Téměř tři desítky soch a instalací od 21 umělcům se představuje na jihočeském sochařském festivalu Umění ve městě, který už po sedmnácté oživují veřejný prostor. V Českých Budějovicích, kde je největší koncentrace uměleckých děl, je městská teplárna partnerem díla Rozdělená společnost na pěší zóně na Lannově třídě. Její autor Tomáš Dolejš k ní na svém facebooku poznamenal, že se ji „stále díky “vstřícným” úředníkům nepodařilo v Mladé Boleslavi umístit. Metalové sympozium ji tedy zapůjčí pro festival Umění ve městě. Kdo budete poblíž, stavte se. Díky za přízeň.“

Pořadatelé letos zvolili téma Vědomí hmoty, neboť jak připomínají, až tehdy, kdy je hmota oživena koncepty a vědomím, vystoupí nad rámec obyčejného tvarování a stane se uměním.

Po červnové vernisáži jsou sochy k vidění po celé prázdniny až do září. Vedle jihočeské metropole také na  dalších pěti místech ve Veselí nad Lužnicí, Hluboké nad Vltavou, Hluboké u Borovan, Vodňanech a Lipně nad Vltavou.

Jedním z nejvýraznějších letošních hostů je francouzský výtvarník Fred Martin, který vytvoří několikametrovou sochu obličeje z větví a proutí před Rabenštejnskou věží. Kromě toho plánuje přímo v tamní galerii performance otisků tváří jejich návštěvníků.

Festival tradičně do města přivedl známé sochaře i nové tváře. „Lidé se mohou těšit na sochy a instalace od Václava Kyselky, Zdeňka Maniny, Roberta Bučka či Gabriela Bardona. Mezi sochaři jsou ale i čerství absolventi. Jako jediná žena se letos představí Jana Schlosserová, jejíž betonový pařez najdete na Lannově třídě,” řekl Michal Trpák, sochař a zakladatel akce, oživující veřejný prosto Českých Budějovic, které se v roce 2028 stanou Evropským hlavním městem kultury.

Více na facebooku festivalu: https://www.facebook.com/UmeniVeMeste/?locale=cs_CZ

Za účasti českobudějovické primátorky Dagmar Škodové Parmové vyhlásila včera Jihočeská hospodářská komora výsledky soutěže Učeň roku a Tovaryš roku. V oboru elektrikář, jehož partnerem byla už potřetí městská teplárna, se jimi stali učeň Vojtěch Obrdlík a tovaryš Daniel Synek. Věcné ceny jim předala Bohdana Kollerová z marketingu společnosti.

Celoroční soutěž, která oceňuje 16 nejlepších učňů a tovaryšů v osmi oborech, tak přispívá ke zvýšení společenské prestiže učňovského školství. Spolu s Jihočeskou hospodářskou komorou se na její organizaci podílejí také regionální zaměstnavatelé a Statutární město České Budějovice.

Více na webu Statutárního města:

https://www.c-budejovice.cz/nejlepsi-ucni-tovarysi-se-sesli-na-radnici-0

Ministr životního prostředí Petr Hladík dnes v českobudějovické teplárně oznámil, že české teplárenství bude mít k dispozici dalších 20 miliard korun na dekarbonizaci z programu HEAT Modernizačního fondu. 

Právě budějovická městská teplárna je příkladem úspěšného žadatele z předchozí výzvy HEAT, z níž se spolufinancuje dokončovaný retrofit kotle K12, v němž se bude už od nové topné sezony spalovat místo uhlí obnovitelná biomasa v podobě dřevní štěpky. 

Nová výzva byla oznámena dnes na tiskové konferenci v dokončovaném skladu štěpky. Vydaná tisková zpráva MŽP v plném znění:

Další teplárny vymění uhlí za ekologické zdroje energie, pomůže jim 20 miliard korun z Modernizačního fondu

Odklon české energetiky od uhlí pokračuje. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil v Teplárně České Budějovice další masivní investice na dekarbonizaci teplárenství. Dvacet miliard korun z programu HEAT Modernizačního fondu podpoří teplárny, které přejdou z uhlí na ekologičtější zdroje. Právě českobudějovická teplárna je příkladem úspěšného žadatele v předchozí výzvě HEAT a díky tomu se odstřihla od uhlí.

