ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. srpna 2015

Na teploměrech tropické teploty a z českobudějovické teplárny míří k zákazníkům i chlad. Klima zpříjemňuje například v budovách areálu Jihočeské univerzity jako je univerzitní knihovna, Filozofická fakulta a rektorát nebo v depozitáři Jihočeského muzea. Jako další produkt vedle tradiční výroby tepla, páry nebo elektřiny.

Chlad je specifický produkt, který vzniká v takzvaných absorpčních jednotkách, které ke své funkci využívají právě dodávanou tepelnou energii místo obvyklé elektřiny.

„Stejný systém jako na univerzitě by bylo možné využít i v řadě další objektů, ať už veřejných, obchodních nebo průmyslových. Technicky vyspělé absorpční jednotky mají různý výkon a jsou zajímavou alternativou k dnes asi nejvíc rozšířeným elektrickým jednotkám. Od určitého výkonu jde o finančně zajímavou alternativu, která dokáže náklady na chlazení snížit,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Centrální výroba chladu tak může být efektivnější, tedy levnější, komfortnější a také ekologičtější, než malé lokální elektrické chladicí jednotky.

„V jihočeské metropoli ale zatím nejde o příliš rozšířený způsob chlazení. Takovým zájemcům jsme proto připraveni poskytnout technické poradenství včetně propočtů nákladu spojených s instalací a provozem, stejně jako takovou dodávku řešit takříkajíc na klíč.“ dodává.

Teplárna tedy může administrativní, školní, zdravotní nebo obchodní budovy ve městě dálkovými rozvody tepla nejen v zimě vytápět, ale v létě i chladit. Tepelné rozvody i proto nezahálejí ani v tom nejparnějším létě.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. července 2015

Horkovodní teplárenská síť se v Českých Budějovicích od července prodloužila o dalších 2209 metrů na celkových 21,5 kilometrů. Zasloužilo se o to ukončení II. etapy prací na Pražském předměstí, které vyšly na 52,8 milionů korun. Během nich se staré parovodní potrubí nahradilo moderním horkovodním od Čéčovy do Klaricovy ulice. Po trase se na nový systém přepojilo šest výměníkových stanic, zásobujících teplem a teplou vodou 2802 bytů. V listopadu, poté, co skončí právě probíhající III. etapa mezi OD Družba a Budivojovou ulicí, se délka horkovodu prodlouží o dalších 1554 metrů.

„Podle délky rekonstruovaných rozvodů jsme jedním z lídrů modernizace sítí v republice. Přechod na horkovod musí ale mít ekonomický smysl, protože není levný. Jde však o způsob, jak snížit tepelné ztráty v síti, zefektivnit provoz a udržet cenovou stabilitu. A také akcionářům zvyšovat hodnotu firmy,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Spolu s dvoukilometrovou I. etapou z roku 2013, která horkovod na Pražské předměstí přivedla ze sídliště Vltava, tak bude teplárenská síť v této části města kompletně obnovena. Investice dosáhne 173 milionů Kč, z　nichž významnou část hradí národní a evropské dotace.

„Zákazníkům chceme teplo a teplou vodu prodávat za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny. Tomu pak musí odpovídat moderní, úsporná a ekologická výroba, abychom byli stále prosperující firmou,“ dodal Miroslav Houfek.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent. Tím je potřeba vyrobit méně tepelné energie, spálí se méně uhlí a vznikne méně emisí CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

V budoucnu, zřejmě v letech 2017 – 2022, by se měly horkovody objevit i v Havlíčkově kolonii, Branišovské ulici nebo v Suchém Vrbném. Vše je ale ještě podmíněno ekonomickými analýzami a získáním státních nebo evropských dotací.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí rozvržené do tří etap. I přes rozšiřování horkovodů budou ale parovody, kterých je nyní po městě 100,2 km, stále tvořit hlavní distribuční síť. Ta zásobuje vybrané firmy i technologickou párou, včetně středokotlaké, a zcela je proto nahradit nepůjde. Proto se budou dál využívat oba distribuční systémy.

