Plánovaná letní odstávka výrobních zařízení Teplárny České Budějovice letos potrvá od 13. srpna zhruba 16 hodin do 17. srpna asi 9 hodin. Přestože celý areál energetické firmy v Novohradské ulici bude mimo provoz, zákazníci o teplou vodu nepřijdou. Teplárna jim ji dodá ze svých záložních zdrojů, které nasazuje při údržbě a opravách.

„Měst, která mají diverzifikované energetické zdroje jako České Budějovice, není mnoho. Na 30 tisíc domácností, které zásobujeme teplou vodou, a v topné sezoně samozřejmě i teplem, o výhody centrálního zásobování nepřijde ani za této situace,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny. Obdobně to platí i pro firemní klientelu s výjimkou odběratelů technologické středotlaké páry. Tu jedinou v době provozně nezbytné odstávky zdrojů v areálu Novohradská nelze zajistit. Odběratelé jsou o tom předem informováni.

Teplárna odstávku zařízení, která jsou jinak v nepřetržitém provozu, využije k nutným kontrolám, údržbě a opravám. V letošním roce je časově a technologicky nejnáročnější výměna vysokotlaké armatury uzavírající výstup páry z kotle K11 do vysokotlakého rozdělovače. Na technologii zásobování palivem se vymění celý silový elektrorozváděč. Tím se zajistí spolehlivost v napájení zařízení, dodávajícího palivo ke kotlům, a zvýší bezpečnost obsluh v blízkosti pásové dopravy.

„Veškeré práce je potřeba dobře připravit a naplánovat. Odstávku, trvající zhruba 70 hodin, není možné prodloužit a vše se musí stihnout v plánovaném rozsahu a kvalitě prací. Zároveň je i přípravou na novou topnou sezónu, která podle vývoje počasí začíná zpravidla v září,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva firmy.

V konkrétních domech a místech přesto může při opravách rozvodné sítě nebo příslušných výměníkových stanic k omezení dodávek teplé vody na několik hodin dojít. O tom jsou ale dotčení zákazníci předem informováni.

Až posledního září skončí venkovní výstava Umění ve městě, pro Lumbricina, budějovického endemita, z dílny sochaře Michala Trpáka, to bude znamenat i ukončení pronájmu místa vedle cyklostezky u Stromovky, kde je exponát aktuálně umístěn. Teplárna, která umělcům poskytla materiál v podobě trubek, rozdělovače a ventilů ze zrušené výměníkové stanice, proto hledá místo pro trvalou instalaci díla. Na jejím facebooku po celý srpen poběží anketa, jejíž výsledky firma zveřejní počátkem září.

„Jsme tradiční městská společnost poskytující nonstop služby desetitisícům zákazníků. Názor široké veřejnosti nás vždy zajímá. Těšíme se na originální nápady i na zpětnou vazbu k samotné výstavě Umění ve městě. Napřímo jsme se do ní letos zapojili poprvé. Téma CITY/MĚSTO je nedílnou součástí DNA naší společnosti stejně jako loňské téma AQUA/VODA. To jsme akcentovali ve vlastních aktivitách, směřujících ke zkrášlování veřejného prostoru, a zároveň vyvolání diskuse na aktuální ekologická témata,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Socha Lumbricina představuje industriálního živočicha, vylézajícího na povrch a opět mizejícího pod zemí, jak prolézá CITY/město a budí city/emoce i díky kontrastu, industriálnímu tvarosloví a zelených rostlin, které přináší do veřejného prostoru.

„Socha recykluje již nepotřebné teplovodní potrubí, které bez povšimnutí prostupuje naše město. A tak se nabízelo parafrázovat toto prostupování jakýmsi červem – žížalou, která se občas objeví na povrchu a nakonec i vykoukne a chrlí zeleň,“ říká sochař Michal Trpák. Ten byl v roce 2007 u zrodu výstavy, která letos přinesla do města přes dvacet instalací. Za 14 let jich byly stovky.

Podle Václava Krále se podobných souvislostí najdou desítky. Stačí se jen na chvíli zastavit a zamyslet. „To je další skvělý přínos uměleckých děl a umělců,” říká manažer a připomíná, že pod povrchem města neustále funguje 162 km teplárenských rozvodů. Jsme lidé, kteří se starají o jejich provoz a kteří zde žijí. Zajišťujeme komfort Budějčáků, sdílejících energii, která zlepšuje společné životní prostředí,“ dodal.