Pokračuje tak modernizace, která má zajistit ekologicky udržitelné dálkové vytápění domácností za dostupné ceny. „Je to další krok v investicích do našeho teplárenství, které je zásadní složkou státní energetické infrastruktury. Modernizace a dekarbonizace tepláren je jednou z hlavních oblastí podpory Modernizačního fondu. Celkem už bylo zaalokováno projektů za téměř 70 miliard korun, schváleno jich je 35 ve výši přes 46 miliard korun. Jsou to obrovsky náročné a drahé projekty a já jsem velmi rád, že přibývá tepláren, ve kterých se již nespaluje uhlí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Dosud jsme v programu HEAT, který je určen na dekarbonizaci teplárenství, vyhlásili čtyři dotační výzvy, v nichž se nám sešlo na šest desítek kvalitních projektů. Požadavky na dotace ale dvojnásobně převýšily vymezenou alokaci, proto jsme podpořili také projekty, které původně spadly do zásobníku projektů,“ popisuje velký zájem energetiků ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že je tu i nadále velký potenciál realizace dalších potřebných investic na snižování emisí tepláren. Proto je v Modernizačním fondu připraveno na investice do této oblasti dalších 20 miliard korun.

Díky aktuálně vyhlášené výzvě i všem předchozím bude snazší do roku 2030 dokončit přechod teplárenství od uhlí k jiným zdrojům. „Nově je podpora cílena zejména na nejmodernější technologie, jako jsou například tepelná čerpadla nebo využití geotermální energie,“ uvádí ministr životního prostředí Hladík, který novou výzvu oznámil v českobudějovické teplárně. Ta je jedním z výrobců elektřiny a tepla, kteří k přechodu z uhlí na bezemisní a obnovitelné zdroje přistoupili. Tato městská společnost zásobuje krajskou metropoli, mezi odběratele patří průmyslové společnosti, různé instituce, školy, kulturní a zdravotnická zařízení i domácnosti. „V Budějovicích vyměnili starý kotel na uhlí za nový, který spaluje biomasu, konkrétně štěpku. Ve výsledku to znamená, že do ovzduší meziročně vypustí méně emisí včetně CO₂ a významně sníží spotřebu neobnovitelných zdrojů. Přispěla k tomu i více než třistamilionová dotace z programu HEAT Modernizačního fondu,“ uvedl ministr při návštěvě na jihu Čech.

V teplárně demontovali granulační uhelný kotel a vystavěli nový na biomasu. Součástí projektu je i navazující infrastruktura a vybudování příjmu a skladu nového paliva.

„Modernizaci zdrojů jsme systematicky zahájili v roce 2017. Vloni byl zprovozněn tepelný napáječ z nedaleké elektrárny Temelín a společně se zmíněnou výměnou kotle tak ušetříme přibližně dvě třetiny spalovaného uhlí. Posledním krokem realizace naší Strategie pro zelené město bude výstavba zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO Vráto, které chceme s podporou SFŽP dokončit v roce 2028, tedy před zahájením zákazu skládkování a oficiálními evropskými termíny pro dekarbonizaci,“ uvádí Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice, a. s.

Modernizací prošly i jiné teplárny, nyní mají možnost získat podporu z Modernizačního fondu další z nich. V aktuálně vyhlášené výzvě je připraveno dvacet miliard korun. Žádosti bude možné podávat od 15. července do 29. listopadu 2024.

„Dotace je určená na přechod z uhlí a uhelných derivátů na biomasu a jiné obnovitelné zdroje, včetně tepelných čerpadel nebo využití geotermální energie. Podporován je stále ale i přechod na zemní plyn s účinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Jsou to podlimitní i nadlimitní projekty. Vždy se musí jednat o soustavu zásobování tepelnou energií, žadatelé musejí být vlastníky zdroje tepelné energie či soustavy. Podporu budeme poskytovat v rozmezí 30 až 65 % z celkových způsobilých výdajů projektů,“ doplňuje ministr Hladík.