Teplárna v první polovině roku 2015 prodala 860 tisíc gigajoulů tepla. To bylo o 2,4 procenta víc než ve stejné době vloni hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí dosáhl 89,4 milionů Kč a meziročně vzrostl o 27,4 procenta. Ceny tepla se ve městě přitom už dva roky prakticky nemění. Letos firma gigajoul tepla domácnostem prodává za 572,60 Kč, což ji řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Jak se stavěl horkovod na Pražském předměstí:

I. etapa – 1900 m, sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014 / 74,9 milionů Kč

II. etapa – 2209 m, Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015 / 52,8 milionů Kč

III. etapa – 1554 m, Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015 / 46 milionů Kč

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 15. července 2015

Sedm nových členů dozorčí rady a návrh smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady, schválila dnes valná hromada akciové společnosti Teplárna České Budějovice.

Novými členy dozorčí rady se stali Michal Kohn, Roman Kubíček, Jaroslav Mach, Radek Mach, Ivan Nadberežný, Petra Šebestíková a Juraj Thoma.

Valná hromada 27. května odvolala osm z deseti členů dozorčí rady, ale na jejich místa nové členy nezvolila. Do dvou měsíců proto bylo třeba zvolit nové, což se dnes stalo.

„Dozorčí rada je nezastupitelným orgánem společnosti, a pro standardní chod firmy je její funkčnost významná,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Teplárna je prosperujícím podnikem. Loni i přes pokles výnosů, který postihl celé odvětví, vytvořila hrubý zisk 58,6 milionů Kč. O 11 milionů víc nad podnikatelský plán. Akcionáři na dividendách získali z čistého zisku 44,9 milionů přes 20 milionů Kč.

„Nebýt změn, které jsme zavedli v rámci nové koncepce rozvoje, schválené akcionáři v roce 2012, byli bychom nejspíš na úrovni tepláren, které se do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. Jejich výsledky jim pak neumožňují, aby svým akcionářům vypláceli podíl na zisku,“ uvedl Jaroslav Panoch, člen představenstva českobudějovické teplárny.

I přes poměrně klimaticky teplou zimu dosáhl prodej tepla v první polovině roku 2015 celkem 860 tisíc gigajoulů a meziročně vzrostl o 2,4 procenta hlavně díky získání nových zákazníků. Zisk v pololetí činil 89,4 milionů korun a vzrostl meziročně o 27,4 procenta. Také pololetní výsledky tedy potvrzuji, že teplárna patří mezi velmi dobře řízené energetické společnosti.

Gigajoul tepla se přitom letos v Českých Budějovicích prodává domácnostem za 572,60 Kč, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci třeba v Liberci, Brně, Praze anebo v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

Hlavním akcionářem společnosti je město České Budějovice, které vlastní 99,55 procenta akcií. Na dnešní valné hromadě jej zastupoval náměstek primátora Martin Maršík.

DROBNÉ KOMENTÁŘE PRO MÉDIA

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 5. června 2015

„Současná situace, kdy je teplárna bez dozorčí rady a strhla se kolem ní mediální přestřelka, firmu poškozuje. Překvapeni z toho jsou i některé banky, odběratelé i dodavatelé, kteří ji jinak velmi dobře znají a nepochybují, že to je odpovědně řízená a prosperující firma,“ říká její mluvčí Zdeněk Zuntych.

Mediální ataky, že loňský rok byl proti těm předchozím hodně špatný, teplárna odmítá. Teplá zima a pokles cen elektřiny, vedle tepla další vyráběné a prodávané komodity, postihl totiž celé odvětví. Třeba teplárně v Plzni, stoprocentně vlastněné městem, klesl hrubý zisk na téměř polovinu. A výnosy, přesahující dvě miliardy, pak o 14 procent. Českobudějovické teplárně, s výnosy 866 milionů Kč nepoměrně menší, klesly o 13 procent. Tedy podobně.

