Komplexní projekt na výměnu kotle K12, v němž Teplárna České Budějovice nově místo uhlí spaluje biomasu, a vybudování souvisejícího příslušenství pro skladování a logistiku dřevní štěpky, se stal Projektem roku v soustavách zásobování teplem.

Teplárenské sdružení ČR, které tradiční ceny uděluje, tím pozitivně ohodnotilo českobudějovický přístup ke snižování spotřeby fosilních paliv a využívání obnovitelných zdrojů energie. Městská firma tak navázala na loňský úspěch, kdy společně s ČEZ v této celostátní energetické soutěži uspěla s realizací tepelného napáječe z elektrárny Temelín.

Přestavba uhelného kotle začala na podzim 2022 a už od podzimu roku 2024 dodává tepelnou energii z dřevní štěpky, byť v rámci zkušebního provozu. Výstavba byla spolufinancována v rámci programu Heat z prostředků Modernizačního fondu SFŽP, který zřizuje Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Postupně realizujeme schválenou Strategii pro zelené město. Nový zdroj s výkonem 42 MWt podpoří diverzifikaci palivového mixu a bude sloužit k optimalizaci výkonu největší teplárenské soustavy v jižních Čechách. Díky němu klesla spotřeba uhlí a zvyšuje se tak podíl místně dostupných forem bezemisní a obnovitelné energie. V krajském městě a okolí tedy opět významně přispíváme ke zlepšení ovzduší při zachování kvalitních služeb, které jsou dostupné všem zákazníkům za rozumné ceny,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny. Obdobný efekt už přineslo i zprovoznění temelínského napáječe a v dalších projektech na snižování dopadu své činnosti na životní prostředí firma soustavně pokračuje.

Českobudějovická teplárna tak po 44 letech ukončila provoz jednoho ze svých nejdůležitějších výrobních zařízení a nahradila ho modernějším a úspornějším, spalujícím dřevní štěpku.

Z uhlí vyrábí teplo a elektřina už jen v kotli K11, kterému generální oprava prodloužila životnost do konce desetiletí. Od roku 2029 ho nahradí připravované ZEVO Vráto, využívající energetický potenciál odpadů, které po desítky let končily bez užitku na skládkách.

Českobudějovická populace chráněného sokola stěhovavého se i letos rozrostla o tři mláďata, která se narodila začátkem tohoto týdne v hnízdní budce na teplárenském komínu výtopny v městské části Nové Vráto.

Podle ornitologa Václava Berana ze sdružení Alka Wildlife jde opět o první letošní mláďata vylíhnutá v některém ze čtyřiceti v Česku monitorovaných hnízd. „Počátkem května mláďata okroužkujeme a zjistíme i jejich pohlaví,“ uvedl ornitolog.

Komín českobudějovické teplárny se stal rodištěm ohrožených dravců už sedmým rokem po sobě. Dohromady zde sokoli vyvedli již dvacet pět mláďat. Poprvé se tak stalo v roce 2019. Tehdy šlo o mimořádnou událost, neboť podle Václava Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení Alka Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V současnosti slouží dosluhující uhelné výtopně. V budoucnosti bude využit pro moderní zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO. A svou výškou, při dnešních technologiích již předimenzovanou, poslouží k ještě vyšší minimalizaci zátěže životního prostředí.

Až se v soboru 29. března dobrovolníci pustí v rámci akce Ukliďme Česko do úklidu českobudějovických parků, chodníků, ulic či dalších míst, mohou opět počítat s podporou magistrátu města České Budějovice.

Pracovníci odboru Správa veřejných statků jim poskytnou potřebné rady, pomohou s výběrem tras, zkoordinují jednotlivé skupiny a zájemce. A také je vybaví nezbytnými pomůckami. Nasbíraný odpad pak zdarma sveze a zlikviduje společnost FCC, která pro tento účel také nabízí pytle a rukavice. Loni se do této akce ve městě zapojilo přes 300 lidí, kteří sesbírali 3 tuny odpadu.

