Teplárna České Budějovice je městskou společností dodávající teplo pro vytápění budov a ohřev TUV. Společně s kogenerační výrobou elektrické energie tak zajišťuje sdílenou službu, která naplňuje stále se zvyšující nároky na minimalizaci zátěže životního prostředí při zachování ekonomické výhodnosti a komfortu pro zákazníky na území města České Budějovice.

Součástí její dlouhodobé koncepce je zejména snížení spotřeby fosilních paliv, využívání lokálních zdrojů energie, diverzifikace palivových zdrojů (dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín do rozvodné sítě teplárny, využití dřevní štěpky a energetické využití komunálního odpadu) a v neposlední řadě také snižování ztrát ve výrobě i v soustavě zásobování tepelnou energií prostřednictvím optimalizace horkovodních a parovodních rozvodů.

Teplárna je úspěšná v čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, proto řada uvedených investic je ve výdajích zvýhodněna a nedochází k významně negativnímu dopadu na cenu služeb.

Kampaně některých alternativních dodavatelů tepla, kteří nabízejí například tepelná čerpadla jako zdroje vytápění objektů, přitom obsahují nepravdivé či neúplné informace. Cítíme povinnost informovat zákazníky Teplárny České Budějovice a jejich obchodní partnery o tom, že v nabídkách a reklamních letácích těchto alternativních dodavatelů je uváděna pouze část skutečných provozních nákladů, a to zpravidla jen náklady na elektrickou energii nutnou na provoz vlastního tepelného čerpadla.

Na tomto základě bývá mnohdy nepravdivě nadsazena výhodnost takových zařízení, jejichž instalace má pak pro zákazníka údajně představovat – ve srovnání s dodávkami teplárenských společností, poskytujících komplexní dodávku tepelné energie formou soustav zásobování teplem – až 50ti procentní úsporu ročních nákladů za teplo a cenu tepla ve výši 220 Kč/GJ.

Ceny Teplárny České Budějovice jsou cenami komplexními. Zahrnují veškeré skutečné náklady. Řídíme se vyhláškami Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Mezi další výhody dálkového vytápění patří i bezstarostný provoz, neustálý dohled profesionálů nad funkčností celého systému a léty ověřená dostupnost nonstop servisu v případě nenadálých situací.

 Na co si dát pozor? Co by měla celková cena za teplo z tepelného čerpadla obsahovat?

• náklady na palivo – elektřinu pro tepelné čerpadlo (pohon kompresoru, pomocná zařízení) a náklady na distribuci elektřiny včetně stálých plateb za jistič
• celkové investiční náklady na pořízení zdroje
• náklady na tzv. inženýring (zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie a další)
• náklady na stavební a technologické úpravy
• náklady na údržbu, servis a obsluhu zařízení
• náklady na navýšení elektrických jističů
• náklady spojené s úvěrem na realizaci nového zařízení
• náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE)

Stejnou problematiku nereálných cen tepla z tepelných čerpadel řeší na svých webových stránkách také Energetický regulační úřad pod názvem Co pohlídat v nabídce na tepelné čerpadlo? (viz www.eru.cz)

Hodnocení výhodnosti tepelného čerpadla by mělo vycházet ze skutečné ceny tepla, ve které jsou započteny všechny investiční a provozní náklady včetně amortizace zařízení a to při reálně dosažitelném průměrném topném faktoru zohledňujícím výstupní teplotu vody.

Pro ověření správnosti nabízené ceny tepla z alternativního zdroje zkuste využít níže uvedenou tabulku s modelovým příkladem bytového domu (24 domácností s roční spotřebou tepla na vytápění a ohřev vody 500 GJ, to je zhruba 21 GJ na jeden byt), který kalkuluje cenu tepla vyrobeného tepelným čerpadlem. Zde jsou uvedeny všechny důležité položky, které vstupují do výsledné ceny za GJ. Provedli jste kontrolu a skutečně vám vychází cena tepla z tepelného čerpadla jen 220 Kč na 1 GJ?

více čtěte na straně 2 a 3 v Teplárenském zpravodaji číslo 35

Jsou tři a měl by jim být jeden týden.

