středa, 9. května 2018

Seminář se konal 4. května a v sídle Krajského úřadu ho uspořádal Jihočeský kraj.

„Nečekal jsem, že na semináři pro obce jim bude nejbližší vystoupení předsedy představenstva budějovické teplárny,“ uvedl v diskusi Josef Kotál, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk poté, co na odborném semináři věnovaném nakládání s komunálními odpady domluvil šéf teplárny Václav Král.

Ten v závěru dopoledního bloku přednášek s pomocí grafů a tabulek představil skutečné nakládání s odpady ve vyspělé Evropě. Tento stav porovnal s realitou v České republice a jižních Čechách, kde stále nejsme připraveni na splnění evropských a národních cílů v oblasti hospodaření s odpady po roce 2035. Připomeňme: cílem EU je 65 procent recyklovat, 25 procent energeticky využít a 10 procent skládkovat. Cíle České republiky se vztahují už k roku 2024, kdy stát chce, aby uvedené podíly byly 60 ku 28 ku 12 procentům.

Jak Václav Král upozornil, reálně hrozí, že po zákazu skládkování budou v zemi i kraji chybět mimo systémového nastavení materiálového využití odpadu také kapacity na zpracování zbytkových odpadů v energetice.

V této souvislosti představitele obcí a kraje seznámil s dlouhodobou koncepcí Teplárny České Budějovice, která zahrnuje i využití tuhých alternativních paliv (TAP), vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Upozornil je přitom na různá technická, provozní, ekonomická i legislativní úskalí, na něž narazí, rozhodnou-li se pro výrobu a spalování takového paliva ve svých lokálních zdrojích.

Přitom zdůraznil to, co ostatní řečníci téměř pominuli – klasické spalovny se dnes už nestaví, ale zejména v západoevropských státech existují stovky zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Tyto země unie tedy mají situaci vyřešenou a naléhavost daného tématu je tedy u nich daleko menší než třeba v Česku, kde v roce 2016 vzniklo 5,6 milionů tun komunálních odpadů. V provozu jsou však pouze čtyři zařízení ZEVO. Jejich teoretická kapacita stačí na zpracování pouze necelých 14 procent komunálních odpadů.

„Obyvatelé Jihočeského kraje v roce 2016 vyprodukovali přes 357 tisíc tun komunálního odpadu. Většina ho skončila bez užitku na skládkách. Ověřená technologie, která by dlouhodobě umožňovala ekologicky a efektivně část jinak nepoužitelných odpadů energeticky využít, ale v regionu není,“ uvedl Václav Král.

Energetické využívání směsného komunálního odpadu či paliv z něj vyráběných přitom podporuje naplnění přijaté strategie českobudějovické teplárny. Jeho využívání totiž obecně přispívá ke snižování spotřeby hnědého uhlí, rozšíření palivového mixu, využívání lokáních paliv a k diverzifikaci zdrojů. Pozitivní je i snížení závislosti na nejistých externích vlivech jako je legislativa nebo cena emisních povolenek. Základním cílem městské teplárny přitom stále zůstává stabilizace cen tepla a zajištění jeho bezpečných dodávek zákazníkům při splnění environmentálních cílů EU a ČR.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 7. května 2018

Centrální teplo, vyráběné a dodávané Teplárnou České Budějovice, táhne. Loni jí v krajském městě přibylo 16 901 gigajoulů nových odběrů. Oproti předchozímu roku, kdy s novými zákazníky přišlo 12 787 gigajoulů tepla, jde tedy o další posun.

„Hlavním důvodem je samozřejmě investiční výstavba na území Českých Budějovic, tedy nových průmyslových, bytových či administrativních objektů. Stejně důležité ale je, že „dálkové“ teplo umíme ekologicky vyrobit a dodat za zajímavou, dlouhodobě stabilní a předvídatelnou cenu. Společně s doprovodnými službami to pak z něho dělá atraktivní produkt,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Nově se na centrální zásobování teplem připojily například bytové domy Riegrova, Tyto Alba nebo dokončované administrativní centrum Piano. A také před časem do provozu uvedené logistické centrum Budějovického Budvaru nebo obchodní centrum IGY II.