Zdroj:

https://www.mzp.cz/cz/news_20240613_Dalsi-teplarny-vymeni-uhli-za-ekologicke-zdroje-energie-pomuze-jim-20-miliard-korun-z-Modernizacniho-fondu

Zdroj fotografií: MŽP a Teplárna České Budějovice

Modernizace distribuční teplárenské sítě v Českých Budějovicích se o letních prázdninách dotkne i dopravně vytížené Rudolfovské třídy v úseku mezi ulicemi Lipenská – Jeronýmova. To zde městská teplárna bude měnit zastaralý parovod na samé hranici životnosti za předizolovaný horkovod. Investice přispěje k dalšímu zefektivnění provozu celého systému centrálního zásobování teplem.

Práce, které budou probíhat od července do srpna, zasáhnou do komunikace a v úseku Jeronýmova – Lipenská si vyžádají úplnou dopravní uzavírku. Vjezd bude umožněn jen vozům MHD na semafory. Objízdné trasy budou vyznačeny. Vstupy do objektů budou zajištěny lávkami s ochranným zábradlím.

„Po nedávných rekonstrukcích sítí na horkovodní v okolí dojde k této konverzi i v této části Rudolfovské. Zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát a modernizace rozvodné distribuční soustavy patří mezi naše dlouhodobé priority,“ vysvětluje Martin Žahourek z představenstva teplárny.

Součástí prací je i obnova technologie dodávající teplo a teplou vodu Vyšší odborné škole, Střední průmyslové škole automobilní a technické na Rudolfovské 17. Po trase budou zároveň vysazeny odbočky pro připojení nových bytových domů, které se v této lokalitě připravují k výstavbě.

Dlouhodobě připravovaný projekt je součástí přechodu z páry na horkou vodu. Proto se zde již v roce 2017 při stavbě horkovodního propojení Novohradská – Klaricova připravily dvě odbočky pro budoucí horkovodní zásobování oblasti ve směru k Nádražní ulici a k ulici Na Sadech.

Distribuční síť městské teplárny v Českých Budějovicích měří 167 km, z nichž je 81 km parovodů, 41 km horkovodů a 45 km teplovodů.

Plno zábavy pro více než tři stovky dětí, a také vítězství dvojice Petra Koudelková a David Juračka přinesl premiérový ročník Teplárna Beach Cup 2024. Odehrál se v sobotu v městském volnočasovém ČEZ Areálu Vltava a široké veřejnosti nabídl aktivní program na celý den.

Akci zahájil místopředseda představenstva městské teplárny Tomáš Kollarczyk a poté se už na všech kurtech rozběhl turnaj 20 smíšených dvojic v plážovém volejbalu. Na něm startovaly především českobudějovické týmy, ale dorazilo i 6 týmů z různých koutů republiky. Ti odehráli celkem 40 zápasů ve skupinách a v play off dalších 18, z nichž pak vzešla finálová čtveřice.

Vítězům ceny předával Václav Král, předseda představenstva teplárny.

Po poledni představil Robert Mifka, manažer VK Jihostroj, mistrovskou trofej, kterou po pětileté pauze letos mužstvo získalo v české extralize. Jedná se už o jedenáctý titul v historii klubu. Při tom ocenil, že turnaj uspořádala právě teplárna, dlouholetý partner a podporovatel českobudějovického volejbalu.

Souběžně se volnočasový areál plnil dětmi a mládeží, pro které organizátoři připravili pestrý doprovodný program plný sportování a soutěží v zóně, která je trvalou součástí městského areálu. Užít si den ale děti mohly i ve tvořivých dílničkách nebo využít skákací hrad.

Výsledky turnaje:

1. Petra Koudelková a David Juračka
2. Lucie Juračková a Jakub Pochop
3. Nikola Vrchotová a Ondřej Piskáček

Nejen turnaj 24 smíšených volejbalových dvojic, ale i celodenní program pro celou rodinu, nabídne v sobotu 8. června premiérový Teplárna Beach Cup 2024. Ten se odehraje v novém volnočasovém ČEZ Areálu Vltava v Českých Budějovicích od 9 do 18 hodin.

