Plánovaná oprava parovodu v ulici Novohradská u křižovatky na Mánesovu začne dnes odpoledne po 15. hodině a skončí v úterý 29. října ráno. Oprava si vyžádá částečnou uzavírku komunikace.
S ohledem na dopravní zatížení v místě jsou veškeré práce od samého počátku plánovány právě na toto období. Proběhnou o prodlouženém víkendu, kdy je předpoklad nejmenší frekvence provozu.
Dodávky tepla odběratelům nebudou těmito pracemi nijak omezeny.
Návštěvníci venkovní výstavy 30 let novodobé městské energetiky, která byla na náměstí Přemysla Otakara II. od 20. září do 4 října a nyní je až do konce roku k vidění na pěší zóně Lannovy třídy, se mohou zapojit do soutěže o 30 hřejivých značkových dek Vanilla Season.Stačí odpovědět na otázku: Na jakých třech pilířích stojí Strategie pro zelené město?Odpovědi bylo možné zasílat do 20. října 2024. Správnou odpověď a 30 výherců zveřejníme začátkem listopadu na webu Teplárny České Budějovice.
Pravidla soutěže:
Z jedné e-mailové adresy je možné zaslat pouze 1 odpověď.
Soutěže se může zúčastnit fyzická osoba s doručovací adresou na území České republiky starší 18 let. Z účasti v soutěži jsou vyloučeni zaměstnanci organizátora.
Výherce bude informován o výhře prostřednictvím e-mailu do 10 pracovních dnů od vyhodnocení soutěže. Výhry budou výhercům předány organizátorem doručením na běžnou doručovací adresu v České republice, kterou výherce za tímto účelem sdělí.
Kontaktní údaje soutěžících budou uchovávány pouze po dobu konání soutěže v souladu s pravidly GDPR. Více: https://www.teplarna-cb.cz/ochrana-osobnich-udaju/Tisková zpráva k výstavě:
https://www.teplarna-cb.cz/komunitni-energetika-na-namesti-teplarna-si-vystavou-pripomina-30-let-novodobe-historie-mestske-spolecnosti/
Světový festival technologií, řemesel a bádání Maker Faire, jehož původní termín 14. záři organizátoři kvůli extrémnímu dešti posunuli, se koná už tuto sobotu 5. října. Místo i čas zůstává stejné – českobudějovická Žižkárna, 10 až 17 hodin.
V rámci festivalu pořadatelé z organizace Make More představí projekt Energetického parku České Budějovice, jehož součástí má být i ZEVO Vráto, vyrábějící z dále už nevyužitelných opadů teplo a elektřinu, a také FabLab. Tedy unikátní a ambiciózní projekt, který zapojí silná lokální témata prostřednictvím českobudějovických vědecko-výzkumných a vzdělávacích organizací, kulturně-sociálních iniciativ a také firem. Koncept reaguje i na potřebu vytvořit komunitní a kreativní centrum pro místní obyvatele.
Právě jeden z festivalových workshopů 3D tisku bude věnován plánovanému projektu FabLab a tedy i tomu, jak by mohl vypadat.
Další program festivalu nabídne například funkční prototyp autonomního zemědělského robota od společnosti Roboton nebo RC Falcons z Vysoké školy technické a ekonomické. Ať již jde o klasické drony, včetně těch s termovizí, ukázky letecké akrobacie s mikrodronem či RC letadlem. Pilotáž si bude možné i vyzkoušet.
Firma Bosch si pro návštěvníky zase přichystala speciální únikovou hru na 15 až 20 minut.
Čtvrtý ročník festivalu plného moderních technologií, bádání, pokusů a workshopů tak inspiruje k návštěvě.
Registrace na workshop 3D tisku:
Statutární město České Budějovice už třicet let vlastní teplárnu. V lednu 1994, kdy byla založena akciová společnost Teplárna České Budějovice vyčleněním z Jihočeské energetiky (JČE) se stalo akcionářem nejprve 80ti procent a v roce 2017 pak sta procent akcií. Tomu předcházelo odkoupení akcií od drobných vlastníků.