Do akce se zapojila i Teplárna České Budějovice a její zaměstnanci, kteří už v týdnu vyčistili prostranství v majetku společnosti a jeho blízké okolí. Stejně tak proběhl úklid i v lokalitách, jako je bývalé odkaliště popílku v Hodějovicích, trasa kolem někdejšího struskovodu ke Složišti nebo prostor u Mlýnské stoky.

Foto: Čištění v okolí hrubých česlic, Mlýnská stoka

Budova Jihočeského divadla v českobudějovické ulici Dr. Stejskala je na distribuční síť městské teplárny napojena už od roku 1968, kdy byl zprovozněn Parovod město. Od té doby byla také v provozu původní parovodní přípojka DN 100/50. Až loni, společně s novou přípojkou pro rekonstruovaný Kulturní dům Slavia, došlo k její výměně za optimalizovanou, o průměru DN 80/40.

Jihočeské divadlo patří mezi primární odběratele, jimž teplárna dodává do jejich výměníkové stanice nízkotlakou páru. Ta slouží pro vytápění a ohřev teplé vody. Ročně zde jde o zhruba 1500 GJ. Dalších asi 1200 GJ tepelné energie za rok divadlo odebere ve svých budovách v Bezdrevské ulici, kde je nyní ubytovna Vltava, a v budově depozitáře kulis a kostýmů v Novém Vrátě mezi ulicemi Hlinská a Vřesová.

„Spolupráce s teplárnou je naprosto bezproblémová a profesionální,“ říká Martina Schlegelová, ředitelka Jihočeského divadla. To má v Českých Budějovicích již stoletou tradici a je jedinou profesionální divadelní scénou v Jihočeském kraji. Tvoří ho čtyři stálé umělecké soubory: činohra, opera, balet a Malé divadlo. Na jejich představení loni přišlo 126 460 diváků, z nichž polovinu přilákala vystoupení před českokrumlovskou točnou. Během jediné sezóny divadlo nabídlo přes 700 představení a akcí, a to jak na vlastních scénách, tak v plenéru v rámci nového divadelního festivalu Jižní Svéráz. Ten je součástí konceptu České Budějovice – evropské hlavní město kultury.

Na jaře 2015 vzniklo v hlavní budově nové kreativní a edukační centrum Ateliér 3D, jehož zakladatelkou byla režisérka, choreografka a pedagožka Veronika Poldauf Riedlbauchová. Nyní jej vede pod názvem EDU centrum A3D divadelní lektor a herec Vít Piskala. Program je zaměřený na školy a skupiny, připravuje kurzy, workshopy i jednorázové či tradiční akce. Mimo to organizuje také Krajskou přehlídku mladého amatérského divadla sTYLem a vede Klub Mladých Diváků.

Jihočeské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města České Budějovice, které jeho rozpočet pro rok 2025 podpořilo neinvestiční částkou 159 milionů korun.

Celý článek včetně rozhovoru s ředitelkou Martinou Schlegelovou vyšel v posledním čísle Teplárenského zpravodaje:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-50/

Foto: Ateliér 3D, zdroj: Jihočeské divadlo

Z důvodu opravy na kondenzátním potrubí bude uzavřena ulice L. B. Schneidera v úseku Generála Svobody a Boženy Němcové. Realizace proběhne od 3. do 17. března, obousměrný průjezd vozidel městské hromadné dopravy bude na komunikaci zajištěn s tím, že dojde k přesunům některých zastávek. Za případné nepříjemnosti, ke kterým může dojít v souvislosti s těmito pracemi, se veřejnosti omlouváme a děkujeme za pochopení. Dodávky tepla odběratelům nebudou nijak omezeny.

