Teplárna České Budějovice je městskou společností dodávající teplo pro vytápění budov a ohřev TUV. Společně s kogenerační výrobou elektrické energie tak zajišťuje sdílenou službu, která naplňuje stále se zvyšující nároky na minimalizaci zátěže životního prostředí při zachování ekonomické výhodnosti a komfortu pro zákazníky na území města České Budějovice.

Součástí její dlouhodobé koncepce je zejména snížení spotřeby fosilních paliv, využívání lokálních zdrojů energie, diverzifikace palivových zdrojů (dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín do rozvodné sítě teplárny, využití dřevní štěpky a energetické využití komunálního odpadu) a v neposlední řadě také snižování ztrát ve výrobě i v soustavě zásobování tepelnou energií prostřednictvím optimalizace horkovodních a parovodních rozvodů.

Teplárna je úspěšná v čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, proto řada uvedených investic je ve výdajích zvýhodněna a nedochází k významně negativnímu dopadu na cenu služeb.

Kampaně některých alternativních dodavatelů tepla, kteří nabízejí například tepelná čerpadla jako zdroje vytápění objektů, přitom obsahují nepravdivé či neúplné informace. Cítíme povinnost informovat zákazníky Teplárny České Budějovice a jejich obchodní partnery o tom, že v nabídkách a reklamních letácích těchto alternativních dodavatelů je uváděna pouze část skutečných provozních nákladů, a to zpravidla jen náklady na elektrickou energii nutnou na provoz vlastního tepelného čerpadla.

Na tomto základě bývá mnohdy nepravdivě nadsazena výhodnost takových zařízení, jejichž instalace má pak pro zákazníka údajně představovat – ve srovnání s dodávkami teplárenských společností, poskytujících komplexní dodávku tepelné energie formou soustav zásobování teplem – až 50ti procentní úsporu ročních nákladů za teplo a cenu tepla ve výši 220 Kč/GJ.

Ceny Teplárny České Budějovice jsou cenami komplexními. Zahrnují veškeré skutečné náklady. Řídíme se vyhláškami Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Mezi další výhody dálkového vytápění patří i bezstarostný provoz, neustálý dohled profesionálů nad funkčností celého systému a léty ověřená dostupnost nonstop servisu v případě nenadálých situací.

 Na co si dát pozor? Co by měla celková cena za teplo z tepelného čerpadla obsahovat?

• náklady na palivo – elektřinu pro tepelné čerpadlo (pohon kompresoru, pomocná zařízení) a náklady na distribuci elektřiny včetně stálých plateb za jistič
• celkové investiční náklady na pořízení zdroje
• náklady na tzv. inženýring (zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie a další)
• náklady na stavební a technologické úpravy
• náklady na údržbu, servis a obsluhu zařízení
• náklady na navýšení elektrických jističů
• náklady spojené s úvěrem na realizaci nového zařízení
• náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE)

Stejnou problematiku nereálných cen tepla z tepelných čerpadel řeší na svých webových stránkách také Energetický regulační úřad pod názvem Co pohlídat v nabídce na tepelné čerpadlo? (viz www.eru.cz)

Hodnocení výhodnosti tepelného čerpadla by mělo vycházet ze skutečné ceny tepla, ve které jsou započteny všechny investiční a provozní náklady včetně amortizace zařízení a to při reálně dosažitelném průměrném topném faktoru zohledňujícím výstupní teplotu vody.

Pro ověření správnosti nabízené ceny tepla z alternativního zdroje zkuste využít níže uvedenou tabulku s modelovým příkladem bytového domu (24 domácností s roční spotřebou tepla na vytápění a ohřev vody 500 GJ, to je zhruba 21 GJ na jeden byt), který kalkuluje cenu tepla vyrobeného tepelným čerpadlem. Zde jsou uvedeny všechny důležité položky, které vstupují do výsledné ceny za GJ. Provedli jste kontrolu a skutečně vám vychází cena tepla z tepelného čerpadla jen 220 Kč na 1 GJ?

více čtěte na straně 2 a 3 v Teplárenském zpravodaji číslo 35

Režim celé obrazovky

Hnízdní budka, umístěná ve 120 metrové výšce na vráteckém komíně českobudějovické teplárny, skrývá tři sokolí samičky. Při kroužkování to zjistil ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife.

„Samičky jsou zhruba 16 dnů staré a jejich stav je velmi dobrý. Váží zhruba dvacet až třicet dekagramů a plná volátka svědčí o tom, že se o ně rodiče vzorně starají,“ uvedl po sestupu na zem. Podle slov ornitologa šlo o první letos okroužkované sokoly stěhovavé v Česku.