Sochař Michal Trpák v této souvislostí říká, že město představuje funkční racionální prostor a je dobré do něj vnášet nová témata. „Umění díky tomu, že nemá přímou funkci, je iracionální. Dokáže veřejný prostor oživit, vnést nové podněty k diskuzi a snad i obohatit jeho obyvatele a návštěvníky,“ uzavřel Michal Trpák.

Režim celé obrazovky

Město je racionální prostor. Je dobré do něj vnášet nová témata

Českobudějovický sochař Michal Trpák (1982) vytvořil desítky soch a podílel se na řadě architektonických projektů, stejně jako na organizaci různých sochařských výstav a sympozií. Jednou z nich je od roku 2015 Sculpture line v Praze a již od roku 2007 Umění ve městě v Českých Budějovicích. Letošní venkovní výstava nabízí přes dvacet instalací a trvá od června do konce září.

Vzpomenete si ještě, jak jste před 14 lety na soutoku Vltavy a Malše začínali? Bylo těžké přesvědčit samosprávu, aby vás pustila do veřejného prostoru?

Podnět k výstavě dala moje diplomová práce, kterou jsem vystavil na pěší zóně Lannovy třídy pod názvem Humanoidi. Další rok jsem s kolegy z VŠUP připravil premiérový ročník výstavy Umění ve městě. A zda to bylo těžké? Byl to nový projekt a my tehdy mladí, neklidní výtvarníci jsme si vše dělali sami. Od grafiky na plakáty po transport soch na přívěsných vozících až po samotnou instalaci.

Jak se akce během let změnila?

Hodně, má svůj produkční tým, představuje autory z Čech i zahraničí, rozšířila se do dalších jihočeských měst. A co mě těší nejvíc – čím dál více se v rámci výstavy realizují trvalé výtvarné intervence do veřejného prostoru.

Máte spočítáno kolik děl už takto České Budějovice získaly či viděly?

Nemáme, ale budou jich stovky.

Poutá stále zájem sponzorů, veřejnosti, města? Upadá, roste? Jak ji udržet?

Veřejnost výstavu už každý rok očekává, ozývají se také další města, která se chtějí do projektu zapojit. Letos poprvé jsou třeba součástí výstavy Volyně a Vodňany. Na druhou stranu zájem sponzorů bychom uvítali větší. Výzvou je představovat více zahraničních autorů a trvale oživovat veřejná místa měst.

Proč to je důležité?

Město je funkční racionální prostor a myslím, že je dobré do něj vnášet nová témata. Umění díky tomu, že nemá přímou funkci, je iracionální. Dokáže veřejný prostor oživit, vnést nové podněty k diskuzi a snad i obohatit jeho obyvatele a návštěvníky.

Loňská a letošní pandemie ho nepoznamenala?

Vzhledem k tomu, že Umění ve městě se odehrává ve veřejném prostoru, loni ani letos ho žádná omezení nepoznamenala.

Vidíte už při vymýšlení témat konkrétní prostor?

Ano, snažíme se propojovat místa s konkrétními sochami a projekty.

To byl i případ vašeho Lumbricina vedle cyklostezky u Kauflandu? Jak jste k té kombinaci ocele, litiny a živých rostlin dospěl? 

Socha recykluje teplovodní podtrubí, které prostupuje naše město a tak se nabízelo parafrázovat toto prostupování jakýmsi červem – žížalou, která se občas objeví na povrchu a nakonec i vykoukne a chrlí zeleň. Českobudějovická teplárna nám poskytla potrubí a kolektiv autorů, v jehož čele jsem stál, ho přetvořil.

Kde byste ho rád viděl, až výstava skončí?

Může zůstat, kde je nebo se najde místo nové. Ještě na toto téma povedeme s teplárnou diskuzi.

A mimochodem, jak vidíte teplárnu z ulice?

Jezdím kolem ní do města, tedy jako industriálního tvora, který prochází evolucí a proměňuje se zvenku i uvnitř.

Děkujeme za rozhovor.

Kdo je: MgA. Michal Trpák, Ph.D.

Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole svaté Anežky v Českém Krumlově absolvoval pražskou VŠUP a doktorandské studium na AVU v Bánské Bystrici (2012). Během studia absolvoval stáže na Taideninstitutu ve finském Lahti a na Emily Carr Institutu v kanadském Vancouveru. Vystavoval na desítkách výstav u nás i v zahraničí.

