V předávací stanici CPS2 na sídlišti Vltava vrcholí příprava montáže technologie. Právě zde začne českobudějovická teplárna na začátku nadcházející topné sezóny 2023/2024 do své distribuční sítě přebírat dodávku tepelné energie z temelínského přivaděče. Naplní se tím dávný záměr využívat čistou, bezemisní tepelnou energii z jaderného zdroje i v krajské metropoli.

„Montážní práce a s nimi spojené činnosti v předávací stanici by podle investora, společnosti ČEZ, měly skončit v dubnu. Následovat budou čistící operace kompletní technologie celého napáječe, postupné napouštění systému, individuální zkoušky a testy a ve finále komplexní vyzkoušení díla,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva teplárny.

Celý systém je dimenzován na dodávku tepla do tepelné distribuční sítě Českých Budějovic o jmenovitém tepelném výkonu 100 MW. Teplonosným médiem je horká voda, která bude cirkulovat systémem s maximálním tepelným spádem 140 °C/70 °C. Vlastní trasa horkovodního napáječe měří 25,9 km, instalované potrubí je tepelně předizolované v dimenzi 2x DN500. Jde o třetí nejdelší tepelný napáječ v Česku a první, který zásobuje teplem krajské město z jaderné elektrárny. Na trase horkovodu, který buduje ČEZ, se pokládají zbývající části potrubí především v úseku před Českými Budějovicemi. Souběžně zhotovitel dokončuje lanové mosty, kontrolní šachty a pokládku kabelů. V přečerpávací stanici Obora u Hluboké nad Vltavou se dokončuje instalace technologie. Ambiciózní podnikatelský plán teplárny celou svou výrobu tepla a elektřiny dekarbonizovat a snížit tím na nezbytné minimum množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší, tak získává reálné kontury.

Horkovod z Temelína nahradí asi jednu třetinu tepla vyrobeného z uhlí. Podobné množství uhlí nebude třeba spálit po dokončení retrofitu kotle K12, neboť palivem bude biomasa, především dřevní štěpka. Úplná obnova technologie za modernější kotel nastala loni v září v areálu na Novohradské ulici.

Více v Teplárenském zpravodaji číslo 42: teplarensky-zpravodaj-cislo-42/

Součástí Dne pro zelené město byla i soutěž o 24 zájezdů pro dvě osoby do předvánoční Vídně. Program výherce zavede i do ZEVO Spittelau, stojícího v centru rakouské metropole nedaleko vídeňské radnice nebo Hofburgu, historického sídla králů, císařů a prezidentů.

ZEVO Spittelau je vlastně teplárna, která k výrobě elektřiny a tepla využívá komunální odpad. A přestože v době příprav stavba vyvolávala emoce, bezpečný a efektivní provoz z ní udělal nekonfliktní průmyslový objekt, hojně navštěvovaný obyvateli města a turisty.

Důvody jsou v zásadě dva – technologická kvalita a architektonická tvář díla, která z něho udělala jeden z uměleckých magnetů velkoměsta.

Městská rada o jeho výstavbě začala uvažovat, když na přelomu 70. a 80. let řešila, jak vybudovat moderní a efektivní centrální zásobování teplem a horkou vodou a zároveň se vypořádat s prudce rostoucím objemem domovního odpadu. Projekt tehdy určený pro 200 tisíc domácností a 4000 velkoodběratelů počítal s tím, že do roku 2000 se vybuduje 800 km horkovodní sítě s kapacitou 2500 MW. Napájet je bude devět zdrojů, z nichž dva budou určené ke spalování městských odpadů. Jedním z klíčových argumentů bylo, že místo statisíců komínů jich bude ve městě fungovat jenom pár. A ty budou pod stálou kontrolou úřadů i veřejnosti. Tyto principy a technologické základy obstojí i dnes ve 21. století navíc v době, kdy se potýkáme s nedostatkem základních energetických surovin.

Všeobecnou podporu tohoto projektu definitivně získal návrh architekta Friedensreicha Hundertwassera, který z inženýrské stavby udělal Hrad fantazie, jak ji sám nazval. Vznikl tak umělecký unikát se zdálky viditelnou nazlátlou koulí na jejím téměř 130metrovém komínu. Barevné sloupy, fasády s uměleckými malbami, zejména z keramických mozaik. Každé okno jiné a obklopené keramickými mozaikami. Na verandách rostou keře, na střechách zeleň. I po mnoha letech je to úspěšný příklad symbiózy mezi technologií, ekologií a uměním.