Kondenzátní potrubí odvádí technologickou vodu, vzniklou kondenzací dodávané páry v předávacích stanicích zpět do teplárny, kde dochází k jejímu opětovnému chemickému vyčištění pro opakované využití v technologii výroby jako napájecí vody. Tato recyklovaná a znovu použitá voda se podílí na snižování spotřeby surové vody, která by jinak musela být odebrána z přírodního zdroje. Správně fungující kondenzátní potrubí tedy zvyšuje návratnost kondenzátu a pomáhá šetřit odběry vody z tradičních přírodních zdrojů.

Popis přechodné dopravní situace:

Linky MHD č.2 a 15 ve směru z centra budou ze zastávky Poliklinika Jih vedeny po objízdné trase ulicí Lidická do Papírenské a z výchozí zastávky Papírenská – točna pojedou Lidickou ulicí. Linka č.2 z Centra Rožnov pojede od zastávky Jana Buděšínského také Lidickou. Zastávka Papírenská ve směru centrum bude přesunuta o několik metrů v téže ulici, v opačném směru, tedy z centra pro linky č.2 a 15 budou cestující nastupovat v Lidické ulici. Pro linky č.13 a 22 zůstane zastávka zachována v původní poloze a pro spoj č.2 s výchozí zastávkou Centrum Rožnov bude zastávka Papírenská směr centrum zrušena bez náhrady. Současně budou také upraveny signalizační plány na pěti křižovatkách.

Teplárna České Budějovice se zařadila mezi první firmy v Česku, které zpracovaly Zprávu o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance). Firmám má pomoci snížit dopady jejich podnikání na životní prostředí, zvýšit sociální odpovědnost a zlepšit řízení. A i když evropská směrnice tuto povinnost zavádí až v roce 2025, městská teplárna zpracovala ESG report s dvouletým předstihem za rok 2023. Dokončila ho na přelomu letošního a loňského roku a publikovala v únoru.

„Chceme patřit k dobrým příkladům zodpovědného a udržitelného rozvoje. Nesledujeme pouze zisk za fiskální rok, ale i definované parametry udržitelnosti podle evropských standardů,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva teplárny. Ta report připravila s pomocí poradenské společnosti Frank Bold Advisory. Má přes 60 stran a bude každoročně součástí výroční zprávy, podléhat bude i externímu auditu.

„Nebylo to snadné, ale chtěli jsme být připraveni včas na nové legislativní požadavky. Je zřejmé, že chtějí-li firmy zůstat i nadále konkurenceschopné, musí začít reagovat na požadavky ESG a začleňovat je do své činnosti,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Data ze Zprávy o udržitelnosti požaduje už nyní stále více zákazníků z řad velkých firemních odběratelů tepelné energie. Významně roste tlak na plnění ESG standardů ze strany bank. Rychlost zvládnutí této agendy by se tedy měla stát výhodou, i když je administrativně i časově náročná a má své náklady. „Ty se ale snažíme vynakládat účelně ku prospěchu statutárního města, tedy vlastníka teplárny, zákazníků a zaměstnanců,“ uvedl místopředseda představenstva.

Podle Zprávy o udržitelnosti městská teplárna v hodnoceném roce 2023 vykázala 297 828 tun CO₂ emisí skleníkových plynů. Po realizaci klíčových projektů se sníží roční emise CO₂ na 54 tisíc tun. Podle jiné metodiky výpočtu by měl tento roční objem klesnout až k nule nebo vykazovat dokonce záporné hodnoty. To nastane na konci desetiletí po spuštění ZEVO Vráto a ukončení spalování uhlí. Dva nové zdroje jsou již dokončeny. Od října 2023 je v provozu horkovodní napáječ z Jaderné elektrárny Temelín a od letošního roku bude v plném provozu retrofitovaný kotel na dřevní štěpku v areálu na Novohradské.

V kapitole Enviromental se hodnotila i další kritéria. Třeba využívání odpadní vody a dalších komodit nebo oběhové hospodářství, v němž teplárna již využívá 78 procent z 10 tisíc tun odpadů, které vyprodukuje. Recyklace z toho činí 21 procent.