Letošní hnízdění provázelo nebývale chladné počasí, přesto bylo úspěšné a tři sokolí mláďata vypadají na kameře zdravě a vitálně. Jedná se už o třetí hnízdění vráteckého páru v řadě za sebou, vždy se mláďata narodila v první polovině dubna. Dohromady se tedy v budce instalované ve výšce 120 metrů narodilo již 10 mláďat.

Teplárna se na záchranném programu sokola stěhovavého podílí od roku 2016, kdy nechala na ochoz 160 metrového komínu umístit speciální hliníkovou budku, v níž se postupně usadil divoký nekroužkovaný sokolí pár.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva městské teplárny, patří podpora populace ohroženého sokola stěhovavého mezi projekty, jimiž firma potvrzuje svůj odpovědný přístup k ochraně životního prostředí. „Významně se zabýváme mimo jiné ekologizací vlastního energetického provozu,“ doplnil.

Dění v sokolím příbytku lze sledovat na naší webkameře

Netradičního poděkování za podporu charitativního projektu Budějcká stravenka pro lidi bez domova se dostalo Teplárně České Budějovice od Městské charity. Ta jí předala originální dřevěnou sochu. Jedná se o březový sloup, který vznikl v rámci benefiční akce Sochy pro Budějckou stravenku.

„Nedávno, 27. března, to byl rok od vzniku projektu Budějcká stravenka. A bez místních patriotů a donátorů jako je právě teplárna, bychom ho těžko uváděli do života,“ říká Vít Fialka, duchovní otec projektu a ředitel Městské charity.

Ta chce tímto způsobem, stravenkou na teplé jídlo, motivovat osoby bez domova k postupnému utváření pracovních návyků a zapojení do pracovního procesu. Třikrát týdně se proto pod vedením dobrovolníka z charity Františka Kynčla podílí stále početnější skupina na úklidu města. Odměnou jim je za hodinu práce stravenka v hodnotě 60 Kč. Takto se za měsíc rozdá zhruba 360 stravenek. Do projektu se dosud zapojilo více než 120 lidí bez domova, kteří svou prací získali přes 4000 stravenek.

„Touto akcí jsme rozšířili spolupráci s Městskou charitou. Je to konkrétní pomoc, konkrétním lidem, kteří se i v nouzi snaží zapojit do aktivního života. Dar v podobě sochy nás opravdu potěšil a rádi bychom se o ni podělili s veřejností,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Na počátku projektu stála iniciativa, která ve spojení s Městskou charitou, a díky podpoře magistrátu, získala současnou podobu. Projekt nepřerušily mrazy, epidemiologická opatření ani koronavirus.

„Za svou kontinuitu vděčí právě podpoře dárců a neuvěřitelné obětavosti dobrovolníka Františka Kynčla,“ dodal Vít Fialka.

Pro skulpturu, jejímž autorem je právě František Kynčl, bude městská teplárna hledat vhodné místo ideálně na svých pozemcích. Do výběru lokality se budou moci zapojit i veřejnost  v rámci internetové ankety, kterou teplárna připravuje.

Výstavba horkovodního zásobování lokality Světlíky v Českých Budějovicích už pokročila do dalších etap a přinese i nové dopravní omezení.

Na podzim zahájená stavba horkovodu podél Okružní ulice v úseku ulice Trocnovská – Výtopna Vráto byla dokončena letos ke konci ledna, k 1. únoru pak bylo zrušeno dopravní omezení v daném úseku a obnovena obousměrná průjezdnost.

V současné době pokračují práce na dalších etapách, tj. od kruhového objezdu na Okružní po ulici Trocnovskou. Od 15. února zde bude doprava řešena kyvadlově pomocí semaforů po etapách a v předpokládaných délkách výstavby tak, jak je uvedeno v přiložené situaci. Předpokládaný termín ukončení prací je v létě 2021. Vjezdy do průmyslových areálů a přilehlých ulic budou zachovány.

Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se omlouváme a děkujeme veřejnosti za pochopení.

Od 20. ledna 2021 je součástí teplárny.

Novou součástí Teplárny České Budějovice se od 20. ledna 2021 stala dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s. se základním kapitálem dva miliony korun, toho dne zapsaná Krajským soudem v Českých Budějovicích. Sídlo má v Okružní 632 a její správní radu tvoří předseda Václav Král, místopředseda Tomáš Kollarczyk a člen Martin Žahourek.