Při propadu prodejů přesto Teplárna České Budějovice loni při tržbách 781,2 milionů Kč vytvořila hrubý zisk 58,6 milionů Kč, o 11 milionů víc, než určoval podnikatelský plán. Akcionářům na dividendách vyplatila přes 20 milionů. Co by musely říkat třeba v Táboře, kde teplárna při tržbách 308 milionů měla hrubý zisk 1,6 milionů nebo ve Strakonicích, kde při tržbách 343 milionů činil hrubý zisk 1,7 milionů Kč? Všechny přitom mají jedno společné – spalují hnědé uhlí. Mimochodem: od roku 2000 Teplárna ČB vyplatila statutárnímu městu přes 460 milionů Kč na dividendách.

Teplárna ČB se velmi dobře vyrovnala se ztrátou 21 procent (!) odběru tepla, o které navždy přišla s ukončením výroby papíru ve firmě Duropack Bupak v konci roku 2012. Tehdy výnosy dosáhly 1 424 miliardy Kč. Ani potom ale své cíle neměnila. Co ale změnila radikálně, byla vnitřní organizace, technologie, nákup přes veřejné soutěže a e-aukce. Tím ušetřila desítky milionů. Třeba nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody na Pražském předměstí jen v dokončené I. etapě za rok provozu ušetřilo 31 160 GJ tepla a snížilo emise CO2 o 4,3 tuny. Letos se zde dokončí i II. a III. etapa, úspory tedy dál výrazně vzrostou.

Nebýt změn, které schválili akcionáři na valné hromadě v roce 2012 do podoby nové koncepce rozvoje, a kterou nyní v květnu aktualizovali, byla by zřejmě českobudějovická teplárna na úrovni těch, co do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. „Díky tomu se ceny tepla pro domácnosti a podniky už druhým rokem prakticky neměnily,“ uvedl mluvčí firmy Zdeněk Zuntych. Letos v Českých Budějovicích domácnosti za teplo platí 572,60 Kč/GJ, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci v Liberci, Brně, Praze a třeba i v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).

A také se podařilo zvládnout náročný proces snížení základního kapitálu, obhájit ho před bankami, dodavateli a věřiteli a zajistit jeho financování. Tím se zvýšil podíl města z 80 na 99,6 procent akcií a skončily tak napjaté vztahy mezi akcionáři.

Teplárně ČB v letech 2011 až 2014 přibylo téměř 47 tisíc gigajoulů nových odběrů. Ty sice nemohly nahradit ztrátu pětiny produkce po likvidaci papírenského stroje v Duropack Bupaku, ale významně stabilizovaly provoz, který má své stálé náklady a technické limity. A noví zákazníci potvrdili, že centrální, dálkové teplo je na trhu stále preferované i v konkurenci alternativních zdrojů.

GRAFY: Porovnání cen tepla v regionech – ceny 2015 (včetně DPH 15 %)

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 1. červen 2015

Po 271 dnech ukončila 31. května akciová společnost Teplárna České Budějovice topnou sezónu, která začala kvůli rozmarům počasí loni již 3. září. Proti té předchozí trvala tedy i přes klimaticky velmi mírnou zimu o deset dní déle. Teplárna v krajském městě dodává teplo do téměř 28 tisíc domácností.

Topná sezóna podle zákona trvá právě do konce května, o jejím ukončení rozhoduje ale hlavně počasí. Stoupne-li průměrná denní teplota venkovního vzduchu ve dvou dnech nad 13 °C a předpověď počasí neočekává pokles ani pro následující den, pak lze topnou sezonu ukončit. A tato situace nastala právě poslední květnový den.

