pondělí, 22. ledna 2018

Za dva roky by mělo teplo z Jaderné elektrárny Temelín zásobovat třetinu krajského města

Napojením budějovické teplárny na dálkový teplovod z Temelína získá krajské město, jako jediný vlastník teplárny, možnost lépe reagovat na nepředvídatelný vývoj evropské a české energetiky. Měnící se podnikatelské prostředí energetice založené na spalování hnědého uhlí příliš nepřeje a příklon k novým technologiím lze sledovat již řadu let.

Rozložením zdrojů bude možné zajistit obyvatelům Českých Budějovic a firmám, které zde působí, stabilní ceny i dodávky tepelné energie, a to je cílem koncepce podnikatelské činnosti teplárny Strategie 2040.

Více o problematice v otázkách a odpovědích, které vyšly v Českobudějovickém deníku 16. ledna. Na otázky čtenářů odpovídá místopředseda představenstva teplárny Ing. Tomáš Kollarczyk, MBA.

pátek, 1. prosince 2017

Od včerejšího dne je ceník 2018 zveřejněn.

Vydaný ceník tepla na rok 2018 potvrzuje trend předchozích let, kterým je tvorba stabilních cen. Změnu ceny tepla v roce 2018 by tedy českodudějovické domácnosti vytápěné centrálně Teplárnou České Budějovice neměly významně pocítit. Od ledna za něj zaplatí 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc, s daní se bude jednat o částku 595,60 Kč.

Kromě ceny tepla ale o konečných nákladech na vytápění rozhodne především počasí, protože je rozdílná spotřeba tepelných energií během mírné zimy oproti té, kterou provázejí mrazy.

Vydaná tisková zpráva:

Ceny tepla se příští rok v Českých Budějovicích prakticky nezmění

čtvrtek, 30. listopadu 2017

Teplárna patří mezi subjekty zapojené do systému ochrany prvků kritické infrastruktury.

Krizový štáb kraje zasedne v rámci cvičení Blackout 2017. Od 4. do 5. prosince proběhne simulace rozsáhlého výpadku elektřiny na území Jihočeského kraje.

Termín cvičení v zimě nebyl vybrán náhodou. Scénáře se snaží reálně popsat možné důsledky rozsáhlého přerušení dodávek energií obyvatelům kraje a krajského města. Prověří se postupné řešení situace stejně jako komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na zvládnutí krizového stavu. V zimním období je rychlé obnovení dodávek energií zásadní.

Cílem cvičení bude zmapovat možnosti a jednotlivé kroky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva v této situaci. Zkušenosti se skutečným vícedenním výpadkem elektřiny má jen několik zemí, ale proces obnovy provozu základní infrastruktury a návrat k běžnému životu společnosti je vždy složitý a čas hraje nejdůležitější roli. Rizika blackoutu vzhledem k živelným pohromám, výkyvům v elektrické síti a dalším nebezpečím u nás reálně existují. Postupy a předpoklady situace, kdy nesvítíme, neteče voda, nefungují lokální zdroje tepla, televize, rádio ani telefony a další životně důležité věci, jsou připraveny.
Teplárna České Budějovice je jedním ze subjektů, které se v případě blackoutu zapojí do systému ochrany prvků kritické infrastruktury a zajistí dodávky tepelné energie dle stanovených priorit. Povinnosti, vyplývající z jejího strategického postavení, je připravena plnit a s krizovým štábem aktivně spolupracovat.

úterý, 14. listopadu 2017

Rada města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny, dokument 13. 11. schválila.

Tento komplexní dokument dává teplárně jasnou perspektivu na příštích více než dvacet let. Detailně mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro oblast teplárenství.

Ze dvou variant Strategie, „ryze uhelné“ a „kombinované“, akcionář vybral a schválil druhou. Ta významně diverzifikuje zdroje a snižuje závislost na hnědém uhlí, které je dosavadní 100% vstupní surovinou pro výrobu. Diverzifikace spočívá jednak v zahájení odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) a pak i v možnosti využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

Strategie se současně zabývá bezpečností dodávek energií, na kterou klade zvláštní důraz, cenovou stabilitou produktů, dále zvýšením komfortu služeb pro zákazníky a v neposlední řadě zlepšením životního prostředí ve městě.