Podle Tomáše Kollarczyka firma podobný vývoj očekává i letos, neboť s investory vede průběžně řadu obchodních jednání a to i o lokalitách, dosud „tepelně“ ne zcela pokrytých. „V představenstvu máme jasnou vizi a chceme plně využít potenciál, který nám poměrně hustá a už 170 kilometrů dlouhá rozvodná síť tepla na území města nabízí,“ dodal. Teplárna přitom klientům neposkytuje jen komplexní nonstop servis po připojení k síti centrálního vytápění, ale už od počátečních fází záměrů spolupracuje na přípravě nových projektů. Jde o poradenství a jinou pomoc tak, aby připravované projekty byly ekonomicky i technicky co nejefektivnější.

Teplárna České Budějovice v roce 2017 prodala 1 611 598 GJ tepla, tedy o 2,4 procenta víc než předloni. Vedle rostoucího počtu odběratelů se na růstu projevil vyšší odběr páry, zejména průmyslových podniků. A také trvalé snižování ztrát při výrobě a distribuci tepla, spojené s další modernizací technologií.

Teplárna vyrábí teplo na ekologizovaných zdrojích kogeneračně spolu s elektřinou, což zásadně zvyšuje efektivitu vyžití používaných paliv. Vyčištěné spaliny jdou do ovzduší vysokým komínem. Pro životní prostředí v hustě osídlené oblasti, navíc ležící v kotlině, to je ve srovnání s lokálními topeništi zásadní přínos. Letošní cena tepla pro domácnosti činí 595,60 Kč/GJ. Meziroční zvýšení o průměrně 0,74 procenta bylo výrazně pod inflací.

Prodej tepla (v terajoulech)

2017 – 1 612

2016 – 1 573

2015 – 1 468

2014 – 1 476

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

Režim celé obrazovky

čtvrtek, 26. dubna 2018

Zvítězila s projektem „Náhrada parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích“ v kategorii Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody.

Hlavním cílem projektu bylo dosažení energetických úspor při rozvodu tepelné energie v lokalitě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly zrušeny stávající parní rozvody a nahrazeny novým horkovodním předizolovaným potrubím. Proti výchozímu stavu se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 %, což vedlo k úspoře primární energie ve výši 2539 GJ ročně. Vedle univerzity se projekt dotkl i Biologického centra Akademie věd ČR.

Celá tisková zpráva:

Snížení tepelných ztrát v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent vyneslo Teplárně České Budějovice titul Projekt roku 2017. V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové cenu Křišťálový komín převzal předseda představenstva Václav Král.

„Ocenění si velmi vážíme. Dokazuje technickou vyspělost firmy i profesionalitu a inovativnost zaměstnanců. Nejen v souvislosti s tímto konkrétním projektem patří našim zákazníkům díky za spolupráci a podporu našich optimalizačních nápadů. Občanům, návštěvníkům města a řidičům pak musíme poděkovat za vstřícnost a ohleduplnost, s jakou přistupují ke krátkodobým omezením vyvolaným výstavbou našich sítí,“ uvedl šéf teplárny.

Připomněl přitom, že oceněný projekt vychází z dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích a navazuje na provedený audit stavu parovodů a horkovodů. „Podle něho vytváříme modely modernizace sítí, určujeme priority a po etapách je postupně realizujeme,“ dodal.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v zemi.

Technické řešení zahrnovalo optimalizaci trasy přivaděče a komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny.

„Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim ušetříme více než 2 500 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla. Dojde tak i ke snížení množství paliva,“ popisuje přínosy projektu člen představenstva Martin Žahourek.

Práce v kampusu univerzity probíhaly od října 2016 do června 2017 a vyšly na 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Naposledy českobudějovická teplárna v soutěži uspěla s řešením horkovodů a snižováním tepelných ztrát na Pražském předměstí v roce 2013.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 25. dubna 2018

Snížení tepelných ztrát v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent vyneslo Teplárně České Budějovice titul Projekt roku 2017. V rámci Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové cenu Křišťálový komín převzal předseda představenstva Václav Král.