Dnes ZEVO Spittelau ročně využije okolo 260 tisíc tun domovního odpadu, který sváží na 250 sběrných vozů. Denně to je na 1200 tun. To by ale stačilo jen pro zhruba desetinu domácností, a tak přímo na tento blok navazuje od roku 2005 ještě tepelná elektrárna se dvěma plynem a topným olejem vytápěnými kotly s celkovým výkonem 400 MW. Spittelau tak dodává do městské sítě ročně 120 GWh elektřiny a 500 GWh tepla pro zhruba čtvrt milionu obyvatel. Zbytek vídeňských odpadů využívají další tři zařízení v centru města – Pfaffenau s roční kapacitou 250 000 tun, Flötzersteig 200 000 tun, Simmeringer Haide 100 000 tun odpadů. A částečně i nedaleké lokality Zwentendorf (500 000 t; nahrazuje část potřebného výkonu po ukončení projektu jaderné elektrárny Dürnrohr) a Zistersdorf (162 000 t).

Odpady se do Spittelau sváží a ukládají do podzemních bunkrů, ze kterých je drapáky postupně přikládají na kmitající rošty, kde hoří při teplotě 850 – 1100 °C. Automatizované spalování řídí počítač. Spaliny z kotelny procházejí přes třístupňový elektrostatický filtr s účinností až 99,5 procenta. Z jímek pod ním se popílek pneumaticky transportuje a spolu se škvárou se používá ve stavebnictví. Kouřové plyny procházejí dvoustupňovou pračkou, kde se sprchují teplou vodou, a v následujícím skruberu sodným roztokem. Ten zachytí SO₂. Více informací k technologii na straně 8 v Teplárenském zpravodaji číslo 41: https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-41/

Vídeňské ZEVO přitom průběžně prochází modernizací a nic tak neztrácí na své výjimečnosti.

Rekonstrukci kotle K12 zahájila letos v září Teplárna České Budějovice. Kotel, který spaloval uhlí, byl na jaře odstaven po 43 letech fungování. S výkonem 150 tun páry za hodinu představoval jedno z klíčových výrobních zařízení. Retrofit, tedy úplná obnova stávající technologie za modernější a úspornější, v něm umožní spalovat biomasu v podobě dřevní štěpky.

Člen představenstva městské teplárny Martin Žahourek uvedl, že práce, které vyjdou na 1,5 miliardy korun, začaly nezbytnými technologickými přeložkami inženýrských sítí a postupnou demontáží kotle včetně souvisejícího technologického zařízení. Souběžně s tím se naplno rozběhly také práce na realizační a výrobní projektové dokumentaci. „Na konci letošního roku na ně naváží základové stavební práce s následnou postupnou strojní montáží nových konstrukcí budoucího kotle. V té době se bude naplno stavět také uzavřený odsávaný sklad paliva,“ přiblížil Martin Žahourek práce.

Po dokončení retrofitu v roce 2024 se výkon kotle sníží na 55 tun páry za hodinu. Určen bude zejména k optimalizaci výkonu celé teplárenské soustavy v letním a přechodném období. Vytvoří se tak vhodná kapacita pro provoz doplněný dodávkou tepla z Jaderné elektrárny Temelín v symbióze s teplem vyráběným v ZEVO Vráto.

„I tato snížená kapacita kotle K12 proto bude v kombinaci s dalšími zdroji stačit na zajištění stabilních dodávek čistého tepla zákazníkům. Provozem nového kotle na štěpku ušetříme přibližně jednu třetinu aktuálně spotřebovávaného uhlí,“ řekl Martin Žahourek.

Zahájená výstavba parního kotle na biomasu je součástí dekarbonizace výrobních zdrojů podle předloni schválené Strategie pro zelené město. Jejím cílem je ekologizace výroby, tedy kompletní výměna dosluhujících hnědouhelných kotlů za bezemisní či nízkoemisní obnovitelné zdroje energií, získávané v regionu. Dalším projektem je dokončovaný horkovodní napáječ z elektrárny Temelín a zamýšlené ZEVO Vráto, využívající jako palivo komunální odpad.

„V historii firmy a města to jsou zlomové investice. Jde o soubor navzájem provázaných projektů, které ukončí využívání fosilních paliv a obyvatelům Českých Budějovic i do budoucna zajistí bezpečné a komfortní dodávky tepla a teplé vody za stabilní a přijatelné ceny,“ uzavřel Martin Žahourek.

Teplárna nyní tepelnou energii vyrábí zejména v lokalitě Novohradská v uhelném kotli K11 z roku 1972, jehož část prošla předloni generální opravou. Tím se jeho životnost prodloužila zhruba do konce desetiletí. V té době už bude dokončeno ZEVO Vráto, po jehož zprovoznění se kotel K11 odstaví. Více než stoletá éra spalování uhlí nejprve v městské elektrárně, založené roku 1907 později přebudované na teplárnu, tak definitivně skončí. Fosilní paliva, konkrétně zemní plyn, se pak budou využívat pouze jako záloha v případě nenadálých havárií nebo při stabilizaci hoření.

Zdroj: teplarensky-zpravodaj-cislo-41

Vážení zákaznici, jak jsme Vás již informovali, vláda ČR na svém jednání dne 5. 10. 2022 zrušila platnost nařízení vlády č. 263/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo, tj. ÚSPORNÝ TARIF 2023.

Pro naše zákazníky odebírající teplo to znamená zrušení nutnosti zasílání formulářů s žádostí o příspěvek na teplo.