Teplárna nyní dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí v jihočeské metropoli.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Rozhodnuto: teplárna má strategii na dalších dvacet let

pondělí, 6. listopadu 2017

Zastupitelstvo doporučilo Radě města schválení této koncepce. Město České Budějovice je jediným akcionářem teplárny

Předkládaná vize se zaměřuje na omezení spotřeby uhlí o jednu třetinu, využití horkovodu z Temelína a možnou přípravu na energetické využití komunálního odpadu. Vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna má Strategii 2040: omezí uhlí, využije horkovod z Temelína a bude se připravovat na energetické využití komunálního odpadu

úterý, 17. října 2017

29. listopadu uplyne 110 let od podpisu smlouvy o vzniku parní elektrárny, ze které později vznikla teplárna

Od padesátých let se mohou České Budějovice těšit ze soustavy “centrálního zásobování teplem”. Původně byla na místě dnešní teplárny vybudována parní elektrárna a plnila jinou strategickou funkci. Zahájila provoz 8. února 1909 a vyráběla elektřinu pro městské osvětlení a pohon zamýšlené městské elektrické tramvaje. Do té doby se ještě uvažovalo o tramvaji parní nebo tažené koňmi. Elektrárna se zároveň stala i zdrojem energie pro soukromé průmyslové a živnostenské podnikání. Byl to významný impuls k rozvoji města.

Parní elektrárna byla vybudována za městem a to tak, aby nepoškozovala životní prostředí města (nebyla hlučná a měla malý úlet popílku, protože spalovala kvalitní tříděný mostecký ořech). Pro provoz a chlazení využívala vodu z Mlýnské stoky, tu ohřívala, a tak se mohla veřejnost v letních měsících těšit z příjemnějšího koupání u jejího výtoku.

V padesátých letech se dosluhující elektrárna proměnila v teplárnu. Průmyslové firmy a společnosti, které úspěšně působí na území Českých Budějovic již desítky let, se mohly rozvíjet právě díky této skutečnosti.

Dnešní teplárna dodává teplo a teplou vodu do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí, provozuje 97 kilometrů parovodů a 25 kilometrů horkovodů a patří mezi významné městské teplárny v zemi.

Více čtěte v aktuální tiskové zprávě:

Nejprve elektrárna a pak teplárna. Před 110 padlo klíčové rozhodnutí

sobota, 16. září 2017

I přes chladné a deštivé počasí přišlo na prohlídku výroby a doprovodný program ve venkovních prostorách areálu kolem 4 000 lidí, stejně jako v loňském roce, kdy jsme se ovšem mohli těšit z téměř letního dne. Skupinové prohlídky startovaly v 9:30 hodin a pro velký zájem byly dopolední půlhodinové intervaly zkráceny na čtvrthodinové, aby se dostalo na všechny, kdo chtěli vidět na vlastní oči, jak se tepelná energie vyrábí a distribuuje.

Rezervační systém vstupenek na exkurze fungoval na webu teplárny měsíc před akcí, ale většina návštěvníků přišla spontánně.

Zábavná část dopoledne patřila rockové produkci Kamila Drába a ukázkám bojových umění a jumpingu členů Fight Clubu. Čas přes poledne vyplnila kapela Rokeři, v odpolední části pak Trio Traktůrek. Děti po celý den tvořily ve výtvarném ateliéru, jezdily lanovou dráhu, soutěžily, a pokud to dovolilo počasí, užily si i skákací hrady. Pro zájemce byly kromě prohlídek výroby připraveny v různých částech vnějšího areálu zajímavé prezentace partnerů akce. Společnost E.ON představila elektromobil Tesla, k vidění byly ukázky z práce městské policie, hasičů i Českého červeného kříže, zástupců BESIP, Zoo Hluboká nebo sokolníka Radka Staňka.

Během dne jezdil mezi teplárnou a lokomotivním depem na českobudějovickém železničním nádraží historický parní vlak z padesátých let s lokomotivou Štokr, která byla v teplárně poprvé a byla velkým lákadlem pro všechny věkové kategorie návštěvníků. V depu čekal cestující další program, tentokrát spojený se Dnem otevřených dveří ČD Cargo.

