Režim celé obrazovky

Od 20. ledna 2021 je součástí teplárny.

Novou součástí Teplárny České Budějovice se od 20. ledna 2021 stala dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s. se základním kapitálem dva miliony korun, toho dne zapsaná Krajským soudem v Českých Budějovicích. Sídlo má v Okružní 632 a její správní radu tvoří předseda Václav Král, místopředseda Tomáš Kollarczyk a člen Martin Žahourek.

Byl tak dokončen proces, o němž loni 23. listopadu rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Rada současně schválila i změnu stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

Jde o součást organizačního, ekonomického a právního uspořádání, souvisejícího se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Firma ZEVO Vráto se stává i subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

Teplárna vyrobí společně s teplem elektřinu pro polovinu krajského města

Městská společnost Teplárna České Budějovice očekává, že letos do distribuční sítě dodá celkem 75 000 MWh silové elektřiny. Tuto produkci v posledních měsících navyšuje i letos modernizovaná turbína TG 6 a její optimální řazení s dalšími turbínami TG4 a TG5. Okamžitý výkon se tím zvýšil až o 5,7 MWe při stejné spotřebě páry.

Teplárna aktuálně dodává do sítě společnosti E.ON přibližně 25 MW elektřiny. Tento výkon teoreticky stačí k pokrytí spotřeby poloviny odběrných míst v Českých Budějovicích. Celé město, tedy zdejší domácnosti, firmy a instituce, jí spotřebovávají zhruba 55 MW.

Teplárna tedy velkou měrou přispívá k decentralizaci výroby elektřiny a představuje důležitý prvek stabilizace elektrizační soustavy v centru krajského města i jeho nejbližším okolí. Tento tradiční zdroj hraje v energetické koncepci města klíčovou roli. V kogeneračním režimu totiž hospodárně a stabilně vyrábí elektrickou energii společně s teplem.

Význam pro bezpečnost dodávek ještě vzroste, podaří-li se na území města připravit tzv. ostrovní provoz. To by například umožnilo snížit možné negativní důsledky plošného a dlouhodobého výpadku elektřiny z externích zdrojů (tzv. blackout). Byla by to pojistka v čase krize, umožňující „start ze tmy“ a provoz prvků kritické infrastruktury pomocí chytrých sítí (smart grids).

Spotřeba elektřiny v České republice se neustále zvyšuje. Za nárůstem stojí hlavně odběry na hladině velmi vysokého a vysokého napětí, zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů, tak u domácností.

Technologie orientované pouze na sluneční záření a vítr nemohou energie vyrábět stabilně a akumulace není stále systematicky vyřešena.

Moderní kapacity Teplárny České Budějovice postavené v blízké době na distribuci bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, na zpracování místních obnovitelných zdrojů energie jako biomasy či komunálního odpadu, a využívající akumulační schopnosti své distribuční sítě, budou tedy i v budoucím energetickém mixu mít stále své pevné místo.

Viz tisková zpráva:

Elektřina z teplárny vystačí pro polovinu Českých Budějovic

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 30. listopadu 2020

Českobudějovické domácnosti za teplo v roce 2021 odebírané od městské teplárny zaplatí o 2 procenta více než letos, tedy výrazně méně než je očekávaný růst inflace za rok 2020. Gigajoule bude stát 641 Kč včetně DPH. O 12 korun meziročně víc.

Průměrná domácnost ročně spotřebuje při obvyklé průměrné roční teplotě v našich zeměpisných šířkách zhruba 25 gigajoulů tepelné energie. Pokud přijde klasická zima, za vytápění a ohřev teplé vody tak příští rok zaplatí o 302 korun víc, měsíčně tedy o 25 Kč. V posledních třech letech ale domácnosti protopily významně méně.

„V ceně tepla se negativně projevuje růst cen vstupů závislých na vývoji ceny elektřiny a cena emisních povolenek. Tyto negativní trendy dokážeme vyvážit provozními a výrobními úsporami a vyšším výnosem z prodeje silové elektřiny vyrobené ve vysokoúčinné kogeneraci,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Za pozitivní označuje vyšší výrobu elektřiny spuštěním upravené turbíny TG6 s vyvedeným horkovodním výkonem z areálu Novohradská. I proto mají obyvatelé Českých Budějovic dlouhodobě stabilní cenu.

„Příští rok se tak cena tepla pro domácnosti změní o částku významně nižší, než je očekávaná inflace. V tomto smyslu jde o solidní výsledek, který je možné zajistit i díky vlastníkovi teplárny, městu České Budějovice, které stabilní cenu tepla upřednostňuje nad ziskem,“ dodal Tomáš Kollarczyk.

Podle každoročních šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně šesti procenty.

Zásadní a velmi pozitivní vliv na stabilitu českobudějovického tepla ze soustavy má postupná změna palivového mixu, omezující spalování uhlí nebo rozšiřování horkovodní sítě.

„Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva firmy, která ve městě vytápí přes 29 tisíc bytů.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

O jejím založení dnes rozhodla rada města České budějovice, které je 100 % vlastníkem teplárny

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

ZEVO, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

Více v tiskové zprávě:

Teplárna založí dceřinou společnost ZEVO Vráto

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 23. listopadu 2020

Novou součástí Teplárny České Budějovice se stane dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s., o jejímž založení dnes rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Současně byla schválena i změna stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

„Připravujeme organizační, ekonomické a právní uspořádání firmy, které souvisí se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Samostatná právnická osoba bude vlastně divizí teplárny. To umožní, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví. Ať již půjde o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu,“ uvedl Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic.

Výstavba nového zdroje, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

„V našem městě budeme fosilní paliva postupně nahrazovat dostupnými obnovitelnými zdroji. Současně můžeme celý kraj připravit na zákaz skládkování výhřevných odpadů, který na základě evropské legislativy nastane k roku 2030. Vedle komunálního odpadu budeme využívat také biomasu v podobě dřevní štěpky a zcela bezemisní teplo z horkovodu, který ho do naší sítě přivede z temelínské elektrárny,“ dodal primátor.

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

„Také v České republice už musí konečně skončit naprosto nezodpovědné skládkování materiálově nebo alespoň energeticky využitelných odpadů,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Zdůraznil přitom, že ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího oběhového hospodářství, pomůže dekarbonizovat místní energetiku a zároveň přispěje ke splnění evropských cílů v oblasti cirkulární ekonomiky. „České Budějovice jsou přirozeným středem regionu a místní potenciál pro celoroční využití vyrobených energií nabízí logickou šanci na optimalizaci všech souvisejících nákladů včetně těch logistických,” uzavřel Václav Král.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

Jako jediný prvek se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu

Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost zde bude tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z elektrárny Temelín.

ZEVO umožňuje moderním efektivním způsobem zpracovat jinak nevyužitelné komunální odpady. Tato zařízení jsou hojně provozována ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

Vrátecký komín o výšce 160 metrů je nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, která výtopnu vlastní.

Více v tiskové zprávě:

Z výtopny Vráto zůstane jen komín. Nejvyšší stavba ve městě bude sloužit čisté energii

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 18. listopad 2020

Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost zde bude tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z elektrárny Temelín.

Někdejší výtopnu pak bude připomínat pouze 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Jde o moderní způsob efektivního využití potenciálu nerecyklovatelných odpadů, který se už využívá ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, která výtopnu vlastní.

Zároveň se jedná o nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

Výtopna ve Vrátě zahájila provoz v roce 1989. Krajské město zažívalo dynamický rozvoj a okrajová lokalita se měla stát alternativou k teplárně v Novohradské ulici. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) zde chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale ropná krize ve druhé polovině 70. let záměr zmařila. Z následně vyprojektované výtopny se třemi uhelnými kotli byl nakonec postaven pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách výrobního zařízení v hlavním závodě. K zásobování distribučního systému tepla se tedy využívá zcela výjimečně.

Vytáhlou vráteckou dominantu si za domov vybrali kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Ti ve speciální budce umístěné na ochozu ve výšce 120 metrů už dva roky po sobě vyvedli mladé. Poté, co opustili hnízdo, mohli letos v létě komín využít piloti armádního vrtulníku a jihočeští hasiči ke cvičení záchrany osob z místa přístupného jen ze vzduchu.

Jediným akcionářem společnosti Teplárna České Budějovice, a.s. je se 100 % akcií město České Budějovice.

Od počátku letošního roku se teplárenská městská síť rozšířila do dalších 213 bytů. 

V Českých Budějovicích se počet bytů, kam teplárna teplo a teplou vodu dodává, zvyšuje. Po napojení nových bytových domů nyní městská teplárna dodává teplo a teplou užitkovou vodu už do 29 053 bytů. Od počátku letošního roku se městská síť rozšířila do dalších 213 bytů.

Cena dálkového tepla zahrnuje komplexní služby, silným argumentem pro developery jsou i nulové dodatečné náklady na údržbu a revize. Pozitivní je také přínos ke zlepšování ovzduší, kogenerační výroba elektřiny v centrech měst a unikátní potenciál k využití lokálních, obnovitelných zdrojů energie jako je biomasa, komunální odpad či fotovoltaika.

Podle šetření ČSÚ se v České republice za posledních sedm let na soustavy zásobování teplem připojilo 49 procent z celkových 61 tisíc bytů, dokončených v novostavbách bytových domů a tento trend se zvyšuje.

„Naši distribuční síť modernizujeme, parovody nahrazujeme horkovody tam, kde to je efektivní a zároveň jsme připraveni na rozšiřování do dalších městských čtvrtí. Kromě dodávek tepla pro domácnosti jsou však pro stabilitu a prosperitu celého systému důležité i odběry tepelné energie určené pro instituce a výrobní podniky, protože v bytech se topí zhruba jen tři čtvrtě roku,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Celá tisková zpráva:

O služby městské teplárny je v Českých Budějovicích zájem. Hranice 30 tisíc bytů je na dohled