Odstávka začne dříve

Nyní se českobudějovická teplárna připravuje na pravidelnou letní odstávku výrobních zařízení. Ta bude letos o měsíc dříve a potrvá od středy 24. června, 18 hodin do pondělí 29. června, 10 hodin. Během ní se zkontroluje a opraví vše, na co v topné sezóně není čas, nebo to za provozu ani není možné, a provedou se revize strojního i elektrického zařízení. Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek tepla, teplé vody a páry jsou tyto práce a preventivní prohlídky zařízení velmi důležité. O teplou vodu ale zákazníci nepřijdou. Tu jim dodá záložní zdroj výtopna Vráto.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 28. května 2015

Představenstvo akciové společnosti Teplárna České Budějovice svolá valnou hromadu na středu 15. července. Reaguje tak na situaci, kdy na včerejší valné hromadě 27. května bylo v souladu s programem jednání odvoláno osm členů dozorčí rady, jimž v červnu končí čtyřletý mandát, ale nových sedm členů už zástupcem majoritního vlastníka, jímž je s 99,55 procenty akcií statutární město České Budějovice, zvoleno nebylo.

„Musíme ochránit zájmy společnosti, a proto neprodleně reagujeme na situaci. Postupujeme podle zákona o obchodních korporacích a jeho paragrafu 453, který na tyto situace pamatuje,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva teplárny. Na programu valné hromady, který se upřesňuje, bude i volba nových členů dozorčí rady a schválení smluv o výkonu funkce člena dozorčí rady.

Paragraf 453 uvádí, že v případě úmrtí, odstoupení, odvolání anebo jiného ukončení funkce člena dozorčí rady, má být nový zvolen do dvou měsíců. „Zákon pamatuje i na zásah soudu. „Představenstvo i v nenadálé situaci postupuje přesně podle zákona,“ uzavřel Miroslav Houfek.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. května 2015

Přestože rok 2014 byl kvůli propadu výkupních cen elektřiny a nižšímu prodeji tepla kvůli teplému počasí ekonomicky složitý, Teplárna České Budějovice vytvořila čistý zisk 44,9 milionů korun. Z něho akcionáři získají více než 20,6 milionů korun, tedy 37 Kč na akcii. Na účet nerozděleného zisku poputuje 19,6 milionů Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada společnosti.

„Díky modernizaci technologií, zvyšování efektivnosti provozu a pokračujícím úsporám napříč všemi úseky, se podařilo ušetřit přes 15 milionů korun. To bylo v době, kdy vnější podmínky nebyly pro podnikání příznivé, pro úspěch klíčové,“ uvedl Miroslav Houfek, předseda představenstva.

Teplárně v roce 2014 klesly meziročně tržby zhruba o 120 milionů na 781,2 milionů Kč. Prodej tepla se snížil o 13,6 % a elektřiny o 21,6 %. To ovlivnilo i výši čistého zisku, který se meziročně snížil o 22 milionů Kč.

„Nebýt dlouhodobé koncepce rozvoje, která zde neexistovala, a my ji přijali v červnu 2012, byli bychom na úrovni firem, které takto strategicky neuvažují. Bez ní bychom na současné výsledky nikdy nedosáhli. To nám umožňuje prosazovat udržitelnost cen tepelné energie ve městě.“ doplnil Miroslav Houfek.

Teplárna v roce 2014 proinvestovala 242 milionů korun, nejvíc do výstavby odsíření, které bude do provozu uvedeno letos v listopadu a umožní dodržet nové evropské emisní limity, a přestavby parovodní rozvodné sítě na moderní horkovodní. Na obě hlavní investice se podařilo získat evropské a státní dotace. Například na odsíření v maximální výši 30 procent uznatelných nákladů, tedy 128,3 milionů Kč.

Na žádost akcionáře města České Budějovice představenstvo podalo podrobná vysvětlení k probíhajícím soudním sporům, nákladům na znalecké posudky, právní služby, průběhu odsíření, nákladům na řídící pracovníky, reprezentaci, sponzorským smlouvám a výdajům na odborná školení a vzdělávání zaměstnanců.

Valná hromada, trvající čtyři hodiny, schválila doplnění podnikatelské koncepce o rozšíření horkovodního systému do dalších částí města a rekonstrukci turbíny TG6, která zlepší účinnost celého zdroje, zvýší významněji výrobu kogenerační elektřiny a tím i hospodaření.

