čtvrtek, 14. ledna 2016

Instalovaná technologie umožní plnit přísné emisní limity

Nové zařízení odsíření obou uhelných kotlů je v plném provozu. Pokles vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku, ke kterému postupně dochází, významně přispěje k lepšímu ovzduší v Českých Budějovicích a okolí. Přísné emisní limity dané evropskou legislativou se podaří naplnit díky technologii „mokré vápencové vypírky spalin“. K té říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny: „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. Ta dosahuje až 96 procent.“

Změnu technologie může pozorovat prakticky každý, je viditelná pro širokou veřejnost díky bílé páře, která nyní stoupá z komína. Jak vzniká? Velmi zjednodušeně lze proces popsat v následujících větách. Spaliny odcházejí z kotlů do elektrostatických odlučovačů, kde jsou zbaveny tuhých látek. Následně vstupují do absorbéru, který je opatřen sprchovacími rovinami tvořenými z velkého množství speciálních trysek. Tyto trysky rozstřikují vápencovou suspenzi ve formě jemné mlhy, která absorbuje oxidy síry z kouřových plynů. Spaliny jsou po průchodu absorbérem vyčištěny a nasyceny vodní párou, vzniklou odpařením vody obsažené ve vápencové suspenzi.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. prosince 2015

Akciová společnost Teplárna České Budějovice má novou, devítičlennou dozorčí radu, navrženou statutárním městem České Budějovice, které ve firmě vlastní přes 99,5 procenta akcií. Rozhodli o tom akcionáři na dnešní valné hromadě. Jejími členy se stali Petr Braný, Miroslav Joch, Martin Kuba, Roman Kubíček, Michal Kohn, Jaroslav Mach, Radek Mach, Petr Maroš a Jiří Trachta.

Tím byla dokončena obměna tohoto kontrolního orgánu společnosti, započatá na valné hromadě 27. května 2015 odvoláním osmi z deseti členů, na jejichž místa ale nebyli noví členové zvoleni. Proto se 15. července 2015 konala další valná hromada, která zvolila sedmičlennou dozorčí radu, jejímiž členy byli Michal Kohn, Roman Kubíček, Jaroslav Mach, Radek Mach, Ivan Nadberežný, Petra Šebestíková a Juraj Thoma. Ti byli dnes ze svých funkcí odvoláni a nahrazeni členy novými.

Valná hromada rovněž na návrh hlavního akcionáře schválila změnu článku 26 stanov teplárny, podle něhož si nyní členové dozorčí rady volí, spolu s předsedou, místo jednoho tři místopředsedy dozorčí rady.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

pátek, 18. prosince 2015

Poslední letošní řádná valná hromada schválila podle očekávání devítičlennou dozorčí radu

Na návrh hlavního akcionáře společnosti Teplárna České Budějovice, a.s., kterým je statutární město České Budějovice, byla valnou hromadou schválena nová dozorčí rada, ve které zasedne 9 členů.

Více čtěte v aktuální tiskové zprávě:

Akcionáři teplárny obměnili dozorčí radu

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30.11. 2015

Cena tepla pro domácnosti v Českých Budějovicích od ledna 2016 vzroste jen nepatrně o 12 korun na gigajoul a bude činit 509,90 Kč/GJ bez DPH 15%. Letos domácnosti u sazby „na vstupu do objektu“ platí 497,90 Kč za gigajoul (bez DPH).

„Pokud vezmeme průměrnou roční spotřebu čtyřčlenné domácnosti 25 gigajoulů tepla na vytápění bytu a ohřev vody, tak toto zvýšení ceny představuje 300 korun na celý rok. Podstatně významnější dopad do peněženek odběratelů bude mít spíš fakt, zda bude zima mrazivá nebo mírná, což meteorologické předpovědi zatím nesdělily,“ říká Eva Krejsová, vedoucí obchodního úseku teplárny.

Na růst ceny má největší vliv nákup emisních povolenek oxidu uhličitého CO2, které je teplárna povinna odevzdávat v souladu s přijatou evropskou legislativou podle vypouštěného množství tohoto skleníkového plynu. Evropské unie chce tímto systémem motivovat firmy ke snižování produkce skleníkových plynů.

