Teplárna České Budějovice je spolehlivým dodavatelem energií a českobudějovičtí odběratelé tepla byli ochráněni před loňskými astronomickými nárůsty nákladů na vytápění a ohřev vody, zaznělo na výročním jednání jediného akcionáře. Do roku 2030 bude přitom městská společnost zcela nezávislá na hnědém uhlí.
Rok 2022 přinesl energetickou krizi spojenou s významnými nárůsty cen energií. To se však netýkalo českobudějovických domácností, firem a institucí, které odebírají teplo na vytápění a ohřev teplé užitkové vody od městské teplárny. Ta udržela stabilní cenu po celý rok, energie dodávala spolehlivě a všem svým zákazníkům poskytovala komplexní službu včetně nepřetržitého dispečinku. To vše za velmi dobré ekonomické kondice při investování do nových výrobních zdrojů i rozvoje distribuční soustavy.
Jediný akcionář, statutární město České Budějovice, na dnešní valné hromadě schválil její hospodářské výsledky. Celkové výnosy dosáhly 1,3 miliardy korun. Nejvíce 62,5 procenty se na nich podílel prodej tepla a 24,5 procenty prodej elektřiny. Zisk před zdaněním ve výši 28 milionů korun zůstane ponechán ve firmě jako zdroj pro další potřebné investice.
„Už poněkolikáté v řadě jsme se zřekli dividend. Postupná transformace městské teplárny je nákladná, ale pro zachování komfortu odběratelů i čistotu životního prostředí nezbytná. I přes velmi složitý rok ovlivněný dopady globální energetické krize, naše soustava zásobování teplem prokázala, že je silným energetickým pilířem města. Celý rok udržela stabilní ceny, pokračovala v investicích směřujících k využívání lokálních bezemisních a obnovitelných zdrojů a rozšiřovala distribuční síť, protože zájem o sdílený odběr tepla strmě roste. Věřím, že to obyvatelé města ocení,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Teplárna vloni prodala 1463 TJ tepla, z nichž více než polovinu odebraly průmyslové podniky a infrastruktura. Zbytek připadl na topení a ohřev vody téměř 30 tisíc domácností. Na meziročním snížení produkce o 9,8 procenta měly vliv nejen úspory odběratelů vyvolané energetickou krizí, ale i teplé počasí s průměrnou roční teplotou 10,38 °C. Šlo o nejteplejší topnou sezónu za poslední desítky let.
Prodej elektřiny se zvýšil na 102 670 MWh a i vzhledem k mimořádným příležitostem na energetických trzích se tržby z této komodity meziročně zvýšily o 237 procent.
„Na hospodaření se projevují přínosy z dokončených investic a naše vlastní provozní úspory, plynoucí z optimalizace zařazování zdrojů do výroby včetně růstu objemu prodané elektřiny. Tímto dodatečným výnosem stabilizujeme ceny tepla pro zákazníky,“ vysvětluje Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.
Na podzim bude dokončen napáječ z elektrárny v Temelíně a jako nový bezemisní zdroj se napojí na horkovodní distribuční síť teplárny. Ročně nahradí zhruba 80 tisíc tun uhlí. Následně se zprovozní retrofit kotle K12 na dřevní štěpku jako další, místně dostupný obnovitelný zdroj energie. Tím spotřeba uhlí klesne o další desítky tisíc tun.
„Hrdě navazujeme na více než 115 let tradice komunitní energetiky v našem městě. Investice jsou nákladné, ale českobudějovickým domácnostem, firmám a institucím odebírajícím dálkové teplo se dlouhodobě vyplatí. Provoz zmodernizovaného podniku jim poskytne spolehlivé dodávky energií po další desítky let. Nepochybně se také zvýší kvalita i komfort našich služeb za stabilní a udržitelnou cenu. Nový palivový mix teplárny pomůže vlastníkům nemovitostí splnit i zpřísňující se požadavky na jednotlivé budovy. Vyhnou se také poplatkům na vypouštění emisí CO2 do ovzduší, které letos schválily orgány Evropské unie. Zbytek obyvatel hustě osídlené aglomerace i celého kraje pak může využít vznikající synergie v oblasti cirkulární ekonomiky po zákazu skládkování odpadů od roku 2030, zvýšení energetické soběstačnosti či další přidané hodnoty našich investic v regionu“, uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny.
K dalším významným investicím patří napojení Vila parku Branišovská na horkovodní soustavu a horkovodní propojení ulic Horákové a Rošického. V roce 2029 se plánuje zprovoznění zařízení na energetické využívání odpadů, tzv. ZEVO Vráto.
Městská firma pokračuje ve významném snižování vypouštěných emisí a plní současné nejpřísnější emisní limity. Hlavně díky pečlivému plánování kogenerační výroby se jí také daří v rámci provozních opatření redukovat množství vypuštěných skleníkových plynů.
„Do každodenní operativy nově například zavádíme prvky neuronových modelů v podobě nových softwarových nástrojů, které využíváme jako podporu těchto procesů. Dramatického snížení emisí se pak dočkáme po zprovoznění velkých investic do nových zdrojů, které zajistí řízený a bezpečný odklon od fosilních paliv,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva.