Zejména této etapě jinak mnohem delší historie je od 20. září věnována výstava nazvaná 30 let novodobé městské energetiky. Na náměstí Přemysla Otakara II. potrvá do 4. října. Poté se přesune na Lannovu třídu, kde bude k vidění do konce roku.
Na dvanácti venkovních panelech představuje zlomovou epochu, ve které se uhelná teplárna významně ekologizovala. Optimalizovala se rozvodná síť částečnou konverzí parovodů na horkovody tam, kde nebylo potřeba dodávat technologickou páru pro průmyslové a jiné provozy. Vybudovala se zařízení na odsíření, snížení oxidů dusíku a emisí prachu, což se okamžitě projevilo ve zlepšení kvality ovzduší. Probíhající výměna dosluhujících technologií ze 70. let byla ambiciózně pojata jako příležitost k další modernizaci podniku spojené s dekarbonizací a postupným ukončením spalování fosilních paliv.
České Budějovice se tak zbaví závislosti na uhlí, které bude zcela nahrazeno bezemisními a obnovitelnými zdroji. V loňském roce byly zahájeny dodávky tepla z Temelína, aktuálně se dokončuje kotel na biomasu a následovat bude realizace zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto.
„Je to unikátní řešení, kombinující místně dostupné čisté zdroje energií – jadernou elektrárnu, dřevní štěpku a komunální odpad, který dosud končí neekologicky a nehospodárně na skládkách. Přestože se z něj dá ještě vyrobit teplo a elektřina prostřednictvím moderních technologií šetrných k životnímu prostředí. Občanům města a zdejším firmám to přinese i do budoucna bezpečné dodávky tepla za dlouhodobě předvídatelné a stabilní ceny. Současně pomůžeme nastartovat oběhové hospodaření s odpady. Na to můžeme být jako akcionáři právem hrdí,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Výstava připomíná nejvýznamnější momenty v dějinách novodobé budějovické energetiky. Ať již to byly modernizační a ekologické investice, komplikované akcionářské vztahy mezi lety 2011 až 2015, rozvojové strategie a moderní trendy spojené s cirkulární ekonomikou i komunitní energetikou se sdílením energií z obnovitelných zdrojů. I zde je role teplárny nezastupitelná a pro život ve městě významná.
„Žijeme v přelomové době. Naše práce spojená se zajištěním komfortních dodávek energií ovlivní budoucnost dalších generací. A také proto se snažíme o hledání různých synergií a minimalizaci vlivu této činnosti na životní prostředí, České Budějovice se svojí teplárnou jsou v tom bezesporu lídry. Za to patří dík vedení města, našim předchůdcům i současným kolegům a samozřejmě také zákazníkům,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.
Výstava připomíná také společenskou odpovědnost teplárny, dlouhodobě a systematicky podporující komunitní život ve městě v sociální oblasti, kultuře, technickém vzdělávání i práci s dětmi a mládeží. Součástí těchto aktivit je rovněž podpora sportu ve městě.
Skvělou možnost poznat budoucí podobu unikátního multifunkčního technologického, edukačního a komunitního komplexu FabLab v Novém Vrátě nabídne v sobotu 5. října kreativní festival Maker Faire. Ten se koná v Žižkárně od 10 do 17 hodin.
„Nepůjde o nudné přednášky, ale interaktivní workshop, při němž využijeme 3D tisk a představíme, jak by provoz ve FabLabu mohl vypadat,“ říká Barbora Pešek z pořádající organizace Make More.
Ta letos spolu s architekty z Ateliéru A8000 představila návrh projektu FabLab, který by ve spojení se ZEVO Vráto v připravovaném Energetickém parku České Budějovice vytvořil unikátní prostor, podporující další vzdělávání, spolkový život a trávení volného času obyvatel města.
„Propojit průmyslové zařízení na energetické využití odpadů, vyrábějící teplo a elektřinu, se vzdělávacím a volnočasovým komplexem, je samo o sobě unikátní. Navíc do území brownfieldu vnesete možnost setkávání a sebevzdělávání pro všechny věkové kategorie. A to chceme návštěvníkům našeho festivalu ukázat,“ dodala Barbora Pešek.