Náklady na výstavbu nedávno zprovozněného odsíření, která znamená významnou ekologizaci teplárny a snížení oxidů síry SO2 a oxidu dusíku Nox, a tedy lepší ovzduší ve městě a jeho okolí, se na zvýšení ceny tepla nepodílejí. Teplárna si je pokrývá z dalších vnitřních provozních úspor a technologických vylepšení. Efekt třeba přináší nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody, které mají vyšší účinnost a snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí. Pomoci má i zahájená rekonstrukce turbíny TG5. Díky její vyšší účinnosti se vyrobí a prodá víc elektřiny, aniž by se spálilo víc paliva a tedy bylo potřeba víc povolenek.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 26. listopadu 2015

Ovzduší v Českých Budějovicích se pořádně pročistí. Po dnešním zprovoznění nového odsíření obou uhelných kotlů zdejší teplárny postupně klesne objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2 na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně a bude plnit i nové, přísné, emisní limity, které vstoupí v platnost v letech 2016-2019. ˇO víc jak 20 procent klesne objem vypouštěných emisí oxidů dusíku. Slavnostního spuštění této významné ekologické stavby se zúčastnili také primátor města Jiří Svoboda a Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí.

„Jde o historický moment. Péče o životní prostředí je sice naší denní prací, ale tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Věřím, že to zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život,“ řekl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Teplárna za odsíření zaplatí 472 milionů korun (bez DPH), z nichž 128 milionů pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla Tenza Brno, trvala od července 2014 do září 2015. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 15. 11. 2015.

Teplárna České Budějovice provozuje dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí. To je sice nízkosirnaté, a firma proto splňovala stanovené emisní limity, ale i tak do ovzduší vypouštěla ročně více než 2000 tun SO2 a 600 tun NOx.

Vedle odsíření kotlů K11 a K12 byla součástí investice také instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11 v rámci denitrifikačního zařízení, které sníží emise dusíku.

K odsíření je použita metoda mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Součástí investice je také míchací centrum, v němž se smícháním popílku z uhelných kotlů a energosádrovce vyrobí granulát. Ten je konečným produktem odsíření a po certifikaci může být využit například k technickým rekultivacím.

Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2010.

Majoritním akcionářem teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je město České Budějovice s 99,55 procenty akcií.

čtvrtek, 26. listopadu 2015

Slavnostní zahájení nového provozu odsíření proběhlo i za účasti významných hostů.

Na fotografii zleva: předseda představenstva teplárny Ing. Miroslav Houfek, MBA, místopředseda představenstva společnosti Tenza Ing. František Paulík, primátor města Č. Budějovice Ing. Jiří Svoboda, náměstek ministerstva životního prostředí Ing. Jan Kříž

Ovzduší v Českých Budějovicích a celém okolí z této velké investice a nové technologie určitě získá na kvalitě. Teplárna zároveň splní i budoucí přísné emisní limity, které vstoupí v EU v platnost v letech 2016-2019.

Více čtěte v aktuální tiskově zprávě:

Českobudějovická teplárna zprovoznila nové odsíření.

pátek, 20. listopadu 2015

Předcházelo mu téměř 1 800 zkoušek

Nová technologie odsíření obou uhelných kotlů se přiblížila trvalému provozu díky komplexním zkouškám, které plynule přešly ve zkušební provoz 15. listopadu.

Co všechno komplexním zkouškám předcházelo?

„K 31. 8. 2015 byla dokončena montáž technologické části odsíření. V průběhu měsíce září probíhalo individuální vyzkoušení na zařízení v počtu téměř 1 800 zkoušek jednotlivých částí technologie v krátkých intervalech, díky nim se podařilo nastavit potřebné procesy hladce a připravit technologii na nejdůležitější závěrečnou fázi – zkušební provoz,“ říká Petr Pelikán, vedoucí úseku investic.

Teplárna zahájila stavbu odsíření prostřednictvím generálního zhotovitele, kterým je společnost Tenza, a.s., v　srpnu 2014. Byly zahájeny stavební práce, včetně rekonstrukce stodvaceti metrového komína tak, aby vyhověl podmínkám pro odvod odsířených spalin po zprovoznění technologie odsíření. V praxi to znamenalo především od shora dolů vybourat celé vnitřní ochranné pouzdro, složené z tepelné izolace z křemelinových tvarovek a pouzdrovky. Potom namontovat nové nerezové vložky (část montáže byla k vidění také na loňském Dni otevřených dveří teplárny).

V této fázi stavby vykrýval potřeby výroby provizorní komín, který fungoval až do konce října 2014, než došlo k　přepojení kouřových cest do nově zrekonstruovaného komína. Dále se teplo a elektřina vyráběly v provizorním tzv. bypassovém režimu, protože stavba další technologie (absorbéru spalin, objektu recirkulačních čerpadel, nových spalinových cest, míchacího centra výsledného produktu odsíření a vápencového hospodářství) probíhala až do konce srpna 2015.