Akcionáři rovněž odvolali osm členů dozorčí rady, jimž v červnu končí čtyřletý mandát. Navrženo ke zvolení bylo sedm nových členů. Ti však nebyli schváleni, stejně jako předložené návrhy smluv o výkonu funkce člena dozorčí rady.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Tisková zpráva

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. května 2015

Představenstvo akciové společnosti Teplárna České Budějovice na mimořádné tiskové konferenci kategoricky odmítlo spekulace, které se v posledních dnech objevily v některých médiích, že město České Budějovice „zřejmě čekají další potíže při stavbě silničního obchvatu, který je součástí dálnice D3“ kvůli teplárně, která se „potýká s likvidací odkaliště, kde v minulosti končil teplárenský popílek.“

Jeho místopředseda Martin Žahourek uvedl, že nic takového nehrozí, neboť navrhovaná trasa dálnice D3 se nemění, vede zde mimo lokalitu odkaliště a s projednávaným návrhem na změnu jeho rekultivace nijak stavba klíčové jihočeské komunikace nesouvisí. „Teplárna rozhodně není tím, kdo by zde něco zdržoval,“ odmítl spekulace.

Odkaliště, které je průmyslovou stavbou, se týká pouze obchvat obce Srubec. Už při původním plánování a hledání jeho trasy kolem roku 2007 teplárna souhlasila s možnou variantou vést ho po části jeho severního okraje v místě stávající hráze, kde je původní rostlý terén. To by vodní dílo, podléhající přísným technických a bezpečnostním kontrolám, nemělo nijak ohrozit. Podmínkou bylo a je, aby v době stavby byla předmětná část odkaliště zrekultivována a mohlo dojít k vlastní změně vodního díla III. kategorie.

„Stavba tohoto obchvatu, která je věcí krajského úřadu, je ale velmi komplikovaná. Jak víme z jednání se zastupiteli a občany Srubce o změně rekultivace, existují k ní námitky. Doposud ani nebyla k dispozici definitivní informace o časovém plánu výstavby komunikace. Velmi těžko se proto koordinuje něco, co druhá strana ani neví. Pozastavení prováděné rekultivace není zdaleka jediný a ani největší problém tohoto obchvatu,“ doplnil.

Představitelé firmy odmítli, že „je postupem teplárny stavební příprava potřebného území v nedohlednu“, jak se v médiích objevilo. Teplárna, která chce při technické rekultivaci využívat certifikovaný materiál, granulát, který vznikne v míchacím centru po dokončení odsíření, jedná se všemi úřady, jak žádost o změnu územního rozhodnutí vyžaduje.

Předseda představenstva Miroslav Houfek zdůraznil, že stavbu odsíření uhelných kotlů nevyvolala rekultivace, ale nařízení Rady Evropy o průmyslových emisích a navazující český zákon o ochraně ovzduší. Bez razantního snížení emisí oxidu síry a oxidu dusíku by teplárna nemohla být po roce 2016 v provozu, neboť by nesplnila přísné emisní limity. Proto bude nové odsíření zprovozněno ještě letos.

„V době, kdy rekultivace odkaliště neměla ekonomickou, finanční a technickou logiku, ho dozorčí rada zastavila a představenstvu uložila podat žalobu a projednat změny. Žádná společnost si nezavře dílo, kde lze uložit 600 tisíc kubíků, není splacené a účetně odepsané,“ vysvětlil, proč byly nakonec podány žaloby na škody, způsobené nevhodnou rekultivací. Tu sice prvoinstanční soud nedávno zamítl, ale společnost rozhodla na základě doporučení právního zástupce, že proti rozsudku podá odvolání.

Odkaliště leží na rozloze zhruba 50 hektarů v katastru obcí Srubec, Staré Hodějovice a České Budějovice. V nové koncepci chce teplárna k technické rekultivaci využít granulát, který získá po zprovoznění zařízení na odsíření uhelných kotlů. Půjde o certifikovaný výrobek, který v podstatě představuje recepturou přesně danou směsí energosádrovce, popílku a vody. Snahou přitom je v duchu zásad správného hospodáře vrátit odkaliště, postavené pro ukládání produktů ze spalování uhlí, původnímu účelu. To nakupovaný materiál a zemina, které se do zastavení prací používaly, nejsou.