Projekt nazývaný FabLab, z anglického Fabrication Laboratory, ale není a nebude jen „výrobní laboratoří“. Naplňuje všechny tři pilíře udržitelnosti: ekonomický, sociální i environmentální. Jeho součástí by měly být také vysokoškolské koleje, komunitní centrum i kvalitní veřejný prostor propojený s okolní dosud těžko přístupnou a nevyužitou rybniční krajinou.
Festival Maker Faire během dne nabídne celkem pět workshopů, každý na 45 minut. V jejich rámci si může vždy deset dvojic, například rodič – dítě, vyzkoušet 3D tisk a vyrobit si třeba klíčenku. A to za symbolický poplatek 65 Kč, aby se využily nezbytné registrace.
Festival Maker Faire, který v sobě kombinuje moderní technologie, vědu, design i tradiční řemesla, tak propojuje kutily 21. století jako jsou vynálezci, inovátoři či bastlíři s chytrou zábavou pro rodiny s dětmi.
Registrace na workshop 3D tisku:
Radiátory v českobudějovických domácnostech napojené na rozsáhlý distribuční systém městské teplárny se začínají postupně rozehřívat. Topná sezóna začala.
„Aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot urychlil zahájení topné sezony, která začala přibližně o měsíc dříve než loni. Postupujeme ale s rozmyslem, aby to bylo výhodné pro zákazníky při splnění našich legislativních povinností, protože některé domy a objekty mohou být po tropickém létě stále ještě vyhřáté,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Městská teplárna dodává tepelnou energii pro 30 250 domácností i 420 firem a institucí prostřednictvím rozvodné sítě parovodů a horkovodů. Ta měří celkem 167 km a její součástí je 203 předávacích stanic. Podle vyhlášky začíná topná sezona 1. září a vytápění se zahájí, pokud průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a neočekává se, že by se následující den nad tuto hranici vrátila.
Bezemisní tepelnou energii teplárna získává z horkovodního napáječe z temelínské elektrárny. Dalším stále ještě nezbytným zdrojem je uhelný zdroj K11. V testovacím režimu zahájí příležitostně dodávky do soustavy i ekologický kotel K12 na dřevní štěpku, který v průběhu podzimu projde sérií zkoušek a provozních testů. Počátkem příštího roku se předpokládá jeho nasazení do běžného provozu. Bude tak možné uzavřít zastaralou uhelnou výrobu s technologií na konci životnosti ve Výtopně Vráto.
Českobudějovická teplárna bude od příštího roku vyrábět zhruba dvě třetiny tepla z bezemisních a trvale udržitelných zdrojů. Závislosti na uhlí se pak chce zbavit v roce 2029, kdy se předpokládá spuštění zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Současně tak bude možné ukončit provoz posledního uhelného kotle K11 v areálu Novohradská.
„Dekarbonizace českobudějovické teplárny běží podle statutárním městem jednomyslně schválené Strategie pro zelené město z roku 2020. Soustředíme se na synchronizaci jednotlivých investic a úkolů, abychom udrželi vysokou kredibilitu a finanční stabilitu v každé fázi rozvoje firmy. Jinak to ani nejde s ohledem na spolupracující bankovní instituce nebo evropské fondy,“ říká Tomáš Kollarczyk.
Není to jednoduché, protože průběžně se realizují i další investice do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje i modernizace rozvodné distribuční soustavy.
„Transformace této městské komunitní energetiky bude velmi výhodná, protože naši zákazníci budou připravení na bezemisní budoucnost bez dalších dodatečných nákladů, kterým budou čelit malé kotelny,“ dodal Kollarczyk.
České Budějovice tak přepisují historii, protože uhlí se zde spalovalo nepřetržitě od roku 1909, kdy zahájila provoz městská uhelná parní elektrárna. Následně pak byla přestavěna v 60. letech na teplárnu spalující hnědé uhlí pro výrobu tepelné a elektrické energie.