„Po loňském úspěšném Dni bazénu s teplárnou, který v červnu navštívilo na 900 lidí, nyní obyvatele města zveme na další rodinnou akci. Mohou při ní sportovat, hrát si, fandit, prostě prožít spolu hezký den. A třeba najdeme i nové talenty pro mistrovský volejbalový klub Jihostroj, který tradičně také podporujeme,“ říká Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny.

Součástí akce bude kromě turnaje v plážovém volejbale i pestrý doprovodný program pro děti se soutěžemi, tvořivými dílničkami, malováním na obličej nebo skákacím hradem. Rozšíří se tak dětská zóna, která je trvalou součástí sportovního a relaxačního areálu u řeky Vltavy, vybudovaného loni Statutárním městem České Budějovice.

„Každý rok se snažíme občanům města nabídnout možnost aktivně strávit volný čas na různých akcích. Zvali jsme je do našich výrobních provozů, na plovárnu, tematické výstavy i do místa, kde plánujeme vybudovat zařízení na energetické využívání odpadů. Záleží nám na tom, abychom žili ve zdravém prostředí a městě, kde se podmínky pro život neustále zlepšují,“ dodal Václav Král. Jediným akcionářem teplárny je Statutární město České Budějovice.

Poznámka: ČEZ Areál Vltava v horní části zahrnuje dětské atrakce s pískovištěm a mlhovištěm, parkourové překážky, workoutovou posilovnu. Na tento prostor navazuje centrální kurt se dvěma hřišti na plážový volejbal. Ve spodní části jsou pak další čtyři. A také koupací molo s travnatou a písečnou pláží. Město ho přitom dále postupně rozšiřuje a doplňuje.

Rok přelomových investic a změn nejen v oblasti výrobních zdrojů má za sebou Teplárna České Budějovice. Jak zaznělo na dnešním jednání rady statutárního města, která vykonává práva jediného akcionáře ve společnosti, na podzim byly zahájeny dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín, které nahradí až třetinu dosud spotřebovávaného hnědého uhlí. Současně pokračovaly intenzivní práce na retrofitu kotle K12 na dřevní štěpku, která dále sníží spotřebu uhlí. Pokračovala také příprava zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Zamýšlená stavba by měla být dokončena v roce 2028.

„Teplárna významně pokročila v technologické modernizaci, která systematicky vede k ukončení spalování uhlí do roku 2029, a pokračuje ve stabilní a předvídatelné cenové politice dodávek tepelné energie pro jihočeskou metropoli. To je velmi důležité, protože náklady na energie jsou významným vstupem pro úspěšný rozvoj podnikání, služeb i kvality života,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Topná sezóna trvala 230 dnů a byla meziročně o pět dnů kratší. Zákazníci v ní spotřebovali 1406 terajoulů (TJ), což bylo o 3,9 procenta méně než v předchozím období. Vedle historicky nejvyšší průměrné roční teploty 10,88 °C se na ní projevily i úspory spotřebitelů v době energetické krize. Více než polovinu tepelné energie odebraly průmyslové podniky a infrastruktura. Zbytek připadl na 30 250 domácností.

Výroba elektrické energie loni dosáhla 60 440 MWh a meziročně klesla o očekávaných 41 procent po odstavení uhelného kotle K12 a napojení na temelínský horkovodní napáječ. Díky využití příležitostí, které evropský trh s elektřinou nabízel, se ale tržby za prodanou silovou elektřinu zvýšily o 0,4 procenta.

Ceny tepla jsou v Českých Budějovicích třetí nejnižší mezi krajskými městy. To se projevuje v rostoucím zájmu o tento druh vytápění. V roce 2023 přibylo 19 333 GJ odběrů, zvláště v nových bytových domech. Mimo jiné se jedná o nejvyšší meziroční objem dodávané tepelné energie do nově připojených objektů za posledních 20 let.

Rok 2023 tak městská teplárna ukončila stabilními výsledky hospodaření a při obratu v objemu 1,39 miliardy korun vytvořila čistý zisk po zdanění ve výši 7,96 milionů Kč. Ten rada statutárního města při výkonu práva jediného akcionáře rozhodla rozdělit na dotaci pro sociální fond ve výši 6,6 milionů korun a zbytek ponechat na účtu nerozděleného zisku pro podporu investic.

