středa, 9. května 2018

Seminář se konal 4. května a v sídle Krajského úřadu ho uspořádal Jihočeský kraj.

„Nečekal jsem, že na semináři pro obce jim bude nejbližší vystoupení předsedy představenstva budějovické teplárny,“ uvedl v diskusi Josef Kotál, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk poté, co na odborném semináři věnovaném nakládání s komunálními odpady domluvil šéf teplárny Václav Král.

Ten v závěru dopoledního bloku přednášek s pomocí grafů a tabulek představil skutečné nakládání s odpady ve vyspělé Evropě. Tento stav porovnal s realitou v České republice a jižních Čechách, kde stále nejsme připraveni na splnění evropských a národních cílů v oblasti hospodaření s odpady po roce 2035. Připomeňme: cílem EU je 65 procent recyklovat, 25 procent energeticky využít a 10 procent skládkovat. Cíle České republiky se vztahují už k roku 2024, kdy stát chce, aby uvedené podíly byly 60 ku 28 ku 12 procentům.

Jak Václav Král upozornil, reálně hrozí, že po zákazu skládkování budou v zemi i kraji chybět mimo systémového nastavení materiálového využití odpadu také kapacity na zpracování zbytkových odpadů v energetice.

V této souvislosti představitele obcí a kraje seznámil s dlouhodobou koncepcí Teplárny České Budějovice, která zahrnuje i využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Upozornil je přitom na různá technická, provozní, ekonomická i legislativní úskalí, na něž narazí, rozhodnou-li se pro výrobu a spalování takového paliva ve svých lokálních zdrojích.

Přitom zdůraznil to, co ostatní řečníci téměř pominuli – klasické spalovny se dnes už nestaví, ale zejména v západoevropských státech existují stovky zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Tyto země unie tedy mají situaci vyřešenou a naléhavost daného tématu je tedy u nich daleko menší než třeba v Česku, kde v roce 2016 vzniklo 5,6 milionů tun komunálních odpadů. V provozu jsou však pouze čtyři zařízení ZEVO. Jejich teoretická kapacita stačí na zpracování pouze necelých 14 procent komunálních odpadů.

„Obyvatelé Jihočeského kraje v roce 2016 vyprodukovali přes 357 tisíc tun komunálního odpadu. Většina ho skončila bez užitku na skládkách. Ověřená technologie, která by dlouhodobě umožňovala ekologicky a efektivně část jinak nepoužitelných odpadů energeticky využít, ale v regionu není,“ uvedl Václav Král.

Energetické využívání směsného komunálního odpadu či paliv z něj vyráběných přitom podporuje naplnění přijaté strategie českobudějovické teplárny. Jeho využívání totiž obecně přispívá ke snižování spotřeby hnědého uhlí, rozšíření palivového mixu, využívání lokáních paliv a k diverzifikaci zdrojů. Pozitivní je i snížení závislosti na nejistých externích vlivech jako je legislativa nebo cena emisních povolenek. Základním cílem městské teplárny přitom stále zůstává stabilizace cen tepla a zajištění jeho bezpečných dodávek zákazníkům při splnění environmentálních cílů EU a ČR.

čtvrtek, 26. dubna 2018

Zvítězila s projektem „Náhrada parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ v kategorii Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody.

Hlavním cílem projektu bylo dosažení energetických úspor při rozvodu tepelné energie v lokalitě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly zrušeny stávající parní rozvody a nahrazeny novým horkovodním předizolovaným potrubím. Proti výchozímu stavu se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 %, což vedlo k úspoře primární energie ve výši 2539 GJ ročně. Vedle univerzity se projekt dotkl i Biologického centra Akademie věd ČR.

Celá tisková zpráva:

Snížení tepelných ztrát v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent vyneslo Teplárně České Budějovice titul Projekt roku 2017. V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové cenu Křišťálový komín převzal předseda představenstva Václav Král.

„Ocenění si velmi vážíme. Dokazuje technickou vyspělost firmy i profesionalitu a inovativnost zaměstnanců. Nejen v souvislosti s tímto konkrétním projektem patří našim zákazníkům díky za spolupráci a podporu našich optimalizačních nápadů. Občanům, návštěvníkům města a řidičům pak musíme poděkovat za vstřícnost a ohleduplnost, s jakou přistupují ke krátkodobým omezením vyvolaným výstavbou našich sítí,“ uvedl šéf teplárny.

Připomněl přitom, že oceněný projekt vychází z dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích a navazuje na provedený audit stavu parovodů a horkovodů. „Podle něho vytváříme modely modernizace sítí, určujeme priority a po etapách je postupně realizujeme,“ dodal.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v zemi.

Technické řešení zahrnovalo optimalizaci trasy přivaděče a komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny.

„Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim ušetříme více než 2 500 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla. Dojde tak i ke snížení množství paliva,“ popisuje přínosy projektu člen představenstva Martin Žahourek.

Práce v kampusu univerzity probíhaly od října 2016 do června 2017 a vyšly na 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Naposledy českobudějovická teplárna v soutěži uspěla s řešením horkovodů a snižováním tepelných ztrát na Pražském předměstí v roce 2013.

čtvrtek, 29. března 2018

Už za měsíc budeme znát výsledek.

Křišťálový komín je cena pro nejúspěšnější počiny v teplárenství, které každoročně uděluje Teplárenské sdružení ČR.

Českobudějovická teplárna už toto prestižní ocenění získala v roce 2013. Tehdy byl titul udělen projektu “Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu”. Dožívající parovod byl nahrazen novým horkovodem z předizolovaného potrubí.

V letošním roce soutěží projekt s názvem “Konec parních rozvodů v Jihočeské univerzitě a Akademii věd ČR”, který snížil tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent. Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice.

Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.

Celý text v tiskové zprávě:

Úspory pro univerzitu přinesly českobudějovické teplárně nominaci na teplárenského Oscara

středa, 14. března 2018

Chladný závěr jinak teplé zimy a rychlý nástup jara potvrdily, že o nákladech za vytápění rozhoduje především počasí

V teplotně podprůměrném únoru dodala teplárna odběratelům o 11 procent více tepelné energie než v lednu, který byl naopak nezvykle teplý. Dlouhodobá průměrná únorová teplota dosahuje -0,21°C, letos bylo o dva stupně méně, -2,2°C. Spotřeba tepelné energie v bytovém sektoru je přímo závislá na venkovních teplotách, jak potvrzuje právě uplynulé zimní období. Odběratelé se ale výrazného nárůstu nákladů na vytápění obávat nemusí.

Více v přiložené tiskové zprávě: Jaro přichází, nedávné mrazy roční spotřebu tepla v domácnostech ale příliš neovlivní

Ani v jarních měsících teplárna nepřestává topit, protože topná sezona nekončí, jen začíná období teplotních výkyvů, na které je ale připravena. Lidé mají o ekologicky vyrobené teplo profesionálně postaráno a díky nonstop servisu teplárny se v případě poruch nemusí o nic starat. Teplárna svou kogenerační výrobou využije vstupní surovinu velmi efektivně, protože současně s tepelnou energií vyrábí také elektřinu. Spaliny z výroby odcházejí do absorbéru, kde jsou vyčištěny a do ovzduší je následně vypouštěna především vodní pára. Díky technologii odsíření českobudějovická teplárna razantně snížila objem vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší ve městě a okolí. Pro životní prostředí ve městě to je, ve srovnání například s lokálními topeništi, zásadní výhoda.

úterý, 27. února 2018

Mimo to má k dispozici záložní kotle, aby bylo možné vždy reagovat na požadavky odběratelů

Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste. Dále je na ni napojeno 218 firem a institucí.

Všem odběratelům je k dispozici dispečink teplárny, který během nepřetržitého provozu vyřídí stovky dotazů a žádostí. V českobudějovických ulicích jeho zaměstnanci najezdí na 30 tisíc kilometrů každý rok. Úkolem dispečinku je péče o bezproblémovou distribuci tepelné energie, aby zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou očekávají.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Dispečink teplárny má k zákazníkům blízko, ročně vyřídí stovky dotazů

čtvrtek, 1. února 2018

Sníží tak náklady na palivo i emise.

Na investice půjde v letech 2018 – 2019 zhruba 300 milionů korun, především právě do distribuční sítě, která se prodlouží o 6,2 kilometrů. Propojí tak stávající horkovodní síť do dalších částí města, jako jsou Suché Vrbné a Havlíčkova kolonie. Horkovod v Suchém Vrbném bude měřit 3528 metrů a převážně nahradí dosluhující parovod, stejně jako v Havlíčkově kolonii, tam se bude jednat o horkovodní potrubí v délce 1382 metrů.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Teplárna síť horkovodů rozšíří o dalších šest kilometrů. Sníží tím náklady na palivo i emise

pondělí, 22. ledna 2018

Za dva roky by mělo teplo z Jaderné elektrárny Temelín zásobovat třetinu krajského města

Napojením budějovické teplárny na dálkový teplovod z Temelína získá krajské město, jako jediný vlastník teplárny, možnost lépe reagovat na nepředvídatelný vývoj evropské a české energetiky. Měnící se podnikatelské prostředí energetice založené na spalování hnědého uhlí příliš nepřeje a příklon k novým technologiím lze sledovat již řadu let.

Rozložením zdrojů bude možné zajistit obyvatelům Českých Budějovic a firmám, které zde působí, stabilní ceny i dodávky tepelné energie, a to je cílem koncepce podnikatelské činnosti teplárny Strategie 2040.

Více o problematice v otázkách a odpovědích, které vyšly v Českobudějovickém deníku 16. ledna. Na otázky čtenářů odpovídá místopředseda představenstva teplárny Ing. Tomáš Kollarczyk, MBA.

pátek, 1. prosince 2017

Od včerejšího dne je ceník 2018 zveřejněn.

Vydaný ceník tepla na rok 2018 potvrzuje trend předchozích let, kterým je tvorba stabilních cen. Změnu ceny tepla v roce 2018 by tedy českodudějovické domácnosti vytápěné centrálně Teplárnou České Budějovice neměly významně pocítit. Od ledna za něj zaplatí 517,90 Kč za gigajoul bez DPH, tedy meziročně o tři koruny víc, s daní se bude jednat o částku 595,60 Kč.

Kromě ceny tepla ale o konečných nákladech na vytápění rozhodne především počasí, protože je rozdílná spotřeba tepelných energií během mírné zimy oproti té, kterou provázejí mrazy.

Vydaná tisková zpráva:

Ceny tepla se příští rok v Českých Budějovicích prakticky nezmění

čtvrtek, 30. listopadu 2017

Teplárna patří mezi subjekty zapojené do systému ochrany prvků kritické infrastruktury.

Krizový štáb kraje zasedne v rámci cvičení Blackout 2017. Od 4. do 5. prosince proběhne simulace rozsáhlého výpadku elektřiny na území Jihočeského kraje.

Termín cvičení v zimě nebyl vybrán náhodou. Scénáře se snaží reálně popsat možné důsledky rozsáhlého přerušení dodávek energií obyvatelům kraje a krajského města. Prověří se postupné řešení situace stejně jako komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na zvládnutí krizového stavu. V zimním období je rychlé obnovení dodávek energií zásadní.

Cílem cvičení bude zmapovat možnosti a jednotlivé kroky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva v této situaci. Zkušenosti se skutečným vícedenním výpadkem elektřiny má jen několik zemí, ale proces obnovy provozu základní infrastruktury a návrat k běžnému životu společnosti je vždy složitý a čas hraje nejdůležitější roli. Rizika blackoutu vzhledem k živelným pohromám, výkyvům v elektrické síti a dalším nebezpečím u nás reálně existují. Postupy a předpoklady situace, kdy nesvítíme, neteče voda, nefungují lokální zdroje tepla, televize, rádio ani telefony a další životně důležité věci, jsou připraveny.
Teplárna České Budějovice je jedním ze subjektů, které se v případě blackoutu zapojí do systému ochrany prvků kritické infrastruktury a zajistí dodávky tepelné energie dle stanovených priorit. Povinnosti, vyplývající z jejího strategického postavení, je připravena plnit a s krizovým štábem aktivně spolupracovat.

úterý, 14. listopadu 2017

Rada města České Budějovice, které je jediným akcionářem teplárny, dokument 13. 11. schválila.

Tento komplexní dokument dává teplárně jasnou perspektivu na příštích více než dvacet let. Detailně mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla i závislost na těžko předvídatelných vnějších vlivech a restriktivní legislativě pro oblast teplárenství.

Ze dvou variant Strategie, „ryze uhelné“ a „kombinované“, akcionář vybral a schválil druhou. Ta významně diverzifikuje zdroje a snižuje závislost na hnědém uhlí, které je dosavadní 100% vstupní surovinou pro výrobu. Diverzifikace spočívá jednak v zahájení odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín (ETE) a pak i v možnosti využití tuhých alternativních paliv (TAP) vyráběných ze směsného komunálního odpadu.

Strategie se současně zabývá bezpečností dodávek energií, na kterou klade zvláštní důraz, cenovou stabilitou produktů, dále zvýšením komfortu služeb pro zákazníky a v neposlední řadě zlepšením životního prostředí ve městě.

Teplárna nyní dodává své produkty do více než 28.300 bytů a 218 firem a institucí v jihočeské metropoli.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Rozhodnuto: teplárna má strategii na dalších dvacet let