„Ocenění si velmi vážíme. Dokazuje technickou vyspělost firmy i profesionalitu a inovativnost zaměstnanců. Nejen v souvislosti s tímto konkrétním projektem patří našim zákazníkům díky za spolupráci a podporu našich optimalizačních nápadů. Občanům, návštěvníkům města a řidičům pak musíme poděkovat za vstřícnost a ohleduplnost, s jakou přistupují ke krátkodobým omezením vyvolaným výstavbou našich sítí,“ uvedl šéf teplárny.

Připomněl přitom, že oceněný projekt vychází z dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích a navazuje na provedený audit stavu parovodů a horkovodů. „Podle něho vytváříme modely modernizace sítí, určujeme priority a po etapách je postupně realizujeme,“ dodal.

Soutěž, kterou už od roku 2002 vyhlašuje Teplárenské sdružení ČR, oceňuje nejlepší realizace v teplárenství v zemi.

Technické řešení zahrnovalo optimalizaci trasy přivaděče a komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny.

„Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim ušetříme více než 2500 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla. Dojde tak i ke snížení množství paliva,“ popisuje přínosy projektu člen představenstva Martin Žahourek.

Práce v kampusu univerzity probíhaly od října 2016 do června 2017 a vyšly na 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Naposledy českobudějovická teplárna v soutěži uspěla s řešením horkovodů a snižováním tepelných ztrát na Pražském předměstí v roce 2013.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

čtvrtek, 29. března 2018

Už za měsíc budeme znát výsledek.

Křišťálový komín je cena pro nejúspěšnější počiny v teplárenství, které každoročně uděluje Teplárenské sdružení ČR.

Českobudějovická teplárna už toto prestižní ocenění získala v roce 2013. Tehdy byl titul udělen projektu “Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu”. Dožívající parovod byl nahrazen novým horkovodem z předizolovaného potrubí.

V letošním roce soutěží projekt s názvem “Konec parních rozvodů v Jihočeské univerzitě a Akademii věd ČR”, který snížil tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent. Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice.

Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.

Celý text v tiskové zprávě:

Úspory pro univerzitu přinesly českobudějovické teplárně nominaci na teplárenského Oscara

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 27. března 2018

Moderní řešení, které snížilo tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent, vyneslo Teplárně České Budějovice nominaci do finále soutěže Projekty roku 2017, která hledá nejlepší loňské realizace v teplárenství. Odměnou pro vítěze je Křišťálový komín, jakýsi teplárenský Oscar, udělovaný Teplárenským sdružením ČR od roku 2002. Výsledky budou vyhlášeny 24. dubna v Hradci Králové.

Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí. Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny. Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.

„Projekt vychází z naší dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích. Jejím základem je audit stavu parovodů a horkovodů z roku 2012. Podle něho vytváříme modely modernizace primárních sítí a po etapách je postupně realizujeme,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Jak upozorňuje jeho kolega z představenstva Martin Žahourek, firma se přitom musela vypořádat i s tím, že z výměníkové stanice Biologické centrum Akademie věd se vytápějí objekty, v nichž se provádí systematický výzkum. „Jejich součástí jsou i skleníky a terária. Proto se zde všechny práce prováděly v létě a po předchozí dohodě. Horkovod byl položen v předstihu a vlastní rekonstrukce výměníku s přepojením na nové médium pak následovala v dohodnutém termínu, aby akademikům nevznikly nevratné škody,“ uvedl Martiin Žahourek. Mimo jiné to znamenalo mít v jeden čas vedle sebe položené parovodní i horkovodní technologie. Podobně tomu bylo i ve výměníkové stanici.

Práce, které v kampusu univerzity začaly v říjnu 2016 a skončily loni v červnu, stály 10 milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

středa, 14. března 2018

Chladný závěr jinak teplé zimy a rychlý nástup jara potvrdily, že o nákladech za vytápění rozhoduje především počasí

V teplotně podprůměrném únoru dodala teplárna odběratelům o 11 procent více tepelné energie než v lednu, který byl naopak nezvykle teplý. Dlouhodobá průměrná únorová teplota dosahuje -0,21°C, letos bylo o dva stupně méně, -2,2°C. Spotřeba tepelné energie v bytovém sektoru je přímo závislá na venkovních teplotách, jak potvrzuje právě uplynulé zimní období. Odběratelé se ale výrazného nárůstu nákladů na vytápění obávat nemusí.

