedneška doprovází venkovní výstava městské teplárny. Představuje naplňování Strategie pro zelené město, zahrnující i milníky směřující k ukončení spalování uhlí před rokem 2030.

Využití nových bezemisních a lokálně dostupných obnovitelných zdrojů přispěje k rozvoji zdravého životního prostředí. Lídrem v této oblasti je právě komunitní energetická společnost, jejíž služby sdílí domácnosti a firmy na území města.

„Naše energie pomáhá k rozvoji města od roku 1909, kdy provoz zahájila první městská elektrárna. V poslední době jsme do ekologizace investovali miliardu korun a v tomto trendu budeme nadále pokračovat. Zajišťujeme nonstop služby, komfort zákazníků, cenovou stabilitu a čisté prostředí pro život a podnikání,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny.

Na šesti velkoplošných panelech městská firma mimo jiné ukáže své významné ekologické počiny, mezi něž patří například odsíření uhelných kotlů od roku 2015 nebo rekultivace 50ti hektarů odkaliště v minulých pěti letech. Představí také budoucí rozvojové projekty jako třeba  technologii na energetické zpracování dřevní štěpky nebo napojení horkovodního napáječe z elektrárny Temelín do rozvodné soustavy teplárny. Jeden z panelů je věnován také připravovanému zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto, které bude k výrobě tepla a elektřiny používat komunální odpady, které zatím končí dlouhá léta bez užitku na skládkách.

Právě pozitivní vztah teplárny k ekologii má připomínat také 16 mladých stromů umístěných na náměstí.

„Při této příležitosti chceme připomenout přínosy městského podniku, který stabilně zajišťuje dodávky tepelné a elektrické energie do místních sítí. To je obzvlášť důležité v dnešní době. Na doporučení útvaru hlavního architekta, v koordinaci odboru správy veřejných statků a při respektování zkušeností, které máme s veřejnou zelení, jsme doporučili mladé stromy Svitele latnatého. Tomu by měly klimatické podmínky českobudějovického náměstí vyhovovat,“ vysvětlil primátor Jiří Svoboda.

Svitely jsou odborně vysázeny do kvalitních nádob určených pro umístění ve městech. Po letech, s rostoucím věkem stromů, se počítá s jejich přesazením právě do areálu ZEVO Vráto v Okružní ulici

Podle Ivo Moravce, náměstka primátora, je svitel nenáročný, ale pozoruhodný strom, který do centra města přinese permanentní zdobnost a osvěžení. „Bude to závan přírody, který zde chyběl,“ dodal dlouholetý propagátor zeleně na náměstí.

Listy Svitele latnatého raší na jaře bronzově růžově, v létě mají svěže zelenou barvu a na podzim zlátnou. Odtud i anglický název Golden Raintree. V létě, kdy je už většina keřů a stromů odkvetlá, se obalí mohutnými až 30 cm dlouhými latami žlutých květů. Ty se na podzim promění ve zvláštní měchýřky zelených plodů a na stromě zůstanou dlouho do zimy i po opadnutí posledních listů. A postupně se promění v červené a hnědé lampionky.