Foto:

Lumbricina – budějovický endemit je dílem kolektivu autorů UVN, hlavně pak Michala Trpáka. Ti vytvořili industriálního živočicha, vylézajícího na povrch a opět mizejícího pod zemí, jak prolézá CITY/město a budí city/emoce i díky kontrastu, industriálnímu tvarosloví a zelených rostlin, které vyměšuje do veřejného prostoru. Materiál tvoří neizolované trubky DN 250, rozdělovače a ventily ze zrušené výměníkové stanice českobudějovické teplárny.

Městská společnost Teplárna České Budějovice už posedmé za sebou obhájila nejvyšší ratingové hodnocení AAA označované jako excelentní. Nadále tak patří mezi nejdůvěryhodnější firmy. Z nejvyššího ocenění Czech Stability Award na stupni AAA od společnosti Dun & Bradstreet se těší jen několik procent ekonomických subjektů v zemi. Poprvé ho firma získala za rok 2015.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva teplárny, není obhajoba hodnocení o nic jednodušší než jeho první získání. „Certifikace má jasné ekonomické ukazatele a je jedno pokolikáté se hodnocení koná. Metody posouzení jsou pokaždé nekompromisní a jedná se o detailní rentgen nejen finančního zdraví,“ říká Kollarczyk.

Pro obchodní partnery, investory, zaměstnance nebo konkurenci je to zpráva, že takový podnik je v nadstandardní ekonomické kondici, solventní a ve všech směrech spolehlivý.

Nezávislý pohled uznávané mezinárodní autority se obecně v ekonomice pokládá za velmi důležitý. Týká se totiž celého spektra činností, především finanční i nefinanční bonity, kapitálové struktury a kapitálové stability. Zahrnuje ale také úroveň investičního rozvoje nebo celkové důvěryhodnosti a hodnocení kredibility vedení.

Hodnocení se vydává ve třech stupních AAA, AA a A. Takové podniky se nemohou vyhýbat například zveřejňování svých informačních výkazů, což dělá až třetina firem. Podle řady auditorů jde o dlouhodobý nešvar tuzemského podnikání.

Českobudějovická teplárna letos dokončí v Novohradské ulici druhou i třetí etapu přechodu z páry na horkou vodu.

Druhá etapa, měřící zhruba 450 metrů, navazuje na loňskou část, od autobusové zastávky MHD Dopravní podnik k výměníkové stanici LBL. Práce zde začaly v dubnu a zahrnují i vybudování odbočky – vysazení horkovodu pro případné napojení zamýšlené rozvojové lokality Mladé.

V červenci pak naváže třetí etapa, která skončí v září. Během ní bude položeno na 250 metrů horkovodního vedení. Tím skončí i přechod z páry na horkou vodu podél této ulice.

Rekonstrukcí z páry na horkou vodu v této době projdou také všechny výměníkové stanice. Jedná se o VS LBL, VS Novohradská 736, VS Dopravní podnik, VS Dopravní podnik – lakovna a VS Hasiči ČD.

Zákazníkům to přinese komfortnější a kvalitnější dodávky tepla a teplé vody. Při samotné výrobě v teplárně se navíc ušetří palivo. Předpokládaná úspora primární energie dosáhne zhruba 9 050 GJ ročně. Na projekt teplárna získala finanční podporu ze zdrojů Evropské unie.

Článek je k dispozici také v Teplárenském zpravodaji č. 35

Teplárna České Budějovice v pandemickém roce 2020 obstála a dodávala energie nepřetržitě a bezpečně, stejně jak pracoval dispečink a servisní výjezdové skupiny. Přestože se jednalo o jedno z nejsložitějších období v české ekonomice a energetický sektor byl pod velkým tlakem, městská firma udržela stabilní ceny tepla. A to i přesto, že kvůli boji s nemocí covid-19 dlouhodobé uzavření škol, kulturních zařízení, hotelů, nákupních center, úřadů i sportovních hal prodej tepla srazilo meziročně o 3,17 procenta a silové elektřiny o 6,9 procenta.

„Klíčové pro splnění očekávaného zisku byla trvalá optimalizace provozu a získání nových odběrů. Zisk za loňský rok před zdaněním ve výši 23,9 milionů korun bude ponechán ve firmě na další investice. Díky tomu z roku 2020 vychází naše městská firma posílena,“ uvedl po pondělní valné hromadě Jiří Svoboda, českobudějovický primátor. Rozhodnutím rady města, jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, byl loňský zisk ponechán ve firmě.