Návrh je v souladu s platnými právními předpisy a podobný postup se běžně využívá jak v Česku tak Německu. Příkladem může být i Plzeňská teplárenská nebo ČEZ. Po technické rekultivaci bude následovat rekultivace biologická, kdy se povrch zrekultivovaných ploch překryje nejprve zeminou, následně ornicí a poté osází vhodnými dřevinami a upraví do konečné podoby lesoparku s prvky volnočasového využití. Celková doba rekultivace je stanovena na deset let. Práce na rekultivaci by měly začít začátkem roku 2016 a skončit po 10 letech.

„Vlastní realizace je rozdělena do etap s upřednostněním právě v severní části pro přípravu dotčeného území pro případnou trasu obchvatu. Při přípravě projektu důsledně dbáme na minimalizaci všech případných negativních dopadů, které mohou při jeho realizaci nastat. Chceme, aby obyvatelé nebyli stavbou jakkoliv dotčeni. To je prostě a jednoduše náš základní přístup,“ uvedl Martin Žahourek.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Tisková zpráva

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 1. dubna 2015

Na 46 milionů korun vyjde Teplárnu České Budějovice revitalizace teplárenské sítě Pražské předměstí – III. etapa, při níž se dožívající parovod nahrazuje moderním horkovodem. Cena vzešla z veřejné soutěže, jejímž vítězem se stalo sdružení firem Hochtief CZ a Elte. To uspělo s nabídkou 45,96 milionů Kč. Předpokládaná hodnota zakázky byla zhruba o 5,4 milionů vyšší. Stavba začne v dubnu a částečně tak bude probíhat současně s dokončením II. etapy, na níž byly práce po zimě nyní obnoveny.

„Modernizace sítí je jedním z pilířů dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025. Našim cílem je mít moderní, úspornou a ekologickou výrobu a distribuci tepelné energie za předvídatelné a dlouhodobě udržitelné ceny,“ říká Miroslav Houfek, předseda představenstva teplárny.

Horkovody, v nichž je teplonosnou látkou místo páry horká voda, snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a emise CO2. Už dokončená I. etapa konkrétně přinesla roční úsporu tepla 31 160 GJ a snížení emisí CO2 o 4,3 tuny.

„Původní parovodní potrubí bylo dimenzované hlavně pro zásobování průmyslových podniků v době před třiceti a více lety. Dnes už nesplňuje požadavky na tepelné ztráty, ani spolehlivost,“ dodal Martin Žahourek, místopředseda představenstva.

V Českých Budějovicích přestavba parovodů na horkovodní systémy začala již v roce 2006 na levém břehu řeky Vltavy. Nový impuls získala opět až v roce 2013, kdy začaly práce na Pražském předměstí, rozvržené do tří etap. Ty si vyžádají přes 170 milionů Kč, z nichž významnou část pokryjí dotace ze SFŽP a Evropské investiční banky.

Horkovod Pražské předměstí – III. etapa je podobně jako v předchozí I. a II. etapě navržen jako dvoutrubkový systém venkovních rozvodů z předizolovaných trubek v bezkanálovém uložení. Nové rozvody mají minimální životnost 30 let a při pravidelné údržbě ji lze prodloužit na 50 let. Součástí prací je výměna vlastních rozvodů, strojní technologické části výměníkových stanic a kompletní stavební část včetně konečné úpravy povrchů a asfaltových komunikací.

V jihočeské metropoli byla původně zřízena pouze parovodní síť dlouhá přes 125 km. Nyní teplárna provozuje 103 km parovodů a 18 km rekonstruovaných horkovodů. Ty se mohou v dohledné době rozšířit o další více než 4 kilometry. V úvahu přicházejí městské části Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie.