6. ročník této již tradiční akce je za námi a zájemci viděli nejen jak tepelná energie vzniká, ale co s ní všechno souvisí.

čtvrtek, 7. září 2017

Nová topná sezona v jihočeské metropoli tento týden začala.

V úterý se začalo s nahříváním centrální předávací stanice a do pátku tak budou roztopena odběrná místa po celém městě. Zimní provoz tím může být kdykoliv zahájen, záleží potom na zákaznících, jak budou možnost přitápění využívat.

Začátek topné sezony určuje vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní se dodávka tepelné energie po 1. září zahájí, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila. Otopné období trvá od 1. září do 31. května následujícího roku. Vždy tedy záleží na počasí. Loni byla topná sezona zahájena 21. září, v předešlých letech už 9. a 3. září.

Více čtěte v tiskové zprávě:

Teplárna České Budějovice zahajuje zimní provoz

úterý, 15. srpna 2017

Sobota 16. září 2017 v areálu v Novohradské ulici nabídne program pro všechny bez rozdílu věku

Už pošesté si mohou obyvatelé a návštěvníci města, stejně jako rodinní příslušníci zaměstnanců či příznivci energetiky, prohlédnout výrobní provozy českobudějovické teplárny.

Stejně jako loni bude parkoviště zaměstnanců vyhrazeno návštěvníkům akce, kteří si budou moci opět prohlédnout výrobu, seznámit se s provozem v základním závodu teplárny, která zásobuje České Budějovice tepelnou energií už od roku 1965, a užít si doprovodný program pro celou rodinu ve venkovních prostorách areálu.

Na děti čekají novinky, například lanová dráha, šlapací auta, výtvarný atelier i tradiční lákadla jako jsou skákací atrakce a parní vlak. Ten bude kyvadlově dopravovat cestující z vlakového nádraží přes depo ČD Cargo do teplárny a zpět. A mnoho dalšího. Prostorné stany s kulturním programem a nabídkou občerstvení jsou zajištěny.

Celodenní akci bude moderovat Kamil Dráb. Podrobnosti naleznete v přiloženém programu.

Trasy prohlídek výroby nejsou bezbariérové, proto nejsou vhodné pro osoby s pohybovým omezením, není možné je absolvovat ani například s dětskými kočárky. Jsou vhodné pro děti od 6 let. Za děti zodpovídají rodiče nebo jejich doprovod.

Program akce

středa, 2. srpna 2017

Letos poprvé je chlad vyráběn z horké vody, do loňského roku byla vstupním médiem pára

V období od 1. 6. do 31. 8. je v provozu plně automatizovaná chladicí jednotka, chlad je dodáván do vybraných budov Jihočeské univerzity jako je univerzitní knihovna, Filozofická fakulta a rektorát. Chladicí jednotka je napájena ze společného výměníku, který slouží zároveň pro ohřev okruhu topení v topné sezoně a celoročně pro ohřev teplé vody.

Chlad je dalším produktem teplárny vedle tradiční výroby tepla, páry nebo elektřiny. Letos poprvé po 8 letech ale vzniká místo z páry z horké vody. Nevyhovující parovodní síť v oblasti byla přestavěna na horkovodní z důvodu snížení ztrát a optimalizace vedení. Zároveň musela být rekonstruována i výměníková stanice. Do ní byl přidán další výměník „voda-voda“, čímž se zároveň zajistila stoprocentní záloha, která přispěje ke zvýšení spolehlivosti všech dodávek. Jak nová technologie funguje? Ve výměníkové stanici je teplotním přestupem vody z horkovodu vyráběna topná voda pro topení a zároveň voda používaná pro výrobu chladu se stejnými parametry jako dříve z páry.

Optimalizace parovodního systému na horkovodní v celé oblasti Jihočeské univerzity a Akademie věd včetně odstavení starého a ztrátového parovodu o délce 856 metrů byla realizována v letech 2016 – 2017, její hodnota je 11 miliónů korun a na projekt byla poskytnuta podpora ze zdrojů Evropské unie. Vypočtená úspora tepelných ztrát v rozvodech činí 70 % z dodané energie.