Teplárna loni významně pokročila v započaté dekarbonizaci. Její distribuční soustava se přes tepelný napáječ propojila s jadernou elektrárnou v Temelíně. Tím vznikl pevný základ pro diverzifikaci energetického mixu a bezpečnou budoucnost bez fosilních paliv. Současně plynule pokračovala výstavba retrofitu kotle K12 na biomasu, který bude letos dokončen a uveden do zkušebního provozu. Oba projekty nahradí zhruba dvě třetiny dosud spalovaného množství hnědého uhlí a významně sníží produkci emisí včetně skleníkových plynů.

Podařilo se také dosáhnout důležitých milníků v projektu ZEVO Vráto, které je třetím pilířem Strategie pro zelené město. Tato největší investice rozšíří činnost teplárny do oblasti oběhového hospodářství a přispěje také k rozvoji území východní části města.

Průběžně se realizovala řada dalších investic do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje a modernizace rozvodné distribuční soustavy. Ta měří celkem 167 km a její součástí je rovněž 203 předávacích stanic.

Bytový komplex Terasy Branišovská se třemi rezidenční domy a devadesáti byty je už připojen na systém centrálního zásobování teplem českobudějovické teplárny.

„Pro nás, tedy i pro uživatele bytů, to je i s výhledem do budoucna nejvýhodnější řešení, jak ukázaly analýzy, které jsme si při přípravě projektu dělali,“ říká Václav Bušek, jednatel developerské společnosti Omega & Partners.

Argumentuje tím, že teplárna nedodává pouze teplo, ale rovnou celou službu, zahrnující ještě stoprocentní servis zařízení v nepřetržitém režimu. Stará se i o náklady na pravidelnou údržbu, kontrolu a revize. „Vedle dlouhodobě předvídatelných cen to jsou nezanedbatelné bonusy,“ dodává Václav Bušek.

Prostřednictvím domovní předávací stanice bude od září teplárna dodávat horkou vodu k vytápění a ohřevu teplé vody. Ročně půjde o zhruba 7 tisíc GJ tepelné energie.

Městská teplárna už před časem v lokalitě masivně investovala do výstavby nové horkovodní distribuční sítě a vytvořila zde developerům technické podmínky pro připojení.

„Chceme, aby naše distribuční soustava byla ve správný okamžik k dispozici novým připojením na území města. Proto jsou investice do rozvojových projektů i součástí Strategie pro zelené město. Právě okolí Branišovské ulice v prostoru za univerzitou je takovým případem,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Developerská společnost Omega & Partners ve třech bytových domech nabízí celkem 90 bytů s dispozicí 2+kk, 3+kk a také v penthousy 4+kk. Ke každému z nich patří rovněž prostorná terasa, propojující interiér s venkovním prostorem. K bytům v přízemí patří i vlastní zahrádka o výměře 80 m². Bonusem pro všechny pak je výhled do zeleně. První obyvatelé by se měli nastěhovat už v září.

Celý článek naleznete v Teplárenském zpravodaji č. 47 na stranách 1 a 4:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-47/

Výměna dosluhujícího horkovodního potrubí za moderní s menší dimenzí a zesílenou izolací postupně částečně omezí průjezd i parkování na největším českobudějovickém sídlišti Máj v ulicích V. Volfa a M. Chlajna.

Modernizovaný úsek měří 350 metrů a vede v trase a hloubce původního potrubí. Práce začnou 20. května a jsou rozděleny do pěti etap, aby se minimalizovaly uzavírky ulic a tím i dopravní komplikace. Úvodní etapa v ulici M. Chlajna potrvá do konce června, další tři v ulici V. Volfa připadnou na letní prázdniny, a ta závěrečná pak na září. Obyvatelé v místě budou o všech dočasných opatřeních průběžně informováni.