Mezi deseti mláďaty těchto chráněných dravců, která se na komíně teplárny během posledních tří let narodila, byl zatím jediný sameček. Ten z loňska. Podle Berana je u dravců samec velmi důležitý, protože v době hnízdění musí samici krmit, aby došlo ke zdárné inkubaci vajec. V celé populaci je ale poměr pohlaví mláďat vyrovnaný, a tak až se budějovická „holčičí“ populace rozletí do okolí, partnery určitě najde.

„Žádného z okroužkovaných sokolů, kteří se loni a předloni ve Vrátě narodily, zatím žádný ornitolog neodečetl, tedy nezaznamenal,“ uvedl Václav Beran.

Každé sokolí mládě dostává dva kroužky. Jeden, odečítací, nese pouze tři znaky a je možné ho přečíst dalekohledem či pomocí fotopastí. Druhý kroužek je národní a slouží k přesné evidenci dravce v databázi kroužkovací stanice. Jeho unikátní kód slouží k jednoznačné pozdější identifikaci.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců, v přírodě přežijí jen ti nejsilnější. Samičky odlétají od svého rodiště nejméně několik desítek kilometrů, kde hledají nová teritoria. Díky podobným projektům, do nichž je zapojena i Teplárna České Budějovice, tak sokolí populace v zemi postupně sílí. Přitom před půlstoletím u nás došlo téměř k jejich vyhubení hlavně díky tehdy používaným jedovatým chemikáliím v zemědělství. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Komín českobudějovické teplárny ve výtopně Vráto se už třetím rokem po sobě stal místem narození mláďat ohroženého sokola stěhovavého. Záběry z webkamery ukazují tři přírůstky v hnízdní budce umístěné ve výšce 120 metrů. Mláďata se narodila pravděpodobně 12. dubna, ale poprvé se je podařilo zahlédnout až tento týden v pondělí.

„Věděli jsme, že samice začala vejce snášet 8. března a i vzhledem k chladnému počasí panovaly obavy, zda mladé vůbec vyvede. Naštěstí vše dopadlo dobře a ze čtyř snesených vajec jsou nakonec tři přírůstky. Jsou vitální a rodiče o ně zatím vzorně pečují,“ říká Bohdana Kollerová z útvaru komunikace teplárny.

Jde o nekroužkovaný pár, který na vráteckém komíně zahnízdil už potřetí. Zhruba za dva měsíce bude jasné, zda odchová i mláďata letošní. Dosud zde vyvedl deset mláďat. Předloni tři a vloni čtyři. Když se to stalo poprvé, šlo o mimořádnou událost, protože podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife, se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

Zhruba za tři týdny ornitolog mláďata okroužkuje. To už bude jasné, v jaké kondici jsou.

„Z narození třetí generace mláďat máme velkou radost, protože jde o dílčí metu odpovědného přístupu k životnímu prostředí, který je přirozenou součástí naší práce,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Připomněl přitom ekologizaci vlastního provozu nebo dokončenou rekultivaci odkaliště u Hodějovic a jeho začlenění zpět do přírody.

Na projektu, který přispívá k záchraně ohroženého dravce, se Teplárna České Budějovice podílí od prosince 2016, kdy byla na ochozu 160 metrového komínu umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a každý další rok na podzim opět. Předloni se utvořil i sokolí pár, zahnízdil a od té doby se k teplárenskému komínu každoročně vrací.

Zatím se neví, jaké je pohlaví mláďat. To se pozná až při kroužkování. Do té doby lze tipovat na facebooku teplárny a soutěžit o rodinné vstupenky do ZOO Hluboká. Dění v sokolím příbytku lze sledovat na webu: webkamery

Jsou tři a měl by jim být jeden týden.

Letošní hnízdění provázelo nebývale chladné počasí, přesto bylo úspěšné a tři sokolí mláďata vypadají na kameře zdravě a vitálně. Jedná se už o třetí hnízdění vráteckého páru v řadě za sebou, vždy se mláďata narodila v první polovině dubna. Dohromady se tedy v budce instalované ve výšce 120 metrů narodilo již 10 mláďat.

Teplárna se na záchranném programu sokola stěhovavého podílí od roku 2016, kdy nechala na ochoz 160 metrového komínu umístit speciální hliníkovou budku, v níž se postupně usadil divoký nekroužkovaný sokolí pár.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva městské teplárny, patří podpora populace ohroženého sokola stěhovavého mezi projekty, jimiž firma potvrzuje svůj odpovědný přístup k ochraně životního prostředí. „Významně se zabýváme mimo jiné ekologizací vlastního energetického provozu,“ doplnil.