Více v přiložené tiskové zprávě: Jaro přichází, nedávné mrazy roční spotřebu tepla v domácnostech ale příliš neovlivní

Ani v jarních měsících teplárna nepřestává topit, protože topná sezona nekončí, jen začíná období teplotních výkyvů, na které je ale připravena. Lidé mají o ekologicky vyrobené teplo profesionálně postaráno a díky nonstop servisu teplárny se v případě poruch nemusí o nic starat. Teplárna svou kogenerační výrobou využije vstupní surovinu velmi efektivně, protože současně s tepelnou energií vyrábí také elektřinu. Spaliny z výroby odcházejí do absorbéru, kde jsou vyčištěny a do ovzduší je následně vypouštěna především vodní pára. Díky technologii odsíření českobudějovická teplárna razantně snížila objem vypouštěných emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší ve městě a okolí. Pro životní prostředí ve městě to je, ve srovnání například s lokálními topeništi, zásadní výhoda.

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 12. března 2018

Mrazivé arktické dny, které přiměly českobudějovickou teplárnu zvýšit předminulý týden výrobu tepla téměř na maximum, roční spotřebu domácností příliš neovlivnil. Hlavně díky teplotně nadprůměrnému lednu, kdy průměrná teplota v Českých Budějoviccích dosáhla +3,2 °C, zatímco dlouhodobý lednový průměr je -0,93 °C. To ani studený přelom února a března, kdy spotřeba tepla vzrostla, nedorovnal. Výrazného růstu nákladů za teplo se proto domácnosti obávat nemusí.

„Spotřeba tepla na vytápění domácností se vyúčtovává každý měsíc, takže domácnosti mají k dispozici pravidelný přehled o spotřebě za zmiňované zimní období. Jednou ročně, po skončení kalendářního roku, se vyúčtovává teplá voda. Na tu teplotní výkyvy nemají až takový vliv. Zatím nepředpokládáme, že by se spotřeba pro domácnosti v této topné sezóně nějak vymykala dlouhodobému průměru,“ vysvětluje Eva Krejsová, vedoucí obchodního oddělení.

V teplotně podprůměrném únoru dodala teplárna odběratelům o 11 procent více tepelné energie než v lednu, který byl naopak nezvykle teplý. Dlouhodobá průměrná únorová teplota dosahuje -0,21°C, letos bylo o dva stupně méně, -2,2°C. Opět se tak potvrdila bezprostřední souvislost produkce a počasí. Pro ekonomiku firmy je tak stejně důležitá efektivní výroba a provoz a hledání úspor a snižování ztrát tepla například nahrazováním zastaralých parovodů moderními horkovody.

Díky tomu je také cena ekologicky čistého tepla z českobudějovické teplárny dlouhodobě stabilní. Letos domácnosti platí za gigajoul 595,60 Kč včetně DPH, což je druhá nejnižší cena mezi jihočeskými teplárnami. Meziroční zvýšení o 0,74 procenta bylo výrazně pod inflací.

Lidé přitom mají o ekologicky vyrobené teplo profesionálně postaráno a díky nonstop servisu teplárny se v případě poruch nemusí o nic starat. Teplárna vyrábí teplo kogeneračně spolu s elektřinou a do ovzduší vypouští čisté spaliny. Pro životní prostředí ve městě to je, ve srovnání například s lokálními topeništi, zásadní výhoda

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

úterý, 27. února 2018

Mimo to má k dispozici záložní kotle, aby bylo možné vždy reagovat na požadavky odběratelů

Teplárna ve městě vytápí přes 28 300 domácností a jejich počet s novou výstavbou bytových domů stále roste. Dále je na ni napojeno 218 firem a institucí.

Všem odběratelům je k dispozici dispečink teplárny, který během nepřetržitého provozu vyřídí stovky dotazů a žádostí. V českobudějovických ulicích jeho zaměstnanci najezdí na 30 tisíc kilometrů každý rok. Úkolem dispečinku je péče o bezproblémovou distribuci tepelné energie, aby zákazníci měli tepelnou pohodu, kterou očekávají.

Více v aktuální tiskové zprávě:

Dispečink teplárny má k zákazníkům blízko, ročně vyřídí stovky dotazů