Byl tak dokončen proces, o němž loni 23. listopadu rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Rada současně schválila i změnu stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

Jde o součást organizačního, ekonomického a právního uspořádání, souvisejícího se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Firma ZEVO Vráto se stává i subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Přístavba a rekonstruované prostory o ploše téměř dva tisíce metrů čtverečních pojmou více než 130 tisíc titulů knih ve volném výběru. Zřizovatelem JVK je Jihočeský kraj

Modernizace byla zahájena v dubnu 2019. Důvodem rekonstrukce a přístavby byl fakt, že dosavadní knihovna nenabízela dostatek prostoru pro volný výběr literatury.

„Původní objekt vznikl jako muzeum dělnického revolučního hnutí a velikostí ani členěním už současným potřebám moderního knihovnictví nevyhovoval,“ říká Ivo Kareš, ředitel knihovny.

Díky novým prostorám bude čtenářům umožněn volný výběr knih, na který jsou zvyklí z dalších půjčoven a poboček Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Její služby v běžném, nekoronavirovém roce využije ročně na 290 tisíc návštěvníků. Knihovníci věří, že s novým zázemím a širšími službami výrazně překročí třistatisícovou hranici. Čtenáři mají k dispozici moderní technologie a mohou si svazky vybírat v přehledných regálech.

Na distribuční teplárenskou síť byl původní objekt současné knihovny připojen v roce 1974 a teplárna do něj od té doby dodává nízkotlakou páru pro přípravu teplé vody a vytápění. V roce 2001 se původní výměníková stanice rekonstruovala a v příštích letech se počítá s další modernizací, která přispěje k ještě efektivnějšímu zásobování těchto technicky rozličných budov. Ty jsou propojené a tvoří jeden provozní celek.

Na realizaci projektu v celkové ceně 168 milionů korun byla získána dotace EU ve výši 105 milionů, 5,8 milionu šlo ze státního rozpočtu a více než 57 miliony se podílel Jihočeský kraj.

Teplárna vyrobí společně s teplem elektřinu pro polovinu krajského města

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG 6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Viz tisková zpráva:

Elektřina z teplárny vystačí pro polovinu Českých Budějovic

O jejím založení dnes rozhodla rada města České budějovice, které je 100 % vlastníkem teplárny

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

ZEVO, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna založí dceřinou společnost ZEVO Vráto

Jako jediný prvek se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu

Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost zde bude tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z elektrárny Temelín.

ZEVO umožňuje moderním efektivním způsobem zpracovat jinak nevyužitelné komunální odpady. Tato zařízení jsou hojně provozována ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

Vrátecký komín o výšce 160 metrů je nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, která výtopnu vlastní.

Více v tiskové zprávě:

Z výtopny Vráto zůstane jen komín. Nejvyšší stavba ve městě bude sloužit čisté energii

Od počátku letošního roku se teplárenská městská síť rozšířila do dalších 213 bytů. 

V Českých Budějovicích se počet bytů, kam teplárna teplo a teplou vodu dodává, zvyšuje. Po napojení nových bytových domů nyní městská teplárna dodává teplo a teplou užitkovou vodu už do 29 053 bytů. Od počátku letošního roku se městská síť rozšířila do dalších 213 bytů.

Cena dálkového tepla zahrnuje komplexní služby, silným argumentem pro developery jsou i nulové dodatečné náklady na údržbu a revize. Pozitivní je také přínos ke zlepšování ovzduší, kogenerační výroba elektřiny v centrech měst a unikátní potenciál k využití lokálních, obnovitelných zdrojů energie jako je biomasa, komunální odpad či fotovoltaika.

Podle šetření ČSÚ se v České republice za posledních sedm let na soustavy zásobování teplem připojilo 49 procent z celkových 61 tisíc bytů, dokončených v novostavbách bytových domů a tento trend se zvyšuje.

„Naši distribuční síť modernizujeme, parovody nahrazujeme horkovody tam, kde to je efektivní a zároveň jsme připraveni na rozšiřování do dalších městských čtvrtí. Kromě dodávek tepla pro domácnosti jsou však pro stabilitu a prosperitu celého systému důležité i odběry tepelné energie určené pro instituce a výrobní podniky, protože v bytech se topí zhruba jen tři čtvrtě roku,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Celá tisková zpráva:

O služby městské teplárny je v Českých Budějovicích zájem. Hranice 30 tisíc bytů je na dohled