Akcionář současně rozhodl převést 658 milionů korun nerozděleného zisku minulých let na účet fondu rozvoje. Ten se dlouhodobě využívá na investice spojené zejména s ekologizací provozu a rozvojem sítí, snižováním ztrát v rozvodech a připojení nových zákazníků. Základem je loni schválená dlouhodobá koncepce podnikatelské činnosti nazvaná Strategie pro zelené město. Jejím cílem je ukončit spalování uhlí do roku 2030 a nahradit ho biomasou, bezemisním teplem z Jaderné elektrárny Temelín a zařízením na energetické využití odpadů, tedy čistými a nízkoemisními zdroji.

Teplárna loni prodala 1 482 TJ tepla, z nichž většinu odebraly podniky a instituce, zbytek pak domácnosti při vytápění a ohřevu vody. Rozvodná síť loni disponovala 1 881 odběrnými místy a teplem zásobovala 29 223 domácností. Počet odběrných míst meziročně opět stoupl a sjednané byly nové odběry ve výši 12 TJ/rok. Do distribuční rozvodné sítě pak bylo dodáno 75 171 MWh elektrické energie vyrobené v kogeneračním režimu společně s teplem.

Investiční událostí roku 2020 bylo uvedení turbogenerátoru TG 6 do provozu po rekonstrukci, která umožnila zvýšit účinnost a efektivitu kogenerační výroby tepla a elektřiny celého zdroje spolu s vyvedením tepla do horkovodní rozvodné soustavy.

„Šlo o historický okamžik spojený s vybudováním hlavní horkovodní výměníkové stanice v areálu na Novohradské ulici. Tím se výrazně snižují především tepelné ztráty v rozvodech a zefektivňuje se využití tepelné energie páry spolu s vyšší kogenerační výrobou elektřiny,“ vysvětluje Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Loni byla také dokončena přestavba parovodů na horkovody v Suchém Vrbném a v Havlíčkově kolonii. Podařilo se dokončit rekultivaci odkaliště popílku v lokalitě na pomezí krajského města, Srubce a Starých Hodějovic a této oblasti vrátit přírodní ráz i s meandrem Hodějovického potoka. Náročná rekultivace trvající 10 let  vyšla na 158 milionů Kč. Jedná se tak o další významnou ekologickou investici městského podniku.

Připravoval se rovněž projekt na realizaci retrofitu kotle K 12 a dokumentace k výstavbě zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto. Další investice mířily do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát a ekologizace výroby, na splnění zákonných požadavků a posílení kybernetické bezpečnosti. Teplárna je připravena plnit legislativou zpřísněné emisní limity platné od 17. srpna 2021.

Dnes ráno byla oficiálně ukončena topná sezona 2020/2021.

V Teplárně České Budějovice automatické regulace výměníkových stanic už dál tepelnou energii nedodávají od ranních hodin. O ukončení topné sezony rozhoduje počasí. Stoupne-li průměrná denní teplota venkovního vzduchu ve dvou dnech po sobě nad 13 °C a předpověď počasí neočekává pokles ani pro následující den, pak lze topnou sezonu ukončit.

Topná sezona v jihočeské metropoli, kde centrální teplo odebírá přes 29 tisíc domácností, začala 24. září 2020 a končí po 252 dnech. Průměr poslední dekády je 238 dní, byla tedy oproti němu o 14 dní delší.

Dodávky teplé užitkové vody či tepla pro technologické účely poskytuje teplárna zákazníkům celý rok. Nicméně vytápění pro nevýrobní odběratele a domácnosti je sezonní. Teplárna je připravena zahájit vytápění vždy od konce srpna, neboť legislativa definuje otopné období od 1. září do 31. května následujícího roku. Ale fakticky o tom vždy rozhoduje aktuální počasí.

Podle vyhlášky se vytápění zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu klesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě. Většinou to bývá v září, ať již zkraje, v půlce či na jeho konci. A v letošním roce, díky chladnému květnu, otopné období skončilo až 2. června. Proto každá topná sezona trvá různý počet dnů.