Ministerstvo pro místní rozvoj letos změnilo pravidla pro rozdělování nákladů na teplo pro vytápění. Stalo se tak v rámci novelizace vyhlášky 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Rozúčtování nákladů na teplou vodu se nemění.
„Nový způsob rozdělování nákladů se týká pouze domů s centrální dodávkou tepla. Nikoliv tedy domů, kde má každý byt samostatný zdroj vytápění a vyúčtování má od svého dodavatele,“ říká Eva Pelikánová, vedoucí obchodního úseku teplárny. Té se jako dodavatele tepla na vstupu do bytového domu tyto změny přímo netýkají, ale se zákazníky v zastoupení správci budov spolupracuje.
Změna způsobu rozúčtování je však možná až po uplynutí zúčtovacího období. Tedy vzniklé náklady na teplo od 1. 1. 2024 se zpracují v lednu 2025. Nový způsob rozúčtování přitom dává do hry i energetickou náročnost budovy, kterou předchozí vyhláška vůbec neřešila.
Jak se na nové podmínky připravit?
„O způsobu rozúčtování služeb rozhodne družstvo nebo společenství, případně poskytovatel služby jej ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě. Nejvýznamnější změny, které jsou obsahem této novely se týkají rozvolnění spodního rozhraní akceptovaných zjištění na -30 místo -20 procent promítnutých do průměrné měrné úhrady za teplo,“ říká Romana Tettrová z českobudějovické městské společnosti Správa domů. A dodává, že k vytápění a úpravy procentní hodnoty základní složky v korelaci s energetickým průkazem budovy, kdy se mění současné rozmezí 30 až 50 procent na rozmezí 40 až 60 procent.
„Základní složku určenou podle přílohy číslo 6 vyhlášky může vlastnický orgán snížit nebo zvýšit až o 10 procent. Vliv na korekci by měla mít obsazenost bytů a počet bytů s nulovými náměry. Konkrétní podmínky daného domu zná nejlépe poskytovatel služby, který je zodpovědný za nastavení poměru mezi základní a spotřební složkou a je tedy důležité tento poměr nastavit adekvátně daným podmínkám,“ vysvětluje Romana Tettrová.
Podle ní je důležité překontrolovat platnost PENB u většiny letos končících průkazů. Bez něho budou objekty automaticky klasifikované jako energeticky nehospodárné E a F. V současné době jsou proto statutární zástupci bytových družstev a SVJ informováni správcem o končící platnosti průkazu.
Do konce roku 2024 je také nutné řádně sjednat případnou korekci procentní hodnoty základní složky v souladu s ustanovením stanov družstva nebo SVJ, případně ji ujednat s nájemci v domě.
Jak se bude postupovat?
Celkové náklady na vytápění se rozdělí na složku základní ve výši 40 – 60 procent, a to právě podle energetické náročnosti budovy. Tuto složku lze upravit o 10 procent nahoru či dolů rozhodnutím orgánu bytového družstva nebo SVJ. Tato složka základní se rozdělí podle metrů čtverečných započitatelné otopné plochy.
Složka spotřební činí zbytek, tedy 30 až 70 procent a rozdělí se podle spotřeby nebo náměru indikátorů spotřeby. Náklady na 1 m2 vytápěné plochy bytu (složka základní + spotřební) se musí pohybovat v rozmezí 70 – 200 procent průměrného nákladu na 1 m2 vytápěné plochy v daném objektu. Pokud jsou nižší, stanoví se na úrovni 70 procent, pokud jsou vyšší, stanoví se na úrovni 200 procent.
O způsobu rozúčtování v případě SVJ rozhoduje shromáždění, u družstva statutární orgán, pokud to není podle stanov v působnosti členské schůze. Orgán však může rozhodnout o změnách jen v mezích vyhlášky. Nelze stanovit například, že neplatí spodní/horní mez nákladů.
„Vzhledem k tomu, že se nově základní a spotřební složka stanovuje podle energetické náročnosti budovy, je potřeba zkontrolovat platnost energetického průkazu domu,“ doporučuje Eva Pelikánová.