Děkujeme všem za již zaslané vyplněné formuláře. Informace na nich uvedené využijeme pro aktualizaci našich dat.

Bližší informace naleznete na stránkách www.mpo.cz,

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-zastropovani-cen-energii–pomuze-jak-domacnostem–tak-firmam–270228/.

V případě nejasností se obraťte na naše obchodní oddělení.Režim celé obrazovky

Menší fotovoltaická elektrárna s výkonem 233 kilowatt-peak, tedy výroba zhruba 220 MWh elektřiny za rok, už dodává čistou energii do výrobních provozů Teplárny České Budějovice. Na investici za 6,4 milionů korun bez daně se zhruba 2,6 miliony korun podílel formou dotace Evropský fond pro regionální rozvoj.

„Celé zařízení jsme postupně zprovoznili od 4. října a tak nám při testování přišlo vhod i tereziánské babí léto s dostatkem slunečného svitu,“ říká Martin Žahourek z představenstva městské firmy.

Celkem 593 solárních panelů je umístěno na střechách provozních budov teplárny v jejím sídle na Novohradské, kde vyrobenou elektrickou energii teplárna dále využívá na pokrytí části vlastní spotřeby elektrické energie. Konkrétně například i při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě.

„Jde o náš první solární projekt. Bereme ho jako ověřovací a zároveň jako vhodný doplněk naší výroby energií. Další solární zdroje zamýšlíme vybudovat např. na střechách připravovaného ZEVO Vráto nebo na bývalé hrázi rekultivovaného odkaliště. Tedy bez toho, aniž by se musela zabírat zemědělská půda,“ dodal Martin Žahourek.

Čistá energie ze slunce je další možností, jak doplnit budovaný unikátní mix bezemisních nebo nízkoemisních zdrojů paliv českobudějovické teplárny. Ten tvoří zejména dokončovaný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín, započatý retrofit kotle K12 z uhlí na spalování biomasy a vybudování ZEVO. Zde se teplo a elektřina bude vyrábět kogeneračním způsobem z komunálního odpadu. Stát se tak má ještě do konce tohoto desetiletí.

Obnovitelné zdroje energií jsou součástí dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje městské teplárny, zahrnuté do předloni přijaté Strategie pro zelené město.

Hodinu po poledni bylo jasné, že premiérový Den pro zelené město, který ve výtopně Vráto dnes pořádala městská teplárna, padl na úrodnou půdu. To ho už navštívily dvě tisícovky dětí ze základních i středních škol. Odpoledne už patřilo spíše veřejnosti, která měla tento dosluhující energetický areál, vyrábějící ve spotřebitelských špičkách teplo od roku 1989, možnost vidět vůbec poprvé.

Největší zájem byl o komentované exkurze do výrobního bloku a hlubinného zásobníku uhlí. V rozlehlém areálu je doplňovala řada vzdělávacích aktivit, spojených zvláště s likvidací, tříděním a dalším využitím komunálních opadů.

Podle Václava Krále, předsedy představenstva českobudějovické teplárny, bylo cílem akce veřejnosti připomenout, že dopady na životní prostředí může ovlivnit každý. A to zejména lokálně, při svých běžných každodenních aktivitách.

Současně teplárna chtěla ukázat lokalitu, kde dosluhující, ale stále spolehlivou uhelnou výrobu tepla z uhlí, nahradí do konce desetiletí moderní technologie ZEVO – zařízení na energetické využití odpadů, v němž se vedle tepla vyrábí i elektřina.

Vedle zábavně-naučných prezentací firem, které umí odpad třídit, recyklovat a vracet do oběhu, doprovodný program nabídl možnost vylézt pod dohledem zkušených profesionálů na první ochoz vráteckého komínu, ukázky elektromobility nebo jízdu historickou drezínou po místní železniční vlečce. Svou práci ukázali i zástupci Červeného kříže, městského dopravního podniku, policie a ZOO Ohrada.

Ve spojení s ekologickými tématy šlo o unikátní akci, na níž se podílely desítky partnerů a zhruba 120 lidí.

Českobudějovická teplárna dnes zahájila topnou sezonu 2022/2023 a stejně jako v dalších městech České republiky, kde je provozováno tepelné zásobování pomocí CZT, si mohou lidé nastavit v bytech tepelnou pohodu, která jim vyhovuje.

Otopné období je stanoveno Vyhláškou č.194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období (1. září až 31. května následujícího roku), když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

Teplárna České Budějovice, a.s. byla na začátek topné sezony dobře připravena a to platí i pro nadcházející teplotně poněkud rozkolísané období, kdy bude nutné výrobu zájmu odběratelů průběžně přizpůsobovat.

Teplárna provozuje distribuční síť v délce 165 kilometrů, z nichž je 82 kilometrů parovodů, 38 kilometrů horkovodů a 45 kilometrů teplovodů. Kromě firemních zákazníků zajišťuje teplo a teplou vodu pro téměř 30 000 českobudějovických domácností.