V sociální oblasti zpráva mimo jiné hodnotí postavení i skladbu 235 zaměstnanců. Cílem teplárny je přitom vytvářet dobré pracovní podmínky a férové prostředí pro zaměstnance, zejména s ohledem na bezpečnost práce a další profesní vzdělávání.

V oblasti správy a řízení se firma zaměřuje na trvalou podporu etických zásad podnikání, spravedlivé odměňování zaměstnanců, odpovědnou obchodní politiku a kybernetickou bezpečnost.

„Zpráva o udržitelnosti podle národní i evropské legislativy pomůže městské teplárně rozvíjet se dál a plnit kvalitní službu svým zákazníkům,“ uzavřel Tomáš Kollarczyk. Apeluje však na korigování rozsahu celé evropské agendy ESG, aby se nestala neúměrnou a bezbřehou administrativní zátěží, která v zemích Evropské unie čím dál tím víc drtí podnikovou sféru.

Rozhovor s Tomášem Kollarczykem: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/teplarna-ceske-budejovice-kollarczyk.html

Prohlášení o udržitelnosti: https://www.teplarna-cb.cz/prohlaseni-o-udrzitelnosti/

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-50/

Režim celé obrazovky

Vozový park českobudějovické teplárny doplnily dva elektromobily Renault.

Vozidlo Kangoo Van E-tech využívá k výjezdům výrobní úsek. Technici z provozní hotovosti najezdí v nepřetržitém provozu po městě zhruba dva tisíce kilometrů měsíčně. Vozidlo Scenic E-tech doplnilo auta využívaná jako služební k pracovním cestám zaměstnanců.

Provoz elektromobilů teplárna testovala několik měsíců na jaře 2020, kdy měla údržba k dispozici zapůjčenou elektrickou dodávku Renault Kangoo Z.E. Elektrovozy, které jsou symbolem čisté bezemisní dopravy, mají nízké provozní náklady. Jde tedy o další příspěvek teplárny ke zlepšení kvality života ve městě, neboť elektromobilita může zlepšit vysoké lokální zatížení emisemi a hlukem, způsobené dopravou vozidel se spalovacími motory.

K nabíjení obou vozidel slouží vlastní dobíjecí stanice v areálu na Novohradské a využívá elektřinu, kterou teplárna vyrobí v ekologizovaném kogeneračním provozu spolu s teplem. Přidaná hodnota této investice do vozového parku tím ještě vzrostla.

Žádný prvoplánový efekt a křiklavá barevná sdělení, ale komorní, někdy až romantický pohled na jihočeskou metropoli první čtvrtiny 21. století přináší fotografická kniha Černobílé Budějovice. Křest měla za hojné účasti přátel a hostů a její autor Petr Zikmund za ni sklidil jen slova uznání. Na jejím vydání se podílely jako hlavní partneři Teplárna České Budějovice a Statutární město České Budějovice, spolu s českobudějovickým magazínem BUDlive.

Podle primátorky Dagmar Škodové Parmové to není kniha jen pro patrioty, ale i návštěvníky města. Jak se blíží rok 2028, kdy se stane hlavním evropským městem kultury, významně poroste i počet hostů, přijíždějících na radnici. A tahle kniha bude jedním z dárků.

Místní rodák Petr Zikmund ji začal tvořit v době covidové pandemie, kdy bylo město prakticky bez lidí. I to vyvolává pocit klidného a zároveň duchovně silného města. Dominují záběry městské architektury proložené fotografickými črtami ze života obyvatel.

A sázka na černobílou fotku? Ta na rozdíl od té barevné dává prostor lidské fantazii, jak zmínila Bohuslava Maříková, kurátorka galerie Nahoře, sídlící v Domě kultury Metropol. Právě v ní se křest odehrával.

„Kdybych to uměla, právě takhle bych České Budějovice fotila. Nebe a slunce, domy, lidi, řeky, všechno s tou zvláštní a neopakovatelnou budějovickou příchutí,“ napsala Jana Tichá, ředitelka místní Hvězdárny a planetária na obálku knihy.

Foto: Václav Pancer