Průkaz platí 10 let od vyhotovení. Došlo-li ale k energetickým změnám budovy zateplením, výměnou oken či změnou způsobu vytápění, je potřeba energetický průkaz aktualizovat.
Ke změně vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj vedla i rozsáhlá analýza Fakulty stavební ČVUT s názvem Zpracování podkladů pro vyhodnocení dopadů při změně pravidel pro rozúčtování nákladů na vytápění.
Článek vyšel v Teplárenském zpravodaji č. 48.
O sedm dnů dříve skončila modernizace distribuční teplárenské sítě na dopravně vytížené Rudolfovské třídě v Českých Budějovicích v úseku mezi ulicemi Lipenská – Jeronýmova. Motoristé se sem vrátili ve čtvrtek 15. srpna.
„S ohledem na dopravní zatížení této komunikace jsme ve spolupráci s dodavatelskou stavební firmou vynaložili maximální úsilí pro dokončení prací ještě před termínem. Povedlo se to i proto, že během výstavby nenastaly žádné nepředvídané komplikace,“ vysvětluje Martin Žahourek, člen představenstva městské teplárny.
Ta zde měnila zastaralý parovod na samé hranici životnosti za moderní horkovod. Investice přispěje k dalšímu zefektivnění provozu celého systému centrálního zásobování teplem.
Stavební práce, zahájené počátkem července, zahrnovaly také obnovu technologie dodávající teplo a teplou vodu Vyšší odborné škole, Střední průmyslové škole automobilní a technické na Rudolfovské 17. Po trase byly zároveň vysazeny odbočky pro připojení nových bytových domů, které se v této lokalitě připravují k výstavbě.
Rok 2023 se do historie Teplárny České Budějovice zapsal jako rok přelomových investic a změn. Městská firma ho ukončila s obratem 1,39 miliardy korun a čistým ziskem 7,96 milionů Kč. Ten rada města při výkonu práva jediného akcionáře rozhodla rozdělit na dotaci pro sociální fond ve výši 6,6 milionů korun a zbytek ponechat na účtu nerozděleného zisku pro podporu investic.
Teplárna loni významně pokročila v započaté dekarbonizaci. Její distribuční soustava se přes tepelný napáječ propojila s jadernou elektrárnou v Temelíně. Tím vznikl pevný základ diverzifikace palivového mixu bez fosilních paliv. Současně plynule pokračovala výstavba retrofitu kotle K12 na biomasu, který během podzimu projde sérií zkoušek a provozních testů. Počátkem roku 2025 se předpokládá jeho nasazení do běžného provozu. Bude tak možné uzavřít zastaralou uhelnou výrobu s technologií na konci životnosti ve Výtopně Vráto.
Ceny tepla jsou letos v Českých Budějovicích třetí nejnižší mezi krajskými městy. To se projevuje v rostoucím zájmu o tento druh vytápění. V roce 2023 přibylo 19 333 GJ odběrů, meziročně nejvíce za posledních dvacet let, a tento trend je patrný i letos zvláště v nových bytových domech.
Městská teplárna bude od příštího roku vyrábět zhruba dvě třetiny tepla z bezemisních a trvale udržitelných zdrojů. Závislosti na uhlí se pak chce zbavit v roce 2029, kdy se předpokládá spuštění zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto, které je třetím pilířem Strategie pro zelené město. Tato největší investice rozšíří činnost teplárny do oblasti oběhového hospodářství a přispěje také k rozvoji území východní části krajského města.
„Transformace této městské komunitní energetiky bude velmi výhodná, protože naši zákazníci budou připravení na bezemisní budoucnost bez dalších dodatečných nákladů, kterým budou čelit malé kotelny,“ uvedl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.
České Budějovice tak přepisují historii, protože uhlí se zde spalovalo nepřetržitě od roku 1909, kdy zahájila provoz městská uhelná parní elektrárna. Následně pak byla přestavěna v 60. letech na teplárnu spalující hnědé uhlí pro výrobu tepelné a elektrické energie.
https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-48/