„Zdejší horkovod patří mezi nejstarší. Jeho dimenze ani kvalita již neodpovídá současným potřebám, což způsobovalo v poslední době problémy v naší distribuční síti. Jeho výměna je proto nutná,“ vysvětluje Martin Žahourek z představenstva Teplárny České Budějovice. „Zákazníkům to garantuje stabilní a bezpečné dodávky, sníží se zde provozní ztráty, které při distribuci tepla letitými rozvody občas nastávají. Tyto úspory pak mají pozitivní vliv i na provozní ekonomiku celé teplárenské soustavy, například na stabilní cenu tepla,“ dodává.

Domácnosti přitom o teplo a teplou vodu ani během těchto prací nepřijdou. Teplárna ji do panelových domů dodá přes provizorní propojení ve stávajících šachtách. Pouze při jejich fyzickém přepojení dojde ke krátkým přerušením dodávek. Lidé v dotčených domech budou včas a předem informováni.

„Každý zásah do distribuční sítě v ulicích omezuje motoristy i chodce. Uvědomujeme si to, a proto je naší snahou provádět je s co nejmenším dopadem do veřejného prostoru, a to i z pohledu zvoleného termínu,“ doplnil Martin Žahourek.

Po skončení každé etapy, ještě v době uzavírky, budou dotčené plochy uvedeny do původního stavu, poté začne etapa další.

V současné době distribuční síť městské teplárny v Českých Budějovicích měří 167 km, z nichž je 81 km parovodů, 41 km horkovodů a 45 km teplovodů.

Vysvětlivky k mapám:

Předpokládané termíny etapizace postupu výstavby:

Etapa č. 1A+1B                               od 20.5.2024 – do 30.6.2024

Etapa č. 2+3+4                                od 1.7.2024 – do 31.8.2024

Etapa č. 5                                        od 1.9.2024 – do 30.9.2024

Termíny etap se mohou přizpůsobovat postupu výstavby, práce v ul. V. Volfa budou prováděny pouze v době letních prázdnin. (etapa č. 2+3+4)

Téměř padesátka zaměstnanců českobudějovické teplárny navštívila v dubnu své plzeňské kolegy v ZEVO v Chotíkově.

Moderní a ekologický zdroj Plzeňské teplárenské dokáže od roku 2016, kdy byl uveden do provozu, energeticky využít široké spektrum odpadů. V Česku jde o čtvrté a zároveň nejmodernější zařízení svého druhu v Evropě. Pro zaměstnance městské teplárny to byla první z řady exkurzí, která umožnila navnímat provoz, který se má stát v blízké budoucnosti také součástí moderního palivového mixu Teplárny České Budějovice. Prohlídka začala v infocentru, kde zejména na praktické dotazy o výrobním a personálním zajištění odpovídal vedoucí provozu Pavel Veselý. Ten se stal i průvodcem při prohlídce provozu. Ta probíhala z bezpečnostních důvodů ve dvou skupinách. Zatímco se jedna seznamovala s výrobou, druhá si prohlédla infocentrum s výkladem průvodkyně Ivety Čížkové. Jeho návštěvníci si zde mohou na interaktivním pultu vyzkoušet znalosti z oblasti třídění odpadu a procesech jeho spalování včetně čištění spalin.

Vyrobenou tepelnou energii Plzeňská teplárenská využívá k dodávce tepla po celém území Plzně a také k výrobě elektřiny. Výstupy jsou elektrická energie a teplo ve formě horké vody o parametrech 135 °C/ 70 °C. V ZEVO se zhodnocuje směsný komunální odpad a další odpad komunálního charakteru, včetně velkorozměrného. V areálu se skladuje v uzavřeném odsávaném bunkru a energeticky je využíván na roštovém zařízení. Moderní zařízení zvládne obsloužit čtyřčlenný tým výroby. Roční kapacita provozu je aktuálně 105 000 tun odpadu. Plzeňský kraj by ji ke splnění cílů oběhového hospodářství potřeboval navýšit, technicky už to však není možné. Druhou částí programu zájezdu byla exkurze v pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Celý článek naleznete v Teplárenském zpravodaji č. 47:

https://www.teplarna-cb.cz/projekt/teplarensky-zpravodaj-cislo-47/