Výstavba horkovodu na Pražském předměstí

I. etapa – 1900 m (74,9 milionů Kč)
sídliště Vltava – Klostermannova, 6 výměníkových stanic, 2530 bytů / červenec 2013 – červenec 2014

II. etapa – 2209 m (52,8 milionů Kč)
Čéčova – Klaricova, 6 výměníkových stanic, 2802 bytů / červenec 2014 – červenec 2015

III. etapa – 1554 m (46 milionů Kč)
Družba – Staroměstská – BD Stavařů, 7 výměníkových stanic, 1729 bytů / duben 2015 – listopad 2015

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.

Teplárna snižuje spotřebu surové vody. Pomáhá tím krajině

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 20. března 2015

Za rok Teplárnou České Budějovice proteče necelý 1 milion m3 povrchové vody, odebrané z Mlýnské stoky. To je dvaapůlkrát méně než ještě na přelomu tisíciletí. Stoka jako kanál oddělený od řeky Malše s teplárnou sousedí od jejího vzniku a tvoří přirozený zdroj technologické vody, sloužící k výrobě páry a pro další technologické účely jako je chlazení ložisek nebo generátorů turbín. Za snížením stojí především modernizace vodního hospodářství teplárny z přelomu tisíciletí a řada provozních opatření.

„Nakládání s vodami je neodmyslitelnou součástí energetických provozů. A je-li efektivní, snižujeme náklady na výrobu technologických vod a zároveň přispíváme k trvale udržitelnému rozvoji, protože objem zadržované vody v krajině díky suchu obecně klesá,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny. A připomíná tak i hlavní motto letošního Světového dne vody „Voda a udržitelný rozvoj“. Ten připadá na neděli 22. března.

V polovině 90. let, tedy před zahájením kompletní rekonstrukce vodního hospodářství, teplárna ročně odebírala z Malše zhruba 2,5 milionu m3 povrchové vody. Po jejím dokončení kolem roku 2005 se ale začala použitá voda vracet zpět do systému a opakovaně využívat.

„Už tehdy to byl obrovský skok. Oproti odběrům z 90. let jsme snížili spotřebu vody o 65 procent. Dodnes v tom pokračujeme. Jen pro představu, nyní se pohybují ztráty vody v technologii v rozmezí 2 až 3 procent proti až 25 procentům u původních technologií. Cena surové vody vzrostla od roku 1990 téměř sedmkrát a představuje dnes významný provozní náklad. Proto stále hledáme řešení, přinášející úspory,“ říká Martin Žahourek. Jedním z mnoha opatření je například zpětné využití oteplené chladící vody pro čiření, demineralizaci a napájení vlastních kotlů.

Zajímavostí, ale i nutností, je velmi účinná technologie úpravy vody k výrobě páry na kotlích s vysokými parametry. Její čistota po opuštění úpravny, je o 2 řády lepší, než všeobecně známá destilovaná voda. S trochou nadsázky lze říct, že jde o vodu s téměř teoretickou absolutní čistotou. Tak technicky čistá voda je nutná pro bezpečný provoz kotlů, kde při vysokých teplotách a tlacích dochází na teplosměnných plochách k sedimentaci a usazování chemických nečistot. Ty nejen negativně ovlivňují přenos tepla, ale hlavně by mohly vést k havárii, způsobené různým teplotním namáháním materiálu kotlových trubek. Proto je čistota vody tak důležitá.

„Energetika je úžasná v tom, že se v ní snoubí mnoho samostatných profesí a oborů. Věnujeme se výrobě tepla, elektřiny a přitom stejně důležité je pro nás právě nakládání s vodami,“ poznamenává Martin Žahourek. S vodním hospodářstvím se firma potkává také při dodávce teplé užitkové vody zákazníkům nebo při údržbě a správě odkaliště na pomezí Srubce a Hodějovic.

Vedle Mlýnské stoky má teplárna k dispozici také záložní zdroj u Malého jezu na řece Malši, odkud se voda čerpá v době čistění Mlýnské stoky.

Majoritním akcionářem Teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je s 99,55 procenty akcií město České Budějovice.