Odsíření spalin pomocí technologie mokré vápencové vypírky sníží objem emisí oxidu siřičitého (SO2), postupně o více než 80 procent od roku 2016.

Produktem odsíření bude vlastní energosádrovec, který bude využíván pro výrobu granulátu v míchacím centru.

Krom samotné dodávky technologie odsíření začala v srpnu 2014 na kotli K11 instalace zařízení pro snížení emisí oxidu dusíku, tzv. denitrifikace, která se skládá z primárních a sekundárních opatření a jejím účelem je snížení produkce oxidu dusíku (NOx, zejména NO2).

Stavba odsíření byla s náklady 472 miliónů dosud největší investicí v historii Teplárny České Budějovice, a.s. a jednoznačně bude mít pozitivní dopad na životní prostředí v Českých Budějovicích i celém okolí.

Režim celé obrazovky

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 29. října 2015

Teplárna České Budějovice dokončila na Pražském předměstí náhradu dosluhujících parovodů moderními horkovody, které snižují tepelné ztráty o 10 až 15 procent a tím i spotřebu uhlí a produkci emisí CO2. Projekt, který začal v roce 2013, trval tři roky a vyšel na 173,7 milionů korun. Z nich významnou část 78,4 milionů pokryjí dotace ze Státního fondu životního prostředí a granty Evropské investiční banky. Během tří etap bylo vyměněno celkem 5,3 kilometrů potrubí. Na horkovod bylo napojeno 19 výměníkových stanic a více než 7000 bytů.

„Modernizace distribuční sítě je součástí strategické koncepce dlouhodobého rozvoje teplárenství ve městě do roku 2025 a přinese nám významné provozní úspory,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Mezi technicky náročnější úseky patřil dvojitý protlak pro potrubí o průměru 800 mm pod komunikací I. třídy naproti Autosalónu Mach na sídlišti Vltava, zvednutí 90 metrové ocelové lávky pro horkovodní potrubí přes řeku Vltavu nebo přechod horkovodního potrubí přes Pražskou třídu s přeložkou parovodu Sever pouze při dopravním omezení a ne uzavření této komunikace.

„Většina nových horkovodů je sice uložena v trase po demontovaném parovodním potrubí, ale vždy šlo o zásah, který se dotkl veřejnosti, omezil na čas dopravu a chodce. Vždy to ale byly zásahy vynucené a jen na nezbytně nutnou dobu. Mohu-li soudit podle minimálního počtu stížností, které jsme během tří let na stavbě všech etap zaznamenali, pak veřejnost přijala tento náš postup a ohledy na místní obyvatele velmi pozitivně,“ poznamenal Petr Pelikán, vedoucí oddělení investic.

Teplárna třeba provizorními propoji, tzv. bajpasy, zajistila, že domácnosti nepřišly o dodávku teplé a topné vody, i když se potrubí vyměňovalo přímo před jejich okny. „To pro nás byla priorita. Tím jsme na minimum omezili delší odstávky. Ty nastaly jen při přepojování provizorního vedení a to jen na několik hodin,“ dodal šéf investic.

Na roky 2016 a 2017 teplárna připravuje stavbu horkovodního propoje z výměníkové stanice Klaricova do areálu teplárny v Novohradské ulici. Tato akce bude rozsahem a náročností zřejmě nejsložitější, neboť horkovod povede přes frekventovaná místa, jako je Rudolfovská, Lannova a Mánesova ulice.

Za první etapu výstavby horkovodů na Pražském předměstí získala teplárna titul Projekt roku 2013, udělovaný Teplárenským sdružením ČR.

Majoritním akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je s 99,55 % akcií město České Budějovice.

čtvrtek, 29. října 2015

Mezi lety 2013 – 2015 bylo vyměněno 5,3 kilometrů potrubí

Teplárna České Budějovice dokončila v říjnu 2015 projekt, který byl zahájen v roce 2013 a během tří etap přinesl zásadní modernizaci distribuční sítě, kdy dosluhující parovodní potrubí bylo vyměněno za nové horkovodní. Horkovod nyní vytápí 19 výměníkových stanic a tedy více než 7000 bytů.

Více čtěte v aktuální tiskové zprávě:

Pražské předměstí už vytápí jen horkovod