Tato topná sezóna zároveň prověřila vysokou spolehlivost a odolnost provozu i rozvodných sítí městské teplárny, což svědčí především o dobré práci zaměstnanců, kteří i při velmi složité situaci, jakou přinesl Covid a přes přijatá protiepidemická opatření, zajistili, že nebyla ohrožena spolehlivost dodávek tepelné energie pro odběratele.

Teplárna České Budějovice je městskou společností dodávající teplo pro vytápění budov a ohřev TUV. Společně s kogenerační výrobou elektrické energie tak zajišťuje sdílenou službu, která naplňuje stále se zvyšující nároky na minimalizaci zátěže životního prostředí při zachování ekonomické výhodnosti a komfortu pro zákazníky na území města České Budějovice.

Součástí její dlouhodobé koncepce je zejména snížení spotřeby fosilních paliv, využívání lokálních zdrojů energie, diverzifikace palivových zdrojů (dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín do rozvodné sítě teplárny, využití dřevní štěpky a energetické využití komunálního odpadu) a v neposlední řadě také snižování ztrát ve výrobě i v soustavě zásobování tepelnou energií prostřednictvím optimalizace horkovodních a parovodních rozvodů.

Teplárna je úspěšná v čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, proto řada uvedených investic je ve výdajích zvýhodněna a nedochází k významně negativnímu dopadu na cenu služeb.

Kampaně některých alternativních dodavatelů tepla, kteří nabízejí například tepelná čerpadla jako zdroje vytápění objektů, přitom obsahují nepravdivé či neúplné informace. Cítíme povinnost informovat zákazníky Teplárny České Budějovice a jejich obchodní partnery o tom, že v nabídkách a reklamních letácích těchto alternativních dodavatelů je uváděna pouze část skutečných provozních nákladů, a to zpravidla jen náklady na elektrickou energii nutnou na provoz vlastního tepelného čerpadla.

Na tomto základě bývá mnohdy nepravdivě nadsazena výhodnost takových zařízení, jejichž instalace má pak pro zákazníka údajně představovat – ve srovnání s dodávkami teplárenských společností, poskytujících komplexní dodávku tepelné energie formou soustav zásobování teplem – až 50ti procentní úsporu ročních nákladů za teplo a cenu tepla ve výši 220 Kč/GJ.

Ceny Teplárny České Budějovice jsou cenami komplexními. Zahrnují veškeré skutečné náklady. Řídíme se vyhláškami Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Mezi další výhody dálkového vytápění patří i bezstarostný provoz, neustálý dohled profesionálů nad funkčností celého systému a léty ověřená dostupnost nonstop servisu v případě nenadálých situací.

 Na co si dát pozor? Co by měla celková cena za teplo z tepelného čerpadla obsahovat?

• náklady na palivo – elektřinu pro tepelné čerpadlo (pohon kompresoru, pomocná zařízení) a náklady na distribuci elektřiny včetně stálých plateb za jistič
• celkové investiční náklady na pořízení zdroje
• náklady na tzv. inženýring (zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie a další)
• náklady na stavební a technologické úpravy
• náklady na údržbu, servis a obsluhu zařízení
• náklady na navýšení elektrických jističů
• náklady spojené s úvěrem na realizaci nového zařízení
• náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE)

Stejnou problematiku nereálných cen tepla z tepelných čerpadel řeší na svých webových stránkách také Energetický regulační úřad pod názvem Co pohlídat v nabídce na tepelné čerpadlo? (viz www.eru.cz)

Hodnocení výhodnosti tepelného čerpadla by mělo vycházet ze skutečné ceny tepla, ve které jsou započteny všechny investiční a provozní náklady včetně amortizace zařízení a to při reálně dosažitelném průměrném topném faktoru zohledňujícím výstupní teplotu vody.

Pro ověření správnosti nabízené ceny tepla z alternativního zdroje zkuste využít níže uvedenou tabulku s modelovým příkladem bytového domu (24 domácností s roční spotřebou tepla na vytápění a ohřev vody 500 GJ, to je zhruba 21 GJ na jeden byt), který kalkuluje cenu tepla vyrobeného tepelným čerpadlem. Zde jsou uvedeny všechny důležité položky, které vstupují do výsledné ceny za GJ. Provedli jste kontrolu a skutečně vám vychází cena tepla z tepelného čerpadla jen 220 Kč na 1 GJ?

více čtěte na straně 2 a 3 v Teplárenském zpravodaji číslo 35

Režim celé obrazovky