Dění v sokolím příbytku lze sledovat na naší webkameře

Netradičního poděkování za podporu charitativního projektu Budějcká stravenka pro lidi bez domova se dostalo Teplárně České Budějovice od Městské charity. Ta jí předala originální dřevěnou sochu. Jedná se o březový sloup, který vznikl v rámci benefiční akce Sochy pro Budějckou stravenku.

„Nedávno, 27. března, to byl rok od vzniku projektu Budějcká stravenka. A bez místních patriotů a donátorů jako je právě teplárna, bychom ho těžko uváděli do života,“ říká Vít Fialka, duchovní otec projektu a ředitel Městské charity.

Ta chce tímto způsobem, stravenkou na teplé jídlo, motivovat osoby bez domova k postupnému utváření pracovních návyků a zapojení do pracovního procesu. Třikrát týdně se proto pod vedením dobrovolníka z charity Františka Kynčla podílí stále početnější skupina na úklidu města. Odměnou jim je za hodinu práce stravenka v hodnotě 60 Kč. Takto se za měsíc rozdá zhruba 360 stravenek. Do projektu se dosud zapojilo více než 120 lidí bez domova, kteří svou prací získali přes 4000 stravenek.

„Touto akcí jsme rozšířili spolupráci s Městskou charitou. Je to konkrétní pomoc, konkrétním lidem, kteří se i v nouzi snaží zapojit do aktivního života. Dar v podobě sochy nás opravdu potěšil a rádi bychom se o ni podělili s veřejností,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Na počátku projektu stála iniciativa, která ve spojení s Městskou charitou, a díky podpoře magistrátu, získala současnou podobu. Projekt nepřerušily mrazy, epidemiologická opatření ani koronavirus.

„Za svou kontinuitu vděčí právě podpoře dárců a neuvěřitelné obětavosti dobrovolníka Františka Kynčla,“ dodal Vít Fialka.

Pro skulpturu, jejímž autorem je právě František Kynčl, bude městská teplárna hledat vhodné místo ideálně na svých pozemcích. Do výběru lokality se budou moci zapojit i veřejnost  v rámci internetové ankety, kterou teplárna připravuje.

Výstavba horkovodního zásobování lokality Světlíky v Českých Budějovicích už pokročila do dalších etap a přinese i nové dopravní omezení.

Na podzim zahájená stavba horkovodu podél Okružní ulice v úseku ulice Trocnovská – Výtopna Vráto byla dokončena letos ke konci ledna, k 1. únoru pak bylo zrušeno dopravní omezení v daném úseku a obnovena obousměrná průjezdnost.

V současné době pokračují práce na dalších etapách, tj. od kruhového objezdu na Okružní po ulici Trocnovskou. Od 15. února zde bude doprava řešena kyvadlově pomocí semaforů po etapách a v předpokládaných délkách výstavby tak, jak je uvedeno v přiložené situaci. Předpokládaný termín ukončení prací je v létě 2021. Vjezdy do průmyslových areálů a přilehlých ulic budou zachovány.

Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se omlouváme a děkujeme veřejnosti za pochopení.

Přístavba a rekonstruované prostory o ploše téměř dva tisíce metrů čtverečních pojmou více než 130 tisíc titulů knih ve volném výběru. Zřizovatelem JVK je Jihočeský kraj

Modernizace byla zahájena v dubnu 2019. Důvodem rekonstrukce a přístavby byl fakt, že dosavadní knihovna nenabízela dostatek prostoru pro volný výběr literatury.

„Původní objekt vznikl jako muzeum dělnického revolučního hnutí a velikostí ani členěním už současným potřebám moderního knihovnictví nevyhovoval,“ říká Ivo Kareš, ředitel knihovny.

Díky novým prostorám bude čtenářům umožněn volný výběr knih, na který jsou zvyklí z dalších půjčoven a poboček Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Její služby v běžném, nekoronavirovém roce využije ročně na 290 tisíc návštěvníků. Knihovníci věří, že s novým zázemím a širšími službami výrazně překročí třistatisícovou hranici. Čtenáři mají k dispozici moderní technologie a mohou si svazky vybírat v přehledných regálech.

Na distribuční teplárenskou síť byl původní objekt současné knihovny připojen v roce 1974 a teplárna do něj od té doby dodává nízkotlakou páru pro přípravu teplé vody a vytápění. V roce 2001 se původní výměníková stanice rekonstruovala a v příštích letech se počítá s další modernizací, která přispěje k ještě efektivnějšímu zásobování těchto technicky rozličných budov. Ty jsou propojené a tvoří jeden provozní celek.

Na realizaci projektu v celkové ceně 168 milionů korun byla získána dotace EU ve výši 105 milionů, 5,8 milionu šlo ze státního rozpočtu a více než 57 miliony se